Historjjálaš arkiiva

Sámediggi ja guollefanas- veaga struktuvrapolitihkka

Historjjálaš arkiiva

Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II

Almmustahtti: Guolástus- riddodepartemeanta

Ráđđehus lea odne almmuhan stuorradiggedieđáhusa nr. 21 guollefanasveaga struktuvrapolitihkka birra. Sámedigge- presideanta Aili Keskitalo lea preassadieđáhusas moaitán Ráđđehusa og lea bidjan ovdan dieđáhusa almmá joatketkeahttá ráđđadallamiid Sámediggi ja Guolástan- ja riddodepargemeantta gaskka. Son čujuha maiddái ahte departemeanta ii leat čielggadan man láhkái árvaluvvon doaibmabijut váikkuhit sámi vuoigat- vuođaide guolleriggodagaide mearas.

Ráđđehus lea odne almmuhan stuorradiggedieđáhusa nr. 21 guollefanasveaga struktuvrapolitihkka birra. Sámedigge- presideanta Aili Keskitalo lea preassadieđáhusas moaitán Ráđđehusa og lea bidjan ovdan dieđáhusa almmá joatketkeahttá ráđđadallamiid Sámediggi ja Guolástan- ja riddodepargemeantta gaskka. Son čujuha maiddái ahte departemeanta ii leat čielggadan man láhkái árvaluvvon doaibmabijut váikkuhit sámi vuoigat- vuođaide guolleriggodagaide mearas.

Guolástan- ja riddoministtár Dag Terje Andersen lohká ahte  Departemeanta dieđusge dohkkeha Sámedikki legitima ráđđadallan- gáibádusa. Son deattuha ahte ráđđádallanšiehtadus čuvvojuvvo, ja čujuha ahte leat leamaš ráđđadallamat politihkalaš dásis ášši oktavuođas.


Ráđđadallamat leat addán Departemeantii buriid dieđuid Sámedikki oainnuid birra iešguhtetge árvalusaid hárrái mat čužžot Stuorradigge- dieđáhusas nr. 21.s. Dáid oainnut leat maiddái oahppasat Sámediggis searvamiin Struktuvralávdegottis ja cealkámušain lávdegotti raportii ja ávžžuhusain.

Dag Terje Andersen deattuha ahte ráđđadallamat leat buvttiihan čielggasavuođa ja ovttamielalašvuođa ollu deaŧálaš čuoggaid dáfus, ”leat ee. ovttamielalaččat ahte struktuvraearit galget leat áigeráddjejuvvon ja ahte dát maiddái galgá guoskat juolluduvvon struktuvraeriide”. Andersen vuhtiiváldá ahte Sámediggi evttoha ahte áigeráddejupmi galgá leat 15 jagi, ja departemeanta fas áigu fanahit dán 20 jahkái ođđa eriid dáfus ja 25 jahkái eriid dáfus mat leat juo juolluduvvon.


Stáhtráđđi dovddasta ahte Sámedikki oaidnu heaittihit unnimus riddofatnasiid hilgunortnega ii leat dohkkehuvvon, ja ahte ii lean vejolaš šaddat ovttamielalažžan ráđđehusa evttohusa hárrái viiddidit struktuvraearreortnega vai guoská maiddái fatnasiiddda mat leat gaskal 11 ja 15 mehtara guhku. Galgá álggahuvvot várrogas struktuvrarievdadus dán fanasjoavkkus, ja unnimus joavkku guhkodatrádji bajiduvvo 10 mehtaris 11 mehtarii. Dát govvida ahte ráđđehusas lea moderáhta linnjá, ja dáinna lágiin muhtun muddui miehtá Sámedikki oainnuide.


Go guoská Sámediggepresideanta čujuhussii ahte Ráđđehus ii leat čielggadan man láhkái árvalusat sáhttet váikkuhuhit sámi guolástan vuoigatvuođaide mearas, čujuha Andersen ahte Ráđđehus diibmá geasset nammadii sierra lávdegotti – Finnmárkku riddoguolástanlávdegotti – man doaibman lea čielggadit vuoigatvuođagažaldaga. Dát lávdegoddi buktá raporttas máŋemusat juovlamánu 31. beaivvi 2007;s. Jus lávdegotti konklušuvnnaid geažil lea dárbu rievdadusaide galgá dát čuovvoluvvot.