Eamiálbmogiid máilmmikonfereansa dohkkeha gudneáŋgiris loahppadokumeantta

1. Proseassa

Eamiálbmogiid máilmmikonfereansa, mii lágiduvvui New Yorkas čakčamánu 22. ja 23.b. dohkkehii ovttajienalaččat loahppadokumeantta, mii geatnegahttá stáhtaid nannet eamiálbmogiid vuoigatvuođaid. Proseassa lea leamaš hui gáibideaddji, nugo oažžut doarjaga konfereanssa lágideapmái, ja soahpat oktasaš geatnegahtti loahppadokumeantta, maid buot miellahtustáhtat sáhttet dohkkehit. Norggas leai guovddáš rolla sihke konfereanssa lágideami ja loahppadokumeantta šiehtadallama oktavuođas. Sámi áirasiid ja Norgga eiseválddiid lagaš ovttasbargu leai hirbmat mávssolaš dán proseassas.

Dokumeanta lea rabas ja searvadahtti proseassa boađus, mas eamiálbmogat leat leamaš hui guovddážis. Searvadahtti proseassa lea leamaš dehálaš eaktu Norgga bealis. Norgii  leai hirbmat dehálaš ahte eamiálbmogat dohkkehedje dokumeantta. Dat bođii čielgasit ovdan dokumeantta dohkkeheami oktavuođas.   

Ahte loahppadokumeanta dohkkehuvvui konsensus bokte (ovttajienalaččat), lea dehálaš ovdáneapmi das rájes go ON eamiálbmotjulggaštus dohkkehuvvui jagi 2007, 143 jienain njealji jiena vuostá, ja 11 eai jienastan.  

II. Miellahttustáhtat duođaštit ahte sii dorjot ON eamiálbmotjulggaštusa

Loahppadokumeanta, mii dohkkehuvvui resolušuvdnan Generálačoahkkimis, geardduha hui ollu dan mii juo lea čállon ON eamiálbmotjulggaštussii. Miellahttustáhtat duođaštit ahte sii dorjot julggaštusa, ja geatnegahttet iežaset čađahit iešguđetlágan doaibmabijuid.

Julggaštus galgá čađahuvvot ovttas eamiálbmogiiguin. Dat dahkko doaibmaplánaid, strategiijaid dahje eará heivvolaš vugiid bokte. Dát ovdanboahtá 8. paragráfas mii addá vejolašvuođa heivehit doaimmaid juohkehačča riikka dárbbuid ektui.

Dalle go eamiálbmotjulggaštus dohkkehuvvui, biddjojuvvui vuođđun ahte julggaštus čuovvu Norgga gustojeaddji politihka, ja ahte das vuosttažettiin leai riikkaidgaskasaš mearkkašupmi. Norggas leat buorit ortnegat ja ollu mainna sáhttá čevllohallat, muhto seammás ferte Norga maid sáhttit iežas buoridit. Buorre gulahallan Sámedikkiin lea dan oktavuođas hui dehálaš.  

Loahppadokumeanta ávžžuha maid stáhtaid ratifiseret ILO konvenšuvnna nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra, ja Norga leai vuosttas riika gii dan dohkkehii. Norga áigu movttiidahttit daid stáhtaid, mat eai leat vel ratifiseren konvenšuvnna suokkardallat soahpamuša ratifiserema.  

Loahppadokumeanta geatnegahttá stáhtaid politihkalaččat, muhto dat ii leat álbmotrievttálaš čadni dokumeanta. Norgii lea dát dokumeanta seammá geatnegahtti go eamiálbmotjulggaštus. Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođat eamiálbmogiid ektui leat hábmejuvvon ILO-konvenšuvnna nr. 169 vuođul ja ON siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid konvenšuvnna artihkkala 27 vuođul.  

III. Eamiálbmogiid váikkuheapmi

Loahppadokumeanta deattuha ahte eamiálbmogiin galgá leat váikkuhanvejolašvuohta, sihke nationála dásis ja ON-vuogádagas. Dokumeanta čujuha ahte nationála stáhtain lea geatnegasvuohta ráđđádallat ja ovttasbargat eamiálbmogiiguin dainna ulbmilin ahte ovttas gávdnat čovdosiid. Dat duođaštuvvo, buori muddui, maid sullasaš mearrádusain eamiálbmogiidjulggaštusas. Norga lea maid geatnegahtton čađahit ráđđádallamiid ILO-konvenšuvnna nr. 169 mearrádusaid vuođul.

Jos vel ovttaoaivilvuohta ii leat ge geatnegahttojuvvon, de leat bealit geatnegahttojuvvon  geahččalit soahpat ja proseassat dien oktavuođas leat mávssolaččat. Norga lea okta moatti riikkain mii lea mearridan ráđđádallanvugiid Sámedikki ja norgga eiseválddiid gaskka. Ortnet geatnegahttá Norgga stáhta ráđđádallat, dainna ulbmilin ahte juksat ovttaoaivilvuođa, dakkár áššiin mat gusket sámiid beroštumiide. Eanaš áššiide gávdnojit čovdosat mat leat dohkálaččat sihke stáhtii/ráđđehussii ja Sámediggái. Loahppadokumeanttas ávžžuhuvvojit stáhtat ásahit sullasaš ortnegiid.

Loahppadokumeanttas gohččojuvvo ON generálačálli ráhkadit bajitdási doaibmaplána movt organisašuvdna buorebut sáhttá ovddidit eamiálbmogiid vuoigatvuođaid, earret eará buoret ovttastahttima ja ovttasbarggu bokte ON iešguđet surggiin. Norgii lea dehálaš čuovvolit dien árvalusa.

Erenoamáš dehálaš lea ávžžuhus generálačállái ahte ráhkadit árvalusa movt eamiálbmogiid áirasat ja ásahusat, nugo eamiálbmoteiseválddit, beasašedje mielde váikkuheamen ON vuogádagas. Norga áigu dán ávžžuhusa duođalaččat vuoruhit, earret eará sihkkarastin dihtii dohkálaš čovdosiid válljejuvvon orgánaide, nugo Sámediggái. Maiddái eamiálbmogiidjulggaštusa šiehtadallamiid oktavuođas leai Norggas vuojehandoaibma sihkkarastin dihtii eamiálbmogiid váikkuheami dán proseassas.

IV. Konfereansa lea dehálaš olahus

Ahte konfereansa rahppojuvvui nu gohčoduvvon ON alla dási vahkus, gos ledje ollu máilmmi stáhta- ja ráđđehushoavddat, dagahii ahte eamiálbmotgažaldagat ožžo  stuora fuomášumi. Dat duođašta ahte ON váldá eamiálbmogiid dili duođas.

Loahppadokumeanta maiddái nanne dan ahte ain lea guhkes mátki ovdal go ON sáhttá eanet systemáhtalaččat buoridit eamiálbmogiid duođalaš dili.  

Konfereansa lea maid duođaštan ahte leat ollu doaimmat ovddabealde go eamiálbmogiid vuoigatvuođaid galgá čuovvolit nationála dásis. Konfereansa ja loahppadokumeanta, leat almmatge leamaš dehálaš veahkkin temá ovddideamis - sihke nationála dásis ja ON-vuogádagas. 

Norgga eiseválddit áigot Sámedikkiin ovttas divaštallat loahppadokumeantta viidáset čuovvoleami.