Historjjálaš giellaláhka

Prop. 108 L (2019-2020) Lov om språk (språklova)

– Dárogiella lea mávssolaš Norgga demokratiijai. Oktasaš gielain mii hukset nana, buohkaid fátmmasteaddji oktasaš servodaga. Ođđa giellalágas mearriduvvo, ahte dárogiela galgá nannet. Buot almmolaš orgánaid ovddasvástádussan šaddá geavahit, ovddidit ja nannet dárogiela iežaset suorggis. Muhtun dáhpáhusain dat mearkkaša, ahte dárogiela berrejit geavahit eanet, dadjá kultur- ja dásseárvoministtar, Abid Q. Raja.

– Dákkár roassodilis, maid mii dál vásihit, leat eanebut ja eanebut fuomášan, man mávssolaš lea, ahte mis lea buorre ja nana dárogiella, mainna hukset luohttámuša ja buori diehtojuohkima riikka ássiid, fágaolbmuid ja stivrejeddjiid gaskka. Dárogiella vásiha dattetge garra deattu, vuosttažettiin eaŋgalsgiela beales. Ođđa giellaláhka geatnegahttá eiseválddiid addit saji dárogillii ja doallat dan olámuttus servodagas, dadjá kultur- ja dásseárvoministtar.

Dárogiela nannema dáfus lea áibbas vealtameahttun sihkkarastit ođđadárogiela. Giellalága vuođul almmolaš orgánat ožžot erenoamáš ovddasvástádusa ovddidit ođđadárogiela, nu ahte dat lea buohkaid olámuttus, nu ahte giella sihkkarastojuvvo geavahangiellan ja kulturárbin.

Giellalágas leat ođđa njuolggadusat fylkkagielddaide. Dál eai galgga šat dušše stáhta bargit vástidit ođđadárogillii ja girjedárogillii olbmuide, geat sidjiide čállet. Dan galget maiddái fylkkagielddaid bargit dahkat. Sihke girjedárogiela ja ođđadárogiela geavaheddjiid giellavuoigatvuođat nannejuvvojit.

Lágas gáibiduvvo maid ahte almmolaš orgánat galget ovdanbuktit áššiid čielgasit, go gulahallet riikkaássiiguin. Ii galgga leat nu ahte reivve ferte lohkat máŋgii, vai ádde sisdoalu. Stáhta orgánaid namat galget leat dárogillii ja galget leat riekta čállojuvvon.

Lágas dohkkehit sámegielaid ovttaárvosažžan dárogielain, nu mo sámelágas jo nannejuvvo. Go almmolaš bargit geavahit sámegielaid, de galgá giella maid leat riekta ja sámegiela čielgagiela ideála mielde.

Almmolaš orgánat galget dasto maid ovddidit ja suodjalit kvenagiela, romani ja romanesa. Ovdamearkka dihte kvenagiela guovdu dat mearkkaša ahte giela, masa dáruiduhttin lea čuohcan seammá láhkai go sámegielaidege, stáhtus formaliserejuvvo ođđa lágas. Dat dahká álkibun vuogádatlaččat bargat kvenagiela ovdii.

Norgga seavagiella oažžu nationála seavagiela stáhtusa. Dan láhkai dovddastit Norgga seavagiela. Dat lea historjjálaš, danin go Norgga seavagiella guhká ii adnojuvvon albma giellan. Giellaláhka galgá sihkkarastit ahte almmolaš orgánat ovddidit Norgga seavagiela viidábut go mii lágain gáibiduvvo. Ráđđehus áigu geahčadit seavagiellasuorggi vuđolaččat almmolaš čilgehusa olis (NAČ, dárogillii NOU).

Dan lassin, ahte árvalit ođđa giellalága, proposišuvnnas čujuhit suorgái, mas lea ereliiggán relevánsa giellapolitihka dáfus. Go sihkkarastit dárogiela, sámegielaid, nationála unnitlogugielaid ja Norgga seavagiela, de lea oahpahussuorggis, media- ja kultursuorggis ja IKT-politihkas ereliiggán rolla. Digitála almmolaš suorgi galgá doaibmat sihke dárogillii ja sámegillii. Giellaráđđi oažžu lágas nannejuvvon doaimmaid ja galgá rávvet almmolaš eiseválddiid dan hárrái mo iešguđet gielaid galgá ovddidit, ja mo njuolggadusaid galgá áddet.