Historjjálaš arkiiva

Ruhtadanmárkandieđáhus 2012:

Nanus, muhto ruhtaealáhusas leat ain hástalusat

Historjjálaš arkiiva

Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II

Almmustahtti: Ruhtadandepartemeanta

Ráđđehus ovddida otne jahkásaš Ruhtadanmárkandieđáhusa ruhtamárkana ovddideami ja muddemiid birra. – Vuollegis reanttut, alla ássanviessovealggit ja internationála eahpesihkkaris dilli váikkuhit ruđalaš stáđisvuhtii Norggas. Guhkit eallinahki boahtá ain hástalit dáhkádusásahusaid ceavzilvuođa. Jahki 2012 lea leamaš buorre jahki báŋkkuide ja dáhkádusásahusaide mat dál ráhkkanit dustet boahtteáiggi hástalusaid, cealká ruhtadanministtar Sigbjørn Johnsen.

Ráđđehus ovddida otne jahkásaš Ruhtadanmárkandieđáhusa ruhtamárkana ovddideami ja muddemiid birra. – Vuollegis reanttut, alla ássanviessovealggit ja internationála eahpesihkkaris dilli váikkuhit ruđalaš stáđisvuhtii Norggas. Guhkit eallinahki boahtá ain hástalit dáhkádusásahusaid ceavzilvuođa. Jahki 2012 lea leamaš buorre jahki báŋkkuide ja dáhkádusásahusaide mat dál ráhkkanit dustet boahtteáiggi hástalusaid, cealká ruhtadanministtar Sigbjørn Johnsen.

Ruđalaš stáđisvuohta
Internationála ruhtamárkandilli ovdánii veaháš jagi 2012. Oasusárvu loktanii, ja vealgeriskkat njidje. Oslo Børs oasuskursa Norggas lassánii 15 proseanttain. Dáhkádusásahusaid kapitálavuorkkát lassánedje jagi 2012, muhto ain leat stuora hástalusat guhkit eallinagi ja vuollegis reanttuid ektui. Norgga báŋkkut leat nannen iežaset ruhtadilli jagi 2012 go leat viežžan kapitála márkaniin ja doalahan oasi sisaboađus golakeahttá. Báŋkkuin lea maid beaktilis ruhtadilli.

-Ássanviesso- ja loatnamárkan váikkuha ruđalaš stáđisvuhtii Norggas. Divrras ássanviessohattit, vuollegis reanttut ja bearatgottiid alla vealgedássi leat áššit mas mii sakka beroštat, dadjá ruhtadanministtar Sigbjørn Johnsen.

2011 Ruhtadanmárkandieđáhusas ja 2013 Nationálabušeahtas deattuhuvvui ahte nannosat ruhtadanmárkanmuddema ásaheami ferte árvvoštallat ovttas buori makroekonomiija ovdánemiin Norggas. Lea dehálaš ahte norgga báŋkkut nannejit ieškapitála dál go lea buorre ekonomalaš dilli, nu ahte kapitála sáhttá veahkehit go váddásut áiggit bohtet. Dieđáhusas čilgejuvvo movt mii áigut dán oasi čuovvolit. Earret eará ahte Ruhtadandepartemeanta njukčamánu 22.b. 2012 ovddidii láhkaárvalusa mii vástida Basel III-ávžžuhusaide ja EO čuovvu njuolggadusaide, gč. Prop. 96 L (2012-2013) Rievdadusat ruhtadandoaibmalágas ja árvobábirlágas (ođđa kapitálagáibádusat jna).

Ruđalaš siskkáldasstruktuvra lea ain rašši
2012 ruhtadanmárkandieđáhus sisttisdoallá vuđolaš čilgehusaid ruđalaš siskkáldasstruktuvrra birra mii lea ain rašši. Dieđáhus čilge oppalaččat riikka siskkáldasstruktuvrra váldoáššiid, rašesvuohta go vuogádagat eai doaimma, vearredagut ja áitagat muđui. Dieđáhus čalmmustahttá ahte ruđalaš stáđisvuohta lea gáibideaddji máŋgga dáfus, ja leat sorjavaš das ahte sihkkaris DGT-vuogádagat doibmet.

-Buohkaide lea dehálaš ahte ruhtaáššit meannuduvvojit njuovžilat, oadjebasat ja govttolaččat. Vuogádagat eai gierdda ahte teknihkka ii doaimma ja áitagiid, dadjá ruhtadanministtar Sigbjørn Johnsen. Ruhtadandepartemeanta lea bivdán Ruhtadanbearráigeahču árvvoštallat lea go dárbu rievdadit njuolggadusaid dán suorggis, omd. ođđa njuolggadusaid sihkkarastindoaibmabijuid hárrái ja makkár gáibádusaid báŋkkut fertejit bidjat jos galget earáide beassat lágidit dehálaš vuogádagaid.

Stáhta ruhtadanfoanda
Ruhtadandepartemeantta áigumuš lea heaittihit Stáhta ruhtadanfoandda álggogeahčen 2014. Stáhta ruhtadanfoanda ásahuvvui gaskaboddosaš doaibman njukčamánu 2009 ja leai oassi Ráđđehusa doaibmabijuin geahpedit internationála ekonomiijaroasu. Ruhtadanfoandda mihttomearri leai gaskaboddosaččat veahkehit norgga báŋkkuid nannen dihte báŋkkuid vai sii buorebut nákcejit fievrridit dábálaš loatnadoaimmaid. Stáhta ruhtadanfoandda ulbmil lea ahte báŋkkut jáhkkimis vižžet iežaset ruđaid mat leat buorrin ovdal 2013/2014 jahkemolsuma. Lea eahpesihkkar man olu ruhta báhccá vel jahkemolsuma maŋŋil, ja báhccágo mihkkige. Jos juo leat vel báhccán ruđat jagi loahpas, de háliida Ruhtadandepartemeanta ahte Ruhtadanfoanda hálddaša daid jahkemolsume 2013/2014 rájes.

Ruhtadandepartemeanta oaivvilda ahte ruhtapolitihka dálá njuolggadusat leat buorrin rámman dasa, movt Norgga Báŋkku čađaha ruhtapolitihka. Ruhtapolitihkkii orru leamen nana luohttámuš, sihke márkanaktevrraid gaskkas ja muđui.

2012 ruhtapolitihka čađaheamis Norgga báŋkku váldostivra lea oanehis ja gaskaguhkes áigodaga politihkas vihkkedallan stáđis inflašuvnna stáđis buvttadeami ja barggolašvuođa ektui. Departemeanta ii leat ollislaš árvvoštallama vuođul gávnnahan maidege cuiggodan láhkai vuogis, mainna Norgga Báŋku lea ollašuhttán ruhtapolitihka 2012.

_______________

Loga eanet: