Áigu sihkkarastit sámiid vuoigatvuođaid

Ráđđehus áigu eambbo bidjat iežas bargolistui sámi geavaheddjiid dili go deaivvadit almmolaš hálddahusaiguin ja bálvalusdoaimmaiguin. Jos sámi álbmogii galget leat buorit ja norgalaččaiguin muđui ovttadássásaš bálvalusfálaldagat, de gáibiduvvo ahte almmolaš doaimmat dovdet sámi dilálašvuođaid mat gullet sin doaibmansurggiide.  

– Almmolašvuohta ferte čeahpput meannudit sámi geavaheddjiiguin maiguin deaivvadit árgabeaidilis. Dat lea dehálaš dannego das sorjá guđege sámi olbmo čálgu ja lágalaš oadjebasvuohta, cealká stáhtaministtar Jens Stoltenberg.

Sámepolitihka stuorradiggedieđáhusas ráđđehus čalmmusta dehálažžan nannet sámegiela ja buoridit sámegielalaš dieđuid mat bohtet almmolaš hálddahusas ja bálvalusdoaimmain. 

Ahte leat doarvái sámegielalaš ja kulturmáhtolaš bargit, lea eaktu jos sámi geavaheaddjit galget vásihit ahte bálvalusdoaimmain lea buorre dássi, ja jos fálaldagat galget leat doarvái buorit. Dát lea dakkár ovddasvástádus mii gullá buot almmolaš orgánaide, vaikko dan viidodat sáhttá rievddaldit. 

Dearvvašvuođasuorggis lea omd. nu, ahte suohkan, suohkanat ja dearvvašvuođadoaimmahusat galget fuolahit dárbbašlaš dulkaveahki jos dearvvašvuođabargiin ii leat doarvái giellamáhttu. Go dearvvašvuođabargiin lea váillálaš giellaipmárdus, de dat sáhttá dagahit boastto divššu ja dan ahte bahás dávddat eai fuopmášuvvo doarvái árrat.

Dađistaga eanet almmolaš doaimmat leat heivehan iežaset fálaldagaid sámegielalaš geavaheddjiide ja sámi álbmogii oppalohkái. Seammás leat vel ain dálge ollu doaimmahusat, sihke suohkanat, stáhtalaš orgánat ja dearvvašvuođadoaimmahusat, mat eai leat doarvái heivehan iežaset, ja iskkadeamit čájehit dađe bahát ahte sámegielalaš máhttu lea váillálaš almmolaš orgánain. Nu lea dilli sihke sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde ja olggobealde.  

– Jos sámegillii galgá leat oadjebas boahtteáigi Norggas, de lea dárbu geahčadit sámegiela seailluhanbargguid oppalohkái, ja surggiid rájiin ja hálddahusdásiin beroškeahttá. Ráđđehus danne áigu bovdet Sámedikki ovttasbargat sámegiela doaibmaplánain, nu cealká bargo- ja searvadahttinministtar Bjarne Håkon Hanssen.

Loga sierra preassadieđáhusa doaibmaplána birra.


Sámedikki sajádat

Ráđđehus áigu álggahit viiddis láhkabargguid mat čielggasmahttet Sámedikki formála sajádaga. Ráđđehusa áigumuš lea sihkkarastit Sámediggái duohtadilálaš váikkuhanválddi dain surggiin mat leat dehálaččat sámi servodahkii, ja čielggasmahttit Sámedikki friddja sajádaga.

Dan barggu lea áigumuš hukset daidda vásáhusaide mat leat Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid gulahallamiin. 

Loga sierra preassadieđáhusa Sámedikki iešheanalaš sajádaga birra.

Muhtun doaibmabijut guovdilis servodatsurggiin

– Sámi divššohasaid vuoigatvuohta ja dárbu oažžut heivehuvvon bálvalusaid, lea dárbu ohcalit ja váldit vuhtii plánain, čielggademiin ja mearrádusain mat dahkkojuvvojit guvllolaš dearvvašvuođadoaimmahusain. Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu seammás buoridit diehtojuohkima suohkanlaš ja fylkkasuohkanlaš bálvalusaid dáfus.

– Ráđđehus áigu kártet man muddui lea duohta ahte skuvlavážžiid vuoigtatvuođat oažžut dievas oahppofálaldagaid sámegielas eai ollašuva, ja dat vejolaččat galget buorránit. Máhttodepartemeanta ovddida máŋga doaibmabiju vuođđooahpahusa, oahpponeavvuid, rávesolbmuid oahpahusa ja sámi oahpaheddjiidohppui háhkama várás.

– Ráđđehus áigu nannet barggu nuortalaččaid/goltálaččaid gillii ja kultuvrii ávkin. Erenoamáš deaddu biddjojuvvo dasa, ahte buoridit rádjerasttideaddji ovttasbarggu davviriikkalaš ja davviguvllolaš dásis, ee. gielladoaimmaid, oahpahusa ja oahpponeavvuid, dutkama ja alit oahpahusa, mánáid ja nuoraid, ja ealáhusaid ovddideami oktavuođas. Ráđđehus áigu joatkit barggu mainna áigumuš leat oažžut áigái davvi­riikkalaš sámekonvenšuvnna.

– Ráđđehus áigu láhčit dilálašvuođaid Sámediggái, vai sáhttá jođihit iešheanalaš kulturpolitihka, ja árvaluvvo ahte Sámediggi galgá oažžut ovddasvástádussan vuoruhit áigeguovdilis kulturhuksenprošeavttaid. Árvaluvvo váldonjuolggadussan ahte viessoláigoortnet geavahuvvo ođđa kulturviesuide maid Sámediggi vuoruha ja stáhta ruhtada. 

– Ráđđehus dáhttu eambbo fuomášumi dasa, mo sámepolitihkalaš ulbmilat ja vuođđu­duvvon vuoigatvuođat bohtet geavatlaš ávkin čálgostáhta ortnegiin ja fálaldagain, vai sámit sáhttet luohttit dasa, ahte sin dárbbut váldojuvvojit vuhtii.

– Stivrenráđđádallamiin mat leat stáhtalaš doaimmahusaiguin, ferte ulbmil leat oažžut oidnosii sámi dárbbuid. Dakkár áigumuš lea ee. Bargo- ja čálgoetáhta, guvllolaš dearvvašvuođa­doaibmabijuid ja stáhtalaš mánáidsuodjalusa dáfus. 

– Buoridit sámegielalaš fidnomáhtolaš olbmuid háhkama virggiide. Áigumuš lea oažžut áigái nu buori virgáiháhkanvuođu go vejolaš, ja movttiidit olbmuid váldit oahpu sámegielas buot dásiin. Ráđđehus áigu árvvoštallat doaibmabijuid mat buoridivčče rekruhttema alit oahpahussii mas ožžot máhtu sámegielas, omd. davvisámegiela, julevsámegiela ja lullisámegiela ovdakurssaid ja stipeandaortnegiid. 

– Ollugat leat vásihan ahte lea váttis fidnet dulkaveahki. Ráđđehus danne áigu ovttasráđiid Sámedikkiin ja Sámi allaskuvllain geahčadit otnáš dulkabálvalusa ja árvvoštallat makkár doaibmabijuid lea dárbu álggahit vuođđudan dihte buresdoaibmi dulkabálvalusa.

– Stuorra dárbu lea lasse- ja joatkkaohppui sis guđet barget sámi dilálašvuođaide guoski almmolaš surggiin. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu ovttasráđiid áššeguovdilis departemeanttaiguin geahčadit makkár vejolašvuođat leat addit Sámi allaskuvlii eambbo váikkuheaddji sajádaga almmolaš surggiide guoski oahppofálaldagaid addi ásahussan, omd. oahpaheddjiide, dearvvašvuođa- ja fuollabargiide, almmolaš hálddahusaid áššemeannudeddjiide ja jođiheddjiide, politiijaide ja rihkkunbearráigehččiide, bargo- ja čálgoetáhtii.

Sámediggi lea ožžon dieđuid dán barggus mii lea leamaš stuorradiggedieđáhusain ja dan sisdoaluin. Sámedikkiin šaddet vel ráđđádallamat dieđáhusa doaibmabijuid duohtan deavdimis ja čađaheamis.  

Ovddeš stuorradiggedieđáhus sámepolitihka birra biddjojuvvui ovdan jagi 2001 (St. dieđ. nr. 55). Lassdieđáhus bođii dasa jagi 2002 (St. dieđ. nr. 33).