Finánsaealáhus lassáneami ja oadjebasvuođa várás

Ráđđehus bidjá ovdan juohke jagi finánsamárkandieđáhusa Stuoradiggái. Dás válddahuvvo das mo ráđđehus bargá váidudit ruđalaš bissomeahttunvuođa riskka, addit buriid rámmaeavttuid finánsaealáhussii ja suodjalit geavaheddjiid.

Nanu báŋkkut, sihkkaris bargosajit
Norgga báŋkkut leat nannosat, dain lea máksinnákca ja leat gánnáhahttit, ja daid dáidu gieđahallat boahttevaš hedjoneami norgga ekonomiijas lea mearkkašahtti láhkái nannejuvvon maŋemus jagiid. Norgga bargoeallimis lea ruhtadanfálaldat juhkkojuvvon (diversifiserejuvvon) ja buorre. Muhto ruovttudoaluid vealgi lea stuoris ja lea raššivuohtan finánsavuogádagas. Ráđđehus lea álggahan máŋga doaimma maŋemus jagiid ráddjen dihte dán riskka, earret eará viessoloatnaláhkaásahusa ja doallevašvuođagáibádusaid báŋkkuide. Ráđđehus áigu dahkat mearrádusa das galgá go viessoloatnaláhkaásahus jotkojuvvot, ja jus nu de makkár hámis, ovdal go dálá láhkaásahus nohká geassemánus.

– Vásáhusat čájehit ahte ruovttudoalut vuoruhit viessoloana go dienas hedjona ja baicca unnidit golahusa. Vaikko dát lea jierpmálaš ovttaskas olbmui, de sáhttá dát čuohcat norgga bargosajiide go fitnodagaid gálvvuide ja bálvalusaide šaddá unnit jearru. Dan dihte lea ráđđehusas beroštupmi eastadit ahte ruovttudoaluid vealgi šatta beare stuoris, ja sihkkarastit ahte báŋkkut nákcejit gieđahallat táhpa, muhto nu ahte ii galgga čuohcat bargosajiide ja muđui ekonomiijai. Dát lea guovddáš fáddá dán jagi finánsamárkandieđáhusas, dadjá ruhtadanministtar.

Innovatiivvalaš finánsaealáhus
Norgga finánsaealáhus lei árrat fállame digitála bálvalusaid, mii lea addán kundariidda álkit árgabeaivvi. Gilvu ja ovdánanleahttu sáhttá mannat johtileappot boahtteáiggis ođđa teknologiija, ođđa reguleremiid ja ođđa aktevrraid geažil.

Finánsamárkandieđáhusas čujuha ráđđehus dasa ahte áigot dahkat álkibun váldet atnui álbmotruhtadeami Norggas, ja obbalaččat láhčit dili aktevrraide geat spesialiserejit ođđa teknologiija geavaheami ruđalaš bálvalusain («fintech»). Ráđđehus čuovvu dárkilit mielde virtuála ruđa ilbmama riskkain ja vejolašvuođain, ja áigu árvvoštallat doaimmaid gaskariikkalaš njuolggadusovddideami vuođul.

Sihkkaris ja buorit ruđalaš bálvalusat geavaheddjiide
Nu ahte buot kundarat galget sáhttit oadjebasat gávppašit profešunealla finánsafitnodagaiguin, lea geavaheddjiin sierra suodjalus njuolggadusain. Ráđđehus dáhttu láhčit dili buori mobilitehtii ja gilvui báŋkomárkanis, ja válddaha dieđáhusas earret eará vejolašvuođaid buohtastahttit ruđalaš bálvalusaid ja lonuhit báŋkku. Ideálalaččat berrešedje báŋkokundarat maid sáhttit oažžut mielde iežaset kontonummara go lonuhit báŋkku, muhto teknologalaš ja regulerenguoski rievdadusat dahket jáhkkimis ahte kontonummar ii leat šat nu guovddážis dás ovddos guvlui.

Dieđáhusas válddahuvvo maid reaidaruđa geavaheapmi ja fálaldat, mii lea njiedjan olu jagiid mielde seamma leavttuin go teknologiija lea ovdánan. Báŋkkuin lea goitge ovddasvástádus bisuhit dohkálaš reaidaruhtafálaldaga miehtá riika.

Golahusloatna
Dieđáhusas lea olu dan ovdáneami birra mii guoská golahuslotnii, daid olu doaimmaid birra maid ráđđehus lea álggahan nu ahte márkan galgá doaibmat buorebut, ja vejolašvuođa bidjat alimusráji reanttuide.

– Mus lea osku dasa ahte ráđđehusa doaimmat galget sáhttit čoavdit eanas dain hástalusain mat leat golahusloatnamárkanis, muhto máŋga dain doaimmain leat doaibman dušše oanehis áiggi dahje eai leat vel albma ládje boahtán sadjái. Alimusrádji doaibmi reanttuide sáhttá šaddat guoskevaš jus smávva ja hui divrras loanat šaddet dábáleappot, muhto eat hálit seaguhit iežamet, ja dan berre árvvoštallat easka jus eará doaimmain ii leat doarvái beaktu, dadjá ruhtadanministtar. 

Loga eambbo:

• Meld. St. 14 (2017–2018) Finansmarkedsmeldingen 2018