AAnders Anundsen oažžu Mielladearvvašvuođa áššedovdi lávdegotti árvalusa lávdegotti jođiheaddjis Georg Fredrik Rieber-Mohn (Govven: JD – geahča eanet/viečča govaid Flickr:s)

– Mielladearvvašvuođa áššedovdi lávdegoddi guoskkaha dehálaš prinsihpaid norgga ráŋggáštusrievttis, muhto maiddái juridihka ja psykiatriija gaskasaš váttis gažaldagaid. Lávdegoddi lea geahčadan dan ahte servodat dárbbaša sihke govttolaš reakšuvdnačađaheami ja servodatsuodjaleami, muhto maiddái dan ahte juohkehaš dárbbaša veahki, cealká Justiisa- ja gearggusvuođaministtar Anders Anundsen.

Mielladearvvašvuođa áššedovdi lávdegoddi, maid Georg Fredrik Rieber-Mohn jođihii, geigii maŋŋebárgga, golggotmánu 28.b. iežas čielggadeami NOU 2014:10 “Skyldevne, sakkyndighet og samfunnsvern” Justiisa- ja gearggusvuođadepartementii.  

NOU 2014: 10 «Skyldevne, sakkyndighet og samfunnsvern» (dušše dárogillii)

– Dat lea vuđolaš čielggadeapmi mii maiddái čuvge váttis hástalusaid mat leat servodatsuodjaleami ja dearvvašvuođa gaskka. Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu ovttas Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanttain vuđolaččat geahčadit čielggadeami ja ávžžuhusaid maid lávdegoddi lea ovddidan, dadjá stáhtačálli Astrid Nøklebye Heiberg.    

Lávdegoddi árvala earret ođđa regela mii galgá vuođđuduvvot nu gohčoduvvon medisiinnalaš prinsihpa ala, muhto muddejuvvon hámis. Dás daddjo hui čielgasit ahte dat lea duopmostuoluid ovddasvástádus mearridit rájáid goas olmmoš lea miellabuohcci  – iige doaktáriid. Áššedovdit eai galgga šat buktit cealkámušaid dahje konkluderet leai go láhkarihkku “psykohtalaš” lága ipmárdusa mielde. Dábálaš ráŋggáštusrievtti duođaštusgáibádus – “buot govttolaš eahpádusat galget boahtit sutnje ávkin gii lea ráŋggáštahtton” – galgá ain ollislaččat gustot go lea vásttolašvuođas sáhka.  

Lávdegoddi doalaha dan prinsihpa ahte dat lea dábálaččat psyhkalaš dearvvašvuođasuorggi ovddasvástádus mearridit  gosa lágidit ja movt dikšut su gii lea ožžon sierradubmehallojuvvon duomu.  Bajitdási njuolggadussan galgá leat ahte son lea sivatkeahttá, su ii sáhte moaitit ja su friddjavuohta ii galgga gáržžiduvvot eanet go lea dárbbašlaš gáhttet earáid heakka, dearvvašvuođa ja friddjavuođa. giddejuvvon psykiatriija ásahusas. Lávdegoddi árvala ahte riekti galgá duomu bokte beassat cealkit ahte láhkarihkku galgá lágiduvvot giddejuvvon ásahussii gos lea ollesjándorfuolahus jos orru nu ahte su dearvvašvuođadilli lagamus áiggis ii šatta buoret, ja jos muđui leat eará duođalaš ákkat mat dan gáibidit.  

Lávdegoddi nammaduvvui suoidnemánu 22.beaivve – diggeášši oktavuođas árvvoštallat ráŋggáštusrievttálaš láhkamearrádusaid go olbmos ii leat ovddasvástádus iežas daguin, psykiatriija rolla ráŋggáštanriektedoalus ja movt servodat berre iežas gáhttet vástitmeahttun olbmuid vuostá geat sáhttet sorbmet olbmuid heakka ja dearvvašvuođa.

 

Mielladearvvašvuođa áššedovdi lávdegotti preassadieđáhus

Mielladearvvašvuođa áššedovdi lávdegoddi nammaduvvui ođđajagimánu 25.b. 2013 suoidnemánu 22.beaivve-diggeášši oktavuođas ja galgá árvvoštallat

1)ráŋggáštusrievttálaš láhkamearrádusaid go olbmos ii leat ovddasvástádusa iežas daguin, 2) psykiatriija rolla ráŋggáštanriektedoalus ja 3)  movt servodat berre iežas gáhttet vástitmeahttun olbmuid vuostá geat sáhttet sorbmet olbmuid heakka ja dearvvašvuođa.

Lávdegoddi ovddida otne NOU 2014:10 Skyldevne, sakkyndighet og samfunnsvern, eanaš áššit ovttajienalaččat. Čielggadeamis sáhttá lohkat eanet divaštallamiid ja árvaluvvon láhkamearrádusaid birra, ja maiddái čoahkkáigeasus. 

1)Vástitmeahttun ráŋggáštusrievttálašvuođa dáfus

Muhtun láhkarihkut leat go barget vearredaguid nu moivváskan ja sin psyhkalaš dilli nu duođalaš  ahte dat ii leat govttolaš, vuoiggalaš dahje ávkkálaš gáibidit ahte sii galget ráŋggáštusrievttálašvuođa dáfus vástidit daguinis.  Ráŋggáštusa ákkastallamat ahte vearredahku sáhttá nuppádis dáhpáhuvvat ii guoskka sidjiide, ja servodagas ii leat de moralalaš vuođđu ráŋggáštit. Ráŋggáštusláhka dárbbaša ain  vástitmeahttunmearrádusa.  

Vástitmeahttunmearrádus galgá leat čielggas ja álki, vai riekteásahus sáhttá ovddalgihtii meroštallat ja eastadit sávakeahtes váidumiid, ja váikkuhit dasa ahte čielga ráját mearriduvvojit rievtti ja áššedovdiid bargguid gaskka ulbmillaš málle mielde.  Dat berre čadnot ođasmahttojuvvon empiralaš ja vuogáiduvvon máhttu psyhkalaš dávddaid iešvuođaide ja riekteaktevrraide addit duođaštusdieđuid maid livčče álki geavahit. 

Lávdegoddi lea guorahallan eará riikkaid vástitmeahttunortnegiid. Dat leat eanaš vuođuštuvvon nu gohčoduvvon seaguhuvvon prinsihpa ala, muhto lávdegoddi ii leat gávdnan makkárge olgoriikalaš vástitmeahttunmearrádusaid mat áimmahuššet namuhuvvon ideálaid dohkálaš vuogi mielde. Lávdegoddi árvala mearrádusa man vuođđun leat medisiinnalaš prinsihpat,  muhto muddejuvvon hámis: 

“Son guhte riekti navdá leai psykohtalaš vearedagu vuolde dahje dakkár dilis ahte sus ledje duođalaš vuoliduvvon doaibmannávccat, moivváskan jurddašeapmi ja muđui nu návccaheapme ahte ii ipmirdan movt galgá doaibmat servodagas, galgá meannuduvvot psykohtalažžan, ja sus ii leat ráŋggáštusrievttálaš ovddasvástádus. Seammá gusto sutnje geas leat duođalaš diđolašvuođaváttut. 

Son maid ii dárbbaš váldit ovddasvástádusa daguidis ovddas guhte leai garrasit psyhkalaččat doaimmashehttejuvvon dahje vástideaddji návccahuvvon. “ 

Medisiinnalaš psykosadoaba lea buorre vuolggasadji go galgá árvvoštallat ráŋggáštusrievttálaš vástitmeahttunvuođa. Muhto dat ii leat doarvái ahte olbmos lea dávda maid sáhttá diagnostiseret. Rievttálaš oktavuođas lea das sáhka ahte olbmoš leai garra duođalaš dávda  go dagai vearredagu. Ahte  láhkarihku doaibmannávccat duođai ledje leamaš heajut, jurddašeapmi moivváskan dahje ii   ipmirdan movt galgá doaibmat servodagas. Muhtomin vásihat maid dávddaid maid dákkár psykosadoaba ii govčča, muhto psyhkalaš miellaváttuid geažil ii sáhte rihkkon olmmoš sivahallot, nu ahte boađus šaddá ahte olbmo gii ii dieđe maid bargá  ii sáhte ráŋggáštit. Dan geažil lea lávdegoddi váldán mielde lasáhusa dássálas váttuid birra.  

Vástitmeahttunvuohta ii berre čadnot dušše medisiinnalaš fágalaš doahpagiidda mat leat ráhkaduvvon divššu ja dutkama várás, ja iige dan dihtii ahte mearridit geasa ráŋggáštusrievttálaš ovddasvástádus gusto.  Ná čalmmustahttojuvvo hui čielgasit ahte dat lea duopmostuoluid bargu mearridit eahpevásttolašvuhtii rájáid -  iige doaktáriid.

Dábálaš ráŋggáštusrievttálaš duođaštangáibádus – “Buot govttolaš eahpádusat galget áššáskuhttái boahtit ávkin” – berre ollásit geavahuvvot go lea gažaldat vásttolašvuođas.  Eai gávdno duođalaš ákkat ahte duođaštangáibádus galggašii earálágan go eará ráŋggáštangáibádusain go lea gažaldat vásttolašvuođas.    

2)Áššedovdit

Ráŋggáštusášši čuvgejumi oktavuođas lea olu oktavuođain dárbbašlaš oažžut veahki áššedovdiin. Psykiatriijas ja psykologain leat erenoamáš máhtu olmmošlaš mielladiliin. Dát máhttu lea dehálaš go galgá dubmet leai go láhkarihkku vástitmeahttun vai ii. Lávdegoddi oaivvilda ahte berre ain čuovvut váldonjuolggadusa ahte nammadit guokte áššedovdi dakkár áššiin gos lea gažaldat ráŋggáštusrievttálaš eahpevásttolašvuođas ja vejolaččat sierradubmehallojuvvon duomus. 

Áššedovdiid bargu berre leat čielggadit láhkarihku mielladili dušše iežaset fágalaš rámmaid siskkobealde ja nu addit riektái vuođu vuđolaš árvvoštallamii. Rievtti bargu lea, iešheanalaččat, mearridit leai go vearredahkki dakkár mielladilis ja leai go su mielladilli nu duođalaš, ahte ráŋggáštanovddasvástádus ii leat áigeguovdil. Dát lea rievdadus dálá gustovaš ortnega ektui:  Áššedovdit eai galgga šat addit oaiviliid dahje konkluderet leai go láhkarihkku “psykohtalaš” lága ipmárdusa mielde. 

Dát rievdadus lea váikkuhan ollu osiide lávdegotti árvalusas, nugo mandáhtahábmenbargui ja Riektemedisiinnalaš kommišuvnna bargui. Muđui lea lávdegoddi árvalan ollu doaibmabijuid buoridan dihtii áššedovdidoaimma ja nannet almmolašvuođa luohttámuša riektenammaduvvon áššedovdiide, earret eará čavget bealálašvuođaregeliid. 

3) Servodatsuodjaleapmi

Láhkarihkku gii ii sáhte vástidit daguidis ovddas lea sivaheapme ja su ii sáhte ráŋggáštit. Muhto servodagas lea lihkká lobálaš vuoigatvuohta iežas suddjet láhkarihkuid vuostá geat uhkidit heakka, dearvvašvuođa ja friddjavuođa.  Lávdegoddi árvala de joatkit sierrareakšuvdnavugiid ja muhtun muddui viiddidit, dainna ulbmilin ahte nannet servodatsuodjaleami.

Lávdegoddi doalaha prinsihpa ahte dat lea dábálaččat psyhkalaš dearvvasvuođabálvalusa ovddasvástádus mearridit gosa sierradubmehallojuvvon olmmoš galgá lágiduvvot ja movt dikšojuvvot. Dubmejuvvon olbmo dikšunvuohki galgá čuovvut bajitdási njuolggadusa ahte son lea sivaheapme, ja ahte son ii vástit daguidis ovddas, ja su ii sáhte sivahallat vearredaguid ovddas maid geažil lea dubmehallojuvvon.  Dat maid mearkkaša ahte sutnje eai guoskka friddjavuođagáržžidusat earret go mat lea áibbas dárbbašlaččat go earáid heakka, dearvvašvuođa ja friddjavuođa ferte suodjalit.       

Sihkkarastin dihtii dássedis dikšunfálaldaga sutnje gii lea dubmehallojuvvon, ja suodjalan dihtii servodaga ássiid, de lea lávdegoddi guorrasan dasa ahte muhtun dilálašvuođain berre leat vejolaš cealkit duomu nu ahte dákkár vástitmeahttun láhkarihkut galget oažžut ollesjándora fuolahusa giddejuvvon psykiatriija ásahusas. Lávdegoddi árvala ahte riekti galgá duomu bokte beassat cealkit ahte láhkarihkku galgá lágiduvvot giddejuvvon ásahussii gos lea ollesjándorfuolahus jos orru nu ahte su dearvvašvuođadilli lagamus áiggis ii šatta buoret, ja muđui eará duođalaš ákkaid geažil.    

Lávdegoddi

Lávdegotti miellahtut: 

• Georg Fredrik Rieber-Mohn (jođiheaddji), ovddeš riikkaadvokáhta ja alimusriekteduopmár
• Knut Erik Sæther, sadjásaš riikaadvokáhta
• Tor Langbach, Duopmostuollohálddahusa ovddeš direktevra
• Siv Hallgren, advokáhta ja doaibmaoasálaš Advokáhtafitnodagas Elden
• Hilde Stoltenberg, stáhtaadvokáhta Nordlándda stáhtaadvokáhtaámmáhis  
• Linda Gröning, riektedieđa professor Bergen universitehtas
• Marit Bjartveit, psykiatriija spesialista ja klinihkkajođiheaddji, Psyhkalaš dearvvašvuođa ja gárrendili klinihkka, Oslo universitehtabuohcceviessu HF
• Jim Aage Nøttestad, klinihkalaš psykologiija spesialista, Divišuvdna psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalus, Brøset ossodat, St.Olavs Hospitála HF   
• Tina Gram Larsen, psykiatriija spesialista ja njunuš váldodoavttir, Riektepsykiatriija, Aalborg Universitehtahospitála, Danmárku 
• Arne Johan Vetlesen, filosofiija professor, Oslo universitehta
• Paul Leer-Salvesen, etihkka ja teologiija professor, Agder universitehta  

Lávdegotti čállit: 

• Anders Løvlie (čállingoddejođiheaddji)
• Nils Gunnar Skretting
• Anne Wie-Groenhof 

Gulahallanolbmot
Lávdegoddejođiheaddji Georg Fredrik Rieber-Mohn: 951 53 255 ja
Lávdegoddečálli Anders Løvlie: 944 99 290.