Goliat – ođđa huksengeađgi davvin

Ráđđehus lea odne bidjan ovdan Goliat-oljoguovllu huksema ja bohkama plána. Plána sáddejuvvo dál Stuorradiggái vai dan gieđahallá.

-Goliat lea Barentsábis vuosttamuš oljoguovlu mii huksejuvvo. Goliat šaddá leat okta dain stuorámus industriijaprošeavttain mat goassege leat čađahuvvon Davvi-Norggas. Goliat-guovllu huksejupmi buktá dinestusaid Norgga servodahkii,  šaddá ávkin báikegottiide ja váikkuha njuolga dahje gáva dasa ahte álggahuvvojit sullii 500 bargosaji Finnmárkui mat bistet badjel vihttanuppelot jagi, dadjá oljo- ja energiijaministtar Terje Riis-Johansen

Hámmarfeasta oažžu guovlokontuvrra masa gullet jođihandoaimmat, ja helikopterterminála ja dárbovuorká galget ásahuvvot Hámmarfeastta guvlui. Sihkkarastojuvvon lea ahte operatevra áigu heivehit iežas doaibmanáiggi soahpamušstrategiija nu, ahte báikkálaš skáhppojeaddjit buorebut sáhttet gilvalit. Lassin bohtet arvat stuoribuš ja unnibuš doaimmat mat leat mielde huksemin guovllu máhtu. Petrolearesurssaid gánnáhahtti hálddašeapmi lea dehálaš oassi ráđđehusa davviguovlostrategiijas. Vásáhusaid vuođul maid leat ožžon riikka eará guovlluin,  lea vejolaš dadjat ahte Goliat buktá doaibmanáiggis sullii 500 bargosaji guvlui.

Ruhtadeamit mat čatnasit Goliat-guovllu huksemii ja doaibmamii leat árvvoštallojuvvon šaddat badjelaš 28 miljárdda ruvnnu. Guovllu oljomearri lea sullii 174 millioner oljolihti.  Jos otnáš oljohattit bissot, de oljju gávpeárvu šaddá leat badjel 60 miljárdda ruvnnu. 

Goliat šaddá čuovvut daid garra birasgáhttengáibádusaid mat mearriduvvojedje go Barentsábi hálddašanplána ráhkaduvvui. Bures lea láhččojuvvon, vai doaibma soahpá guolástussii dan vahágahtekeahttá. Dannego davvin leat erenoamáš hástalusat, de galgá oljosuodjeválbmu leat vuoruhuvvon ášši. Operatevra galgá ee. čađahit doaibmabijuid mat buoridit oljosuodjeválmmu dain gielddain maidda oljodoaibma guoská, nugo Muosáid, Ákŋoluovtta ja Davvinjárgga gieladdain. Oljoguovlu lea dálkkádatgássaid luoitinmeriid vuollásaš guovlu, ja luitojuvvon gássain galget oasálaččat máksit CO2-divada. Stuorra oassi energiijas maid guovlu geavaha, vižžojuvvo álggu rájis nannáma fápmofierpmádagas.  Lassin lea álggahuvvon  proseassa mii galggašii eambbo unnidit dárbbu geavahit bohkanlávddi gássaturbiinna go Finnmárkku fápmodilli luoitá dasa. Statnett áigu sáddet NVEi konsešuvdnaohcama ođđa fievrridanjođđasa bidjamis Báhcavuonas Hámmarfestii miessemánus jagi 2009. Fievrridanfierpmádat lea dehálaš sihke bissovaš fámu ja ealáhusdoaimmaid huksema dáfus guovllus.

-Goliat-guvlui leat biddjojuvvon garra birasgáhttengáibádusat. Guovlu ollašuhttá daid gáibádusaid mat leat Barentsábi hálddašanplánas, ee. dan ahte ii mihkkege vahágahtti ávdnasiid galgga luitojuvvot lundui. Munnje dat lea leamaš dehálaš mihttomearri ahte Goliat-guvlui galgá leat vejolaš fievrridit fámu gáttis. Dat lea lihkostuvvan. Finnmárkku fápmodilli ii gierdda ahte Goliat-guovlu jođihuvvo álggu rájis dušše nannámis vižžojuvvon fámuin. Mun lea dattetge álggahan proseassa vai mi lihkostuvvat dán ášši čađahit jagi 2017, dadjá oljo- ja energiijaministtar Terje Riis-Johansen.

Hámmarfeastta guovllu guovddášfierpmádaga lea plánas buoridit jagi 2017, jos konsešuvdnagieđahallan lea válmmaš. Goliat-guovlu galgá dieđihit iežas fápmogeavaheami go elfápmu lea dievvasii huksejuvvon jagi 2017 rájis. Eaktun lea biddjojuvvon ahte sii geain leat vuoigatvuođat, galget bidjat ovdan plána mo áigot eambbo geavahit dan fámus mii fievrriduvvo gáttis Goliat-guvlui, go guovllu fápmodilli lea buoriduvvon maŋimusat  jagi 2019 ođđajagemánu 1. beaivái . 

Eni Norge AS ja StatoilHydro Petroleum AS leat sádden huksen- ja jođihanplána, go sis leat vuoigatvuođat. Vuoigatvuođaid doallin dat leat huksen- ja jođihanplánas buktán várašupmin ahte áigot vuos meroštallat prošeavtta gánnáhahttivuođa ovdalgo juogadit soahpamušaid (kontravttaid).