Stáhtaministtar dieđiha ođđa doaibmabijuid finánsaheahtedili vuostá

Ráđđehus áigu árrat ođđajagis ovddidit ođđa doaibmabijuid stáhtabušeahtas sihkkarastin dihtii norgga bargosajiid. Doaibmabijut mearkkašit ahte juolludusat almmolaš visttiide ja rusttegiidda, ja bajásdoalahusprošeavttaide, lassánit mealgat.

– Ráđđehus aigu ráhkadit ođđa prognosaid das mo norgga ekonomiija ovdána. Dainna lágiin oččošeimmet vuođu čađahit dakkár ođđa doaibmabijuid, mat veahkehivčče buoremusat, dajai stáhtaministtar Jens Stoltenberg LO Stáhta jahkásaš konferánssas Gol:as ja čujuhii dan reivii maid finánsaministtar odne sáddii Finásalávdegotti jođiheaddjái.

Ráđđehussii lea maid dehálaš ahte báŋkkut doibmet dábálaččat ja ahte reantu vuoliduvvo. Vuollegis reantu ja buoret vejolašvuohta oažžut loana lea dat doaibmbidju mii váikkuha johtilepmosit. Danne leat čađahuvvon viidát váikkuheaddji doaibmabijut sihke priváhta báŋkkuid ektui ja stáhtabáŋkkuid ektui vai lea álkit fidnet loana.

– Ráđđehus lea láhčán dilálašvuođa dasa ahte reantu galgá njiedjat. Reantu lea juo vuoliduvvon guktii. Lean ilus go guovddášbáŋkohoavda nu čielgasit lea dovddahan ahte reantu galgá ain njiedjat. Dát dávista ollásit ráđđehusa politihkkii, dadjá Stoltenberg.

Stáhtaministtar deattuhii maiddái dan buori ovttasbarggu mii lea bargoeallima oasehasaiguin.

– Oasehasat fertejit maid láhčit dilálašvuođaid dakkár ovddasvástideaddji bálkášiehtadallamii, mii veahkeha sihkkarastit bargosajiid. Muhto dalle fertejit buohkat ražastit. Danne bivddán ahte mii rahčat ovttas ja čajehit oktiigullevašvuođa, nu mo mii ovdalge leat dahkan buriin bohtosiin, dajai Stoltenberg.


Gaskavahku galledii stáhtaministtar Jens Stoltenberg Tyristranda skuvlla Ringerikes, skuvla mii lea divvojuvvon reantobuhtadusortnega vehkiin. Govven: Ringerike suohkan.

Stoltenberg dajai ahte bargosajiid sihkkarastin lea ráđđehusa ovddimus bargu. Danne dustejuvvo riikkaidgaskasaš finánsaheahtedilli ollu sierranas doaibmabijuiguin ja váikkuhangaskaomiiguin. Ráđđehus lea ovddidan stáhtabušeahta mii váikkuhišgoahtá ođđajagimánu rájes ja mii láhčá dilálašvuođaid doaimmaid lassáneapmái ja reanttuid njiedjamii. 

Deháleamos bođudoaibmabidju báŋko- ja finánsaealáhusa ektui lea viidát váikkuheaddji 350 miljárdda ruvdnosaš heahtedillepáhkka. Mannan vahku ovddiduvvui evttohus mii dahká vejolažžan Gielddabáŋkui lasihit loanaid 15-20 miljárdda ruvnnuin boahtteáiggis. Dát doaibmabidju sihkkarastá dehálaš čálgoprošeavttaid miehtá riikka.

Ovddit sotnabeaivvi ovddidii ráđđehus ođđa doaibmabijuid eksportadiđolaš ealáhuseallima várás ja smávva ja gaskageardán fitnodagaid várás. Mii lagabui duppalastit eksportakredihta dáhkádusinstituhta (Garanti-instituttet for eksportkreditt (GIEK)) dábálaš dáhkádusortnega rámma 60 miljárdda ruvnnus 110 miljárdda ruvdnui. Viidáseappot evttoha ráđđehus viiddidit fanashuksenloatnadáhkádusa ortnega dálá 5 miljárdda ruvdnosaš rámmas 8 miljárdda ruvdnui.

Dan lassin lasiha ráđđehus Innovasjon Norge loatnarámma 1 miljárdda ruvnnuin, buohkanassii 2,5 miljárdda ruvdnui.

Dáid rámmaid viiddideapmi gusto sihke 2008:ii ja 2009:ii. Dán láhkai geavaha ráđđehus stáhta báŋkkuid ja dáhkádusaid norgga bargosajiid sihkkarastimii. Dát doaibmabijut sihkkarastet norgga fitnodagaid soahpamušaid olgun ja investeremiid ruovttus.