Šibitdállu resursan – mihttomearrin olahit gávpemárkana

• Geahča Dieđ.St.31 (2014-2015) – Šibitdállu resursan – mihttomearrin olahit gávpemárkana 

– Norgga eanadoallit leat áiggiid čađa bargan máŋggalágan ealáhusaiguin. Ođđa ealáhusdoaimmaid hutkamuš ii leat Norgga eanadollui ođđa ášši, cealká Listhaug. – Eanet go bealli Norgga šibitdolliin leat juo álggahan lassiealáhusaid. Dán Stuoradiggedieđáhusas leat mii systemáhtalaččat geahčadan buoridan- ja ovddidanvejolašvuođaid. Mihttomearrin šaddá  eanadolliid movttiidahttit buoridit šibitdálu ja fitnodagaid iežaset oaiviliid ja návccaid mielde, dadjá eanadoallo- ja biebmoministtar Sylvi Listhaug. 

– Eanadoallit galget vásihit unnimus lági mielde hehttehusaid ja heađuštemiid go háliidit álggahit ođđa ealáhusdoaimmaid, deattuha Listhaug. – Váldočuokkis lea danne  álkidahttindoaimmat. Guokte maŋimuš eanadoallošiehtadusa doaibmaáiggi leat čađahuvvon badjelaš 40 álkidahttindoaimma Norgga šibitdolliid várás. Dán dieđáhusas maid otne ovddidat, árvalat ollu álkidahttindoaimmaid, dadjá eanadoallo- ja biebmoministtar. 

– Juohkehaš galgá oažžut veahki ja bagadallama heivehuvvon dárbbuide ja áigumušaide.   Ovdánahttinprográmmii  lassánii doarjja sullii 30 proseanttain diimmá eanadoallošiehtadusas. Dat joatkašuvvá, nu ahte jahkásaččat galgá sullii 100 miljovnna várrejuvvot ođđadoaimmaide ja nuppástuhttimiidda Norgga eanadoalus, cealká eanadoallo- ja biebmoministtar Sylvi Listhaug.  

Báikkálašborramuš 10 miljárdda kruvnnu ovddas

Báikkálašborramuš lea borramuš ja juhkamuš mas lea báikkálaš iešárvu, erenoamášvuohta ja kvalitehta, ja lea čadnon buvttadanvuohkái, árbevirrui ja historjái. 42 proseantta Norgga geavaheddjiin háliidit oastit báikkálaš buvttaduvvon borramuša ja juhkamuša. Dát gávpemárkan stuorru dál golmma geardde eanet go muđui dábálaš borramušmárkan. Maŋimuš vihtta jagi lea dát gávpemárkan sturron eanet go 50 proseantta. 2014:s leai báikkálašborramuša gálvojohtu 3,54 miljárdda kruvnnu ovddas.

-Dál mis lea ulbmil ahte jagi 2025 galgá báikkálašborramuš gávppašuvvot 10 miljárdda kruvnnu ovddas, dadjá eanadoallo- ja biebmoministtar Sylvi Listhaug. – Mii áigut ráhkadit diehtovuođđoprográmma báikkálaš borramušbuktagiid várás ja ulbmilin lea buoridit oktavuođaid báikkálaš borramušbuvttadeddjiid ja dállodoallogávppiid ja stuorit báikedoaluid gaskka. Mii áigut maid lágidit jahkásaš deaivvademiid gos báikkálaš borramušaid ja juhkamušaid buvttadeaddjit besset deaivvadit dállodoallogávppiid, hoteallaid ja restauráŋŋaid gálvogávppašeddjiiguin, joatká Listhaug.

Ráđđehus áigu:

• Láhčit dili nu ahte sáivaguollebiebmanealáhus nannejuvvo ja šaddá guoddinávccalaš ealáhussan
• Smávit buvttadeddjiide addit lobi vuovdit alkoholajuhkosiid main lea alkoholaproseanta badjel 4,7 proseantta ja maidda EES-šiehtadus ii gusto.
• Muddet dálá alkoholamáidnosiid guoskevaš njuolggadusaid vai dieđut buktagiid birra šaddet riekta.
• Biebmobearráigeahču bagadallamat ja bearráigeahččodoaimmat galget  álo leat heivehuvvon smávit borramušbuvttadeddjiide  
• Ráđđehus lea Norgga eanadoallobuktagiid várás ovddidan eksportastrategiija   

Mátkeealáhusstrategiija

– Eanadoalu ja mátkeealáhusa gaskkas lea lagaš čatnašupmi, cealká eanadoallo- ja biebmoministtar Sylvi Listhaug. –Eanadoallu ja eanadoallošiehtadusa váikkuhangaskaoamit ovddidit Norgga, ja váikkuhit dasa ahte mis leat ealli gilit ja rabas eanadagat. Ráđđehus áigu nannet oktavuođaid eanadoalloguoskevaš mátkeealáhusa ja dábálaš mátkeealáhusa gaskka. Dat galgá leat temán Stuoradiggedieđáhusas mátkeealáhusa birra mii ovddiduvvo 2016:s, muitala Listhaug.

– Dán jagáš eanadoallošiehtadusas ásahuvvui ođđa ortnet čorget vuovdiluvvon kultureanadagaid. Ortnega ulbmil lea ovddidit ovttasbarggu mátkeealáhusain, deattuha Listhaug. -2015/2016 lea várrejuvvon 20 miljovnna kruvnnu dán ortnegii. Ulbmil lea čorget geaidnoguoraid, várdobáikkiid ja erenoamáš árvosaš kultureanadagaid, joatká Listhaug.    

Ráđđehusa áigu:

• Smávit mátkeealáhusfitnodagaid ja guossohanfitnodagaid várás čađahit doaibmabijuid mat álkidahttet bearráigeahču, raporterema ja doaibmalobiid
• Fuolahit ahte galbanjuolggadusat gustojit buohkaide seamma láhkai
• Suodjaluvvon guovlluide láhčit buoret dili árvoháhkamii suodjalanrámmaid siskkobealde
• Árvvoštallat guhkidit ealgabivdoáiggi ja viiddidit bivdoáiggi bivdit eará elliid
• Ráhkadit sierra strategiija eanadoallo- ja luondduvuđot mátkeealáhussii.

Čálgobálvalusat

– Šibit dállodoallu addá olbmuide buriid vásáhusaid, eallin ja bargu addá olbmuide buorre eallinkvalitehta. Šibitdállu lea buorre sadji gos oažžu buori oktavuođa elliiguin, olbmuiguin, luondduin ja meahcceeallimiin, cealká eanadoallo- ja biebmoministtar Sylvi Listhaug.

Lagabui 500 šibitdálu Norggas fállet dál “Šilljui” (Inn på tunet) bálvalusaid. Dál lea eanet go 70.000 olbmo Norggas geain lea demeansa. Ollugat sis ásset ruovttus ja dárbbašit heivehuvvon beaive- ja aktivitehtabálvalusaid. 2020 rájes geatnegahttojuvvojit gielddat fállat sullasaš bálvalusaid.

– “Šilljui” –dálut váikkuhit dasa ahte dán lágan dárbbuide gávdnojit fálaldagat. Dál leat 80 šibitdálu mat leat heivehan bálvalusaideaset olbmuide geain lea demeansa, ja beroštupmi gielddain geavahit dákkár fálaldagaid lea dađistaga lassánan, dadjá Listhaug. 

Eará doaibmabijut

Ráđđehusa áigu:

• Geahččaladdat rávvenortnega eanadoalus
• Ráhkadit bagadallanneavvuid mat buorebut čilgejit gielddaid vejolašvuođaid ovddidit eanadoalloguoskevaš ealáhusaid, ovdamearkka movt dáluid sáhttá geavahit eará láhkai.  Bagadus Plána ja huksenláhka ja eanadoallu plussa galgá ođasmahttojuvvot.
• Čielggadit ealáhusvejolašvuođaid nu go gilvvagárddiid, koloniijagilvvagárddiid ja  oasuseanadoalu.
• Dahkat álkibun geavahit eanadoalueatnamiid juovlamuorrabuvttadeapmái
• Árvvoštallat heaittihit ohcangeatnegasvuođa ja dan sadjái ásahit dieđihangeatnegasvuođa jos áigu geavahit eará riikkaid muorrašlájaid juovlamuorrabuvttadeapmái. 
• Joatkit Bioenergiijaprográmmain. Sullii 1600 šibitdálu geavahit bioenergiija. Juolludus jagi 2015 eanadoallošiehtadussii lea lassánan 7 miljovnna kruvnnuin, oktiibuot 67 miljovnna kruvdnui.