Ráđđehus nanne biebmobálkáseami eastadanbarggu ođđa biebmobálkásanlágain

Ráđđehus lea ovttas biebmogálvosurggiin bidjan mihttomearrin ahte biebmobálkáseapmi Norggas galgá beliin unniduvvot Ráđđehus áigu giđđat ovddidit ođđa biebmobálkásanláhkaevttohusa Stuoradiggái.

Geir Pollestad eanandoallo- ja biebmoministtar
– Biebmoguovddážis barget dehálaš barggu geahpedit biebmobálkáseami ja addit biepmuide, olbmuide ja birrasii ođđa vejolašvuođaid, dadjá eanandoallo- ja biebmoministtar Geir Pollestad. Govva: Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta

– Mii áigut beliin unnidit biebmobálkáseami. Dál mii ovddidit ođđa biebmobálkásanlága. Dat lea buorre sihke olbmuid ekonomiijii, dálkkádahkii ja resursageavaheapmái, dadjá eanandoallo- ja biebmoministtar Geir Pollestad.

2025 giđa áigu ráđđehus ovddidit biebmobálkásanlága Stuoradiggái.

Lea stuora áŋgiruššan biebmobálkáseami geahpedemiin. Váldodoaibmabidju Norggas lea Fidnosuorgešiehtadus biebmobálkáseami geahpedeami birra.

Fidnosuorgešiehtadus lea dakkár šiehtadus mas eiseválddit ja priváhta aktevrrat geatnegahttet iežaset geahpedit biebmobálkáseami buot lađđasiin borramušárvoráiddus. Fidnosuorgešiehtadus váikkuhii dasa ahte biebmobálkáseapmi Norggas njiejai 10 proseanttain gaskal 2015 ja 2020.

Fidnosuorgešiehtadus vuolláičállojuvvui jagi 2017 viđa departemeantta ja guoktenuppelohkái organisašuvnna gaskka olles biebmogálvosuorggis. Eanadoallo- ja biebmodepartemeanttas dat lea ovddasvástádus oktiiheivehit barggu šiehtadusa olis. 

– Min vuolggasadjin leat Biebmobálkásanlávdegotti evttohusat. Biebmu mii lea liiggás, galgá buoremus lági mielde donerejuvvot, ja gávppit berrejit vuovdit biepmuid mat eai riibba nu guhká, hálbbiduvvon haddái.

Biebmobálkásanlávdegotti evttohus mielddisbuktá maiddái ahte gávpedoaimmat galget kártet, eastadit ja dieđihit iežaset biebmobálkáseami.

Biebmobálkáseapmi ja dálkkádatluoittut

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta ja Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ásahedje Biebmobálkásanlávdegotti guovvamánus diibmá. Sin bargun lea čielggadit ollislaš doaibmabijuid ja váikkuhangaskaomiid joksan dihte ulbmila ahte geahpedit biebmobálkáseami beliin ovdal jagi 2030. Lávdegoddi lea maiddái ráhkadan ođđa biebmobálkásanláhkaevttohusa. Raporta almmuhuvvui ođđajagimánu 3. b. dán jagi.

– Go mii bálkestit biepmuid, de mii golahit resurssaid duššái ja seammás buvttihit stuora dálkkádatgássaluoitimiid, dadjá dálkkádat- ja birasministtar Tore O. Sandvik.

Danne leat dát biebmobálkásanbarggu nannen ja ođđa biebmobálkásanláhka dehálaš doaibmabijut dálkkádatbarggus. Doaibmabijut leat meroštallojuvvon geahpedit luoitimiid nu olu go 1,2 miljon tonna CO2-ekvivaleantta jagi 2030 rádjái. Dát lea dehálaš doaibma jagi 2030 dálkkádatmihtu ollašuhttimis.   

Eambbo ruhta biebmoguovddážiidda

– 2025 stáhtabušeahtas evttohan maiddái doalahit dán jagáš Biebmoguovddáš-vuoruheami 25 miljovnna ruvdnosaš doarjagiin Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta juolludemiid bokte organisašuvnnaide, joatká Pollestad.

Geir Pollestad ja Sigrun Gjerløw
2025 giđa áigu ráđđehus ovddidit biebmobálkásanlága Stuoradiggái. Govva: Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta válddii čakčat badjelasas ovddasvástádusa oktiiheivehit ja čuovvulit ráđđehusa barggu biebmobálkáseami geahpedemiin. Dán bargui gullá sihke biebmobálkásanláhkabargu ja fidnosuorgešiehtadusa čuovvoleapmi.

Biebmoguovddážat gaskkustit dievaslaš biepmuid, mat leat liiggás buvttadeddjiin, grossisttain ja biebmorámbuvrriin, olbmuide geain lea váttis dilli.

Oslo Biebmoguovddáš rahppui čakčamánus 2013. 2017-2021 ásahuvvojedje biebmoguovddážat Bergenii, Grimstadii, Hamarii, Larvikii, Sandnesii, Romsii ja Troandimii. 

Jagi 2023 fidnejedje 564 ideála organisašuvnna biepmuid biebmoguovddážiin. Biepmut bohte 339 lágideaddjis, mii lea 26 proseanta eanet go jagi 2022.

Biebmogálvosuorgi veahkeha sihke liiggásbiepmuid doneremiin ja biebmoguovddážiid oallut prošeaktaovdánahttimiid doarjumiin. Moadde ovdamearkka leat páhkkendoaimmahagat mat gádjot biepmuid vuođđoealáhusas, ja ráhkadit gárvves biepmuid stuoradoallogálvvuin.

 

– Biebmoguovddážis barget dehálaš barggu geahpedit biebmobálkáseami ja addit biepmuide, olbmuide ja birrasii ođđa vejolašvuođaid, dadjá eanandoallo- ja biebmoministtar.

Riikka gávcci biebmoguovddáža leat sturron mealgat dan rájes go ásahuvvojedje. Jagis 2023 juhke dat gávcci biebmoguovddáža riikkas 6000 tonna borramuša olbmuide. Dat dahká sullii 12 miljovnna borrannári.

Lea stuorra vejolašvuohta doneret eanet. Biebmogálvo- ja guossohansuorgi bálkesta jahkásaččat birrasiid 173 000 tonna borramuša. Doneren biebmoguovddážiidda lea lassánan 300 proseanttain dan rájes go fidnosuorgešiehtadus vuolláičállojuvvui jagi 2017.