Láhkarievdadusat koronaduođaštusa birra gulaskuddamii

Koronaduođaštusain sáhttá sihkkaris vugiin duođaštit nama ja riegádanbeaivvi, leago olmmoš boahkuhuvvon, leago aiddobáliid ožžon negatiiva bohtosiid iskosis ja leago olmmoš immuvdna koronabuohcama maŋŋá.

 – Dakkár duođaštusa vehkiin mii sáhttit rahpat servodaga eanet ja árat. Mii leat danin ovddideamen sihkkaris koronaduođaštusa, masa sáhttit luohttit. Mađi eanet buriid mii čatnat dakkár koronaduođaštussii, dađi mávssolut lea digaštallat dan láhkavuođu birra. Mii sávvat buori ovttasbarggu Stuorradikkiin, nu ahte sáhttit meannudit ášši johtilit, dadjá stáhtaministtar Erna Solberg.

Ráđđehusas ii leat vuos ollislaš logahallan das, masa koronaduođaštusa sáhttá geavahit.

– Mii leat ovtta oaivilis rávvagiiguin, maid mii leat ožžon dearvvašvuođaeiseválddiin dan hárrái, ahte koronaduođaštusa sáhttá geavahit, vai sáhttá lágidit stuorát almmolaš doaluid, fanasmátkkiid ja joavkomátkkiid. Ráđđehusas leat dattetge stuorát áigumušat duođaštusa geavaheapmái. Mii árvvoštallat ovdamearkka dihte maiddái sáhttágo duođaštusa geavahit dalle go báikkálaččat leat čavgadut njuolggadusat go riikaviidosaččat. Leat ollu gažaldagat, maid fertet ain čielggadit, ovdalgo diehtit maid mii loahpas oaivvildit, stáhtaministtar dadjá.

 

Gaskaboddasaš veršuvdna gárvejuvvon
Norgga koronaduođaštusa vuosttaš veršuvdna lea dál gárvejuvvon. Dat čájeha iskosiid bohtosiid ja leago olmmoš boahkuhuvvon korona vuostá. Dan sáhtát oaidnit Helsenorge-applikašuvnnas ja Helsenorge.no-neahttasiiddus, gos maid sáhtát čálihit pdf-duođaštusa.

– Gaskaboddasaš duođaštusa ii sáhte verifiseret. Lea nappo riska, ahte olbmot verrošit duođaštusaiguin, mat eai leat eaktit. Mii eat sáhte danin váldit dan atnui viidábut, čilge dearvvašvuođa- ja fuolahanministtar Bent Høie.

Vuogádahkii ferte sáhttit luohttit
Dearvvašvuođaeiseválddit barget viidáseappot koronaduođaštusa veršuvnnain, maid sáhttá verifiseret. Veršuvdna galggašii gárvánit geassemánu álgui, ja dan leat jurddašan geavahit dáppe iežamet riikkas.

Maŋimuš veršuvdna, maid áigot gárvet geassemánu lohppii, galgá čuovvut buot EU-gáibádusaid.

– Dan sáhttá maid geavahit eará riikkaide jođedettiin, jos gáibiduvvo, ahte galgá leat boahkuhuvvon, dahje ahte lea válddihan iskosiid dahje lea buohcan koronas, vai beassá rájáid rastá, dahje amas dárbbašit čuovvut ráddjehusaid mátkkis, nu mo errema, dadjá Høie.

Dat oassi, mii guoská johtimii, ráhkaduvvo nu ahte dat heive EU bargui Eurohpá oktasaš koronaduođaštusa rámmaiguin.

– Go mii fas rahpat rájáid, de ferte mis leat vuogádat, masa sáhttit luohttit – nu ahte olbmot eai sáhte verrošit ja fálska duođaštusaiguin čájehit, ahte sii leat boahkuhuvvon, deattasta Høie.

Olgodoalut
Dearvvašvuođadirektoráhtta ja Álbmotdearvvašvuođainstituhtta leat árvalan gallis dán gease beasašedje searvat almmolaš olgodoaluide. Árvalusas čuvvot ráđđehusa plána servodaga rahpama hárrái ja dađistaga sáhttet ain eanebut čoahkkanit, nu mo guđege muttus lea meroštallojuvvon.

Ráđđehus oaivvilda, ahte dán gease olgodoaluid oktavuođas sáhttá leat áigeguovdil geavahit sihke koronaduođaštusa ja váldit iskosiid doaluide manadettiin. 

– Lea mávssolaš namuhit, ahte dát lea gaskaboddasaš plána. Vuosttažettiin sáhttet bohciidit hástalusat duođaštusa ráhkadeames. Nuppi dáfus leat ollu eará gažaldagat, maid galgá čoavdit ovdalgo váldit duođaštusa atnui. Loahpas fertet maid geavahit guovtti vuosttaš muttu vásáhusaid, ovdalgo joatkit viidáseappot. Lea nappo ain ollu, mii lea eahpesihkar, dadjá stáhtaministtar Erna Solberg.

Dás vuollelis oainnát gallis sáhttet searvat olgodoaluide servodatdoaimmaid rahpanplána mielde. Logut ja kohorttat sáhttet ain muddejuvvot dan vuođul mo dávda leavvá ja makkár vásáhusat čoagganit 2. ja 3. muttus. Servodatdoaimmaid rahpama vuođđun geavahit ain loguid, eaige beaivemeriid.

 

 

 

 

Go eai leat fásta, mearriduvvon čohkkánsajit (dálá dilis 200):

 

	Iskosa dahje duođaštusa haga	Go lea váldán iskosa dahje čájeha duođaštusa
Muddu 2	200	2 x 200
Muddu 3	4 x 200	Eanemustá 50 % kapasiteahtas, eanemustá 2000 mat juohkásit eanemustá 500 olbmo joavkun
Muddu 4	1500	Eanemustá 75 % kapasiteahtas, muhto eanemustá 5000

 

 

Go leat fásta, mearriduvvon čohkkánsajit (dálá dilis 3 x 200):

 

	Iskosa dahje duođaštusa haga	Go lea váldán iskosa dahje čájeha duođaštusa
Muddu 2	3 x 200	5 x 200
Muddu 3	4 x 500	Eanemustá 50 % kapasiteahtas, eanemustá 5000, mat juohkásit eanemustá 500 olbmo joavkun
Muddu 4	5000	Eanemustá 75 % kapasiteahtas, muhto eanemustá 10 000