Eanebut ožžot lobi bivdit gonagasreappáid

- Nu go jo dieđihuvvui stuorradiggedieeđáhusas gonagasreappá hálddašeami birra, de dál galget eanet bivdit oažžut lobi bivdit gonagasreappáid dain guovlluin main eiseválddit dássážii leat mudden bivddu eriiguin. Dat geaidda gonagasreappá leavvan lea čuohcán, galget oažžut ovdavuoigatvuođa dan bivdit. Mun oaivvildan ahte daid guovlluid olbmot geaidda gonagasreabbá lea eanemusat čuohcán, eanet doarjugohtet dán bivddu, dadjá guolástus- ja riddoministtar Helga Pedersen.

Guovllus 26 grádas nuorttas mas gonagasreappá bivdu lea muddejuvvon eriiguin, galget dál vel sullii 230 11 mehtera oanehat fatnasa mat gullet Nuorta-Finnmárkui, beassat searvat bivdui, lassin diimmáš jahkodaga 240 fatnasa mearrái.

- Mii áigut dál čađahit mearkkašahtti láhkai nuppástuhttit bivddu muddema dan guovllus mas mii dássážii leat mudden bivddu eriiguin. Fatnasat besset dál váldit daid gonagasreappáid maid goddet go bivdet áhkabittuid (áhkacinccuid) ja dorskiid firpmiin dahje bodneliinnain, lassisálašin, dadjá guolástus- ja riddoministtar.

Caggan dihtii gonagasreappá leavvamis vel eambbo Norgga mearraviidodagaide, viiddiduvvui dat guovlu mas lea friddja bivdu, suoidnemánu 18. beaivvi dán jagi.

Duohtadieđut muddemiid birra jagi 2008 ja 2009:

• Dievasearri lea 1925 tonna varris raeppát, 235 tonna njiŋŋálas reappát ja 450 tonna vaháguvvan varris reappát (main meriin rehkenastojuvvojit leat 679 000 varris reappá ja 110 000 njiŋŋálas reappá).
• Bivdojahkodat álgá čakčamánu 8. beaivvi 2008. Earrejahki loahppá njukčamánu 31. beaivvi 2009.
• Earit juhkkojuvvojit nu ahte fatnasat maid eaiggát lea guolásteaddjiid A-mantállas, ožžot bealleeari daid fatnasiid ektui maid eaiggát lea guolásteaddjiid B-mantállas, muhto muđuid buot fatnasiin lea ovttasturrosaš earri.
• Lassin fatnasa dábálaš varris reappáid earrái, addojuvvojit vaháguvvan varris reappáid lassiearit gitta 25 % rádjai ja njiŋŋálaš reappáid lassiearit 15 % rádjai, rehkenastojuvvon juohke vahku sállaša vuođul. Guolástusdirektoráhta mearrida čielga fanaseriid ovdalgo bivdu álgá.
• Go ođđa earrejahki álgá, de čađaha Guolástusdirektoráhta ráddjejuvvon earrerievddadeami. 5 proseantta rádjai dievasearis sáhttá sirdojuvvot čuovvovaš jagi dievasearrái. Seamma láhkai sáhttá sálaš mii lea eambbo go dievasearri, gessojuvvot eret čuovvovaš jagi earis.
• Jahkodaga álggu rájes mearriduvvo stuorát lassiearáš dáhkiduvvon earrái go ovdalaš jagiid unna fatnasaččaiid lassáneami geažil, nu ahte olles bivddu reabbálohku bivdojuvvo.
• Fatnasiid mat ovdal eai leat leamaš mielde bivddus eriid vuođul, galgá Guolástusdirektoráhta guovlokontuvra dárkkistit ja dohkkehit ovdalgo dat besset searvat bivdui.

Gulahalli: Seniorráđđeaddi Bernt Bertelsen, tlf. 22 24 64 93