Davviriikkalaš sámi ovttasbargu

Ruoŧa, Suoma ja Norgga eiseválddit leat bargan ovttas sámi áššiiguin dan rájes go Davviriikkalaš sáme- ja boazodoalloáššiid ovttasbargoorgána ásahuvvui Gonagaslaš resolušuvnnain 1964. Dát ovttasbargoorgána lea leamaš gulahallanorgána ámmátdásis dien golmma riikka ráđđehusaid gaskkas diehtojuohkima ja digaštallama várás. Ovttasbargolávdegotti sadjái bođii 2001 Davviriikkaid ámmátolbmoorgána sámi áššiid várás, mas maiddái sámedikkit leat ovddastuvvon.

2000 ásahuvvui bistevaš ovttasbargu sámediggepresideanttaid ja daid ministariid gaskkas, geain lea ovddasvástádus sámi áššiin Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Ministarat ja sámediggepresideanttat deaivvadit jeavddalaččat juohkit dieđuid, ságaškuššat ja meannudit sámi áššiid main lea oktasaš beroštupmi. Ođđa davviriikkalaš ovttasbarggu ulbmil lea nannet ja ovddidit sámi álbmoga giela, kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima. Ovttasbarggus lea eahpeformálalaš, muhto lagaš čatnaseapmi Davviriikkaid Ministtarráđđái. Áššiid ráhkkaneami ja čuovvoleami fuolaha Davviriikkaid ámmátolbmoorgána sámi áššiid várás. Dan golmma riikkas lea vuoruid mielde ovddasvástádus gohččut čoahkkimiidda ja jođihit daid. 2005 sirdojuvvo Supmii čállingoddedoaimma ovddasvástádus Ruoŧas, masa dat sirdojuvvui Norggas 2004. Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta lea ovddasvástideaddji departemeanta Norggas.

Ministarat ja sámediggepresideanttat mearridedje skábmamánus 2001 ásahit áššedovdijoavkku ráhkadit davviriikkalaš sámekonvenšuvdnaevttohusa raportta "Behov og grunnlag for en nordisk samekonvensjon" vuođul. Joavkkus leat mielde guokte lahtu juohke riikkas, okta ráđđehusas ja okta sámedikkis. Áššedovdijoavku bargagođii ođđajagimánus 2003, ja áigumuš lea ahte joavku lea ráhkadan sámekonvenšuvdnaevttohusa jagis 2005.

Suoma, Ruoŧa ja Norgga beale sámedikkit leat ásahan oktasaš ovttasbargoorgána, nammalassii Sámi parlamentáralaš ráđi. Ráđđi lea institušonalisierejuvvon ovttasbargu sámedikkiid gaskkas, dakkár áššiin mat gusket sápmelaččaide máŋgga riikkas dahje sápmelaččaide oktan álbmogin. Ráđđi lea guovddáš orgána ođđa davviriikkalaš ovttasbarggus sámi áššiiguin, ja sámedikkiid áigumuš lea ahte ráđis galgá leat árjjalaš rolla riikkaidgaskasaš barggus, ee. ONa julggaštusas álgoálbmotvuoigatvuođaid birra, Barentsovttasbarggu álgoálbmotáššiin ja barggus Árktalaš ráđi ektui. Čállingoddedoaibma čuovvu dan sámedikki mas lea presideantadoaibma. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea dehálaš orgána ođđa davviriikkalaš ovttasbarggus viidáseappot, ja das lea maiddái mearkkašupmi riikkaidgaskasaččat. Danne lea dehálaš ahte ráđis leat buorit ovttasbargoeavttut ja ovdánanvejolašvuođat.

Davviriikkalaš oktasaščoahkkimiid beavdegirjjit
Davviriikkalaš sámekonvenšuvdna – Áššedovdijovkui mándáhta 
Sámi gažaldagaid davviriikkalaš ámmátolbmoorgána njuolggadusat