Tale til Sametinget

Gudnejahttojuvvon Sámediggepresideanta, ráđđelahtut, Sámedikki áirasat ja guossit.

Stuorra illu lea munnje galledit Sámedikki.

Min prinsihpalaš vuođđu sámepolitihkkii lea ahte Norgga stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiidda, sámiid ja dážaid.

Goappašiin álbmogiin leat oktat vuoigatvuohta ja gáibádus beassat ovddidit iežas kultuvrra ja giela.

Dii diehtibehtet ahte sámepolitihkas lea sáhka vuođđoprinsihpain ja duoin unnibuš bođuáššiin.

Danne lean mun erenoamáš ilolaš go beasan galledit Sámedikki seammá beaivvi go Bargo- ja searvadahttinministtar bidjá ovdan ráđđehusa stuorradiggedieđáhusa sámepolitihka birra – jure justa Kárášjogas ja Sámedikkis.

---

Soria Moria-julggaštus lea oktan riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaiguin, riikkalaš lágaiguin ja min aktiiva ovttasbargguin Sámedikkiin, ráđđehusa vuođđu mas áigu seailluhit ja ovddidit sámi kultuvrra Norggas.

Norga duođas álggahii čielggadit sámi kultur- ja vuoigatvuođaáššiid jagi 1980. Dan rájis lea dáhpáhuvvan čađamanni nuppástus ja fundamentála áŋgiruššan norgalaš sámepolitihkas.

Bargu lea buktán bohtosiid.

Stuorradiggi lea mearidan sierra vuođđoláhkamearrádusa (§110a) mii nanne ahte norgalaš eiseválddiid ovddasvástádus lea láhčit dilálašvuođaid nu, ahte sámi álbmotčearda sáhttá seailluhit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. 

Norga lea jagi 1990 ratifiseren ILO-konvenšuvnna nr. 169 mii lea álgoálbmogiid ja álbmotčearddaid birra iešheanalaš riikkain. 

Sámediggi lea sámi álbmogii vuođđudan ovddasteaddji orgána maid sámit ieža leat válljen njuolggoválggas.

Sierra sámeláhka lea mearriduvvon, mas leat giellanjuolggadusat. Sámegiella lea dohkkehuvvon almmolaš giellan ovtta dásis dárogielain sámegiela hálddašanguovllus.

Mearriduvvon lea sierra sámi oahppoplána mii lea geavahusas sihke siskkobealde ja olggobealde hálddašanguovllu. 

Sámi giella- ja kulturguovddážat leat odne ásahuvvon máŋgga guvlui riikkas. Dainna lágiin seailluhuvvo ja ovddiduvvo sámi kultuvra, searvevuohta ja iešvuođaláhki.

Ráđđehus lea lasihan doarjagiid sámi aviissaide.

Sierra sámi allaskuvla ja sámi teáhter leat ásahuvvon.

Jagi 2009 gárvánit Nuortasámi musea Njávdámis ja Dieđavisti Guovdageainnus, ja seammás leat Ája Sámi Guovddáža viiddideapmi Gáivuonas ja Saemien Sijte huksen prošektejuvvomin.

Maŋimuš jagiid dehálaš lávkkit leat sámi álbmogii leamaš finnmárko­láhka oktan Finnmárkkuopmodagain ja gieskat nammaduvvon ođđa Finnmárkokommišuvdna.

Ráđđehus lea ođđa plána- ja huksenlága árvaluvvon plánaoasis dorjon addit Sámediggái vuostálastinvuoigatvuođa dakkár áššiin mat leat viehka dehálaččat sámi kultuvrii ja ealáhusaide. Vuostálastinvuoigatvuohta ii mearkkaš ahte dat lea gieldinvuoigatvuohta, muhto ahte vuostálastima lea dárbu árvvoštallat eará vuhtiiváldimiid ektui. 

Ráđđehus bargá ovttasráđiid Suomain ja Ruoŧain ja dán golmma davvi­riikka sámedikkiiguin oažžun dihte hábmemassii Davviriikkalaš sámekonvenšuvnna. Nu mii sáhttit veahkkin doarjut sámi álbmoga, vai nagada seailluhit ja ovddidit iežas kultuvrra, giela ja servodateallima beroškeahttá riikkarájiin.

Sámevuoigatvuođaid nuppi lávdegotti árvalusat leat dál gulaskuddamis, ja nu leat Riddoguolástuslávdegottige árvalusat.

Buot dát lávkkit leat viehka dehálaččat – ja mii áigut joatkit sámi riektedili čielggadeami ja sihkkarastit ahte sámi kultuvrra luondduvuođđu joatkašuvvá, maiddái olggobealde Finnmárkku.  

Sámepolitihkka lea maid čálgopolitihkka.

Buorit mánáidgárdefáladagat, buorredásat oahpahus ja oadjebas boarásmanvuođa fuolla leat dehálaččat sámi geavaheddjiide. Dákko lea giella čoavddasátni.

Mii fertet maid váldit vuhtii sámi servodaga rievddalmasvuođaid ja nagadit atnit ávvira unnibušge sámejoavkkuid dárbbuin. 

Dán oktavuođas lea dehálaš ahte Divttasvuona suohkan (2005)  ja Snoasa suohkan (2008) dál leat oasit sámi giela hálddašanguovllus. 

---

Sámediggi lea farga leamaš 19 jagi ja leamaš fápmoguovddáš sámi servodaga ovddideamis.

Nana áigumuš lea ráđđehusas nannet Sámedikki sajádaga sámi álbmoga dorven.

Politihkainis ja vuoruhusaidisguin Sámediggi lea čađat leamaš dehálaš bealli otnáš sámi kultuvrra ja servodateallima nannemis. 

Sámediggi lea searválagaid sámi organisašuvnnaiguin ja ásahusaiguin, dáiddačehpiiguin ja kulturbargiiguin, valáštalliiguin ja buohkaiguin geat barget ovddidit sámivuođa báikegottiin, buktán albmosii sámegiela, sámi kultuvrra, ealáhus- ja servodateallima positiiva vugiiguin.

Sámediggi lea maid nagadan hukset buriid oktavuođaid eará almmolaš orgánaide, ee. go lea soahpan ovttasbargguid fylkasuohkaniiguin sámi guovlluin.

Riikkaidgaskasaš áŋgiruššamiiguin Sámediggi lea leamaš mielde dahkamin norgalaš ja davviriikkalaš sámepolitihka dovddusin, ja ollugat gehččet odne Norgii ja Sámediggái gávdnan dihte moktaga ja bargo­vugiid álgoálbmogiid ja unnit veahkadagaid ávkin. 

Sámediggi lea deavdán dehálaš rolla riikkaidgaskasaš ovttasbarggu ja gaskaomiid ovddideamis álgoálbmotsuorggis. 

Dán suorggis lea leamaš lagaš ja buorre ovttasbargu ráđđehusas ja Sámedikkis, omd. go ON-julggaštussii mearriduvvojedje álgoálbmogiid vuoigatvuođat, maid ONa  dievasčoahkkin mearridii čakčamánu 13. b . 2007, ja maid Norgage lea dorjon.

Sámediggi lea deháleamos eaktudeaddji ráđđehusa sámepolitihka ovddideamis. 

Gulaskuddansoahpamuša geažil mat leat leamaš stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskkas, lea ovttasbargu ja gulahallan nanusmuvvan.

Ráđđehusa beales mii leat vásihan konsultašuvnnaid Sámedikkiin buorre reaidun gávnnahit geavatlaš ja sohppojuvvon čovdosiid maiguin sihke sámi áššit ja eará servodatáššit bures váldojuvvojit vuhtii.  

Dain dáhpáhusain main eat leat lihkostuvvan konsultašuvnnain boahtit ovttamielalašvuhtii, bargomeanut sihkkarastet ahte sierra oainnutge bohtet čielgasit ovdan. 

Dát lea erenoamáš dehálaš Stuorradikki áššemeannudeami oktavuođas. 

Vaikko Sámedikki sajádat lea nanusmuvvan ja mii leat oaidnán positiiva ovdáneami máŋgga suorggis sámi servodagas maŋimuš logiid jagiid, de ain leat Sámedikkis ja ráđđehusas stuorra ja dehálaš bargamušat mat fertejit čađahuvvon sámpolitihkalaš suorggis. 

---

Namahehkon mun dás ovtta erenoamáš dehálaš fáttá – mii maid namahuvvo stuorradiggedieđáhusasge; namalassii sámegiela ja dan man dehálaš giella lea oaiviliid guoddin ja kulturguoddin, ja gaskaoapmin mainna olbmot gulahallet njálmmálaččat ja čálalaččat sámi servodagas. 

Sámegielas leat odne máŋga suorggi main giella lea nanus, sihke olbmuid gaskkas beaivválaš geavahusas, ja albmohagasge.

Ollu suohkanat ja báikegottit barget dehálaš bargguid seailluhan ja ovddidan dihte giela ja dan geavaheami. 

Váldooaidnu lea dattetge ahte sámegiella lea áitojuvvon dilis, maiddái dange guovllus maid mii odne gohčodit sámegiela hálddašanguovlun.

Nu lea dilli davvisámegielas, muhto dat doallá deaivása erenoamážit duoin unnibuš gielain, namalassii nuortalaš gielas, julevsámegielas ja lulli- dahje oarjilsámegielas. 

Dáid hástalusaid mii fertet váldit duođas, iiba uhccánge dannego giella lea guovddážis go olmmoš deaivvada almmolaš servodagain. Iskkadeamit čájehit ahte sámegiela máhttu ja sámi kulturmáhttu lea váillálaš ollu almmolaš doaimmahusain.

Jos galgat lihkostuvvat oažžut áigái buriid ja ovttadássásaš almmolaš bálvalusaid sámi álbmogii, de lea mearrideaddji dehálaš ahte almmolaš hálddahusain oppalohkái lea diehtu ja máhttu sámegielas ja sámi áššiid birra, eren­oamážit dain doaimmahusain mat galget bálvalit álbmoga ja čađahit doaibmabijuid. 

Okta dehálaš čađaheamuš dás maŋás lea buoridit dákkár máhtu sámegielas ja kultuvrras, ja háhkat eanebuid váldit alit oahpu sámegielas.

Vai sámegielas galgá leat oadjebas boahtteáigi Norggas, de lea dárbu oktasaš viggamušaide ja morráneapmái ja viiddis fieskái mas leat máŋggalágan doaibmabijut máŋgga suorggis. 

Mun dieđán ahte Sámediggi atná dehálažžan dáid áššiid, ja mun sáhtán nannet duohtan ahte ráđđehus lea gearggus veahkehit daid áššiid ovdánit strategiijaiguin ja doaibmabijuiguin mat dahket mađđása guhkit áigái.

Dan mii áigut ee. dahkat nu, ahte mii válmmaštit sámegiela doaibma­plána, mii lea dakkár bargu masa ráđđehus bovdet Sámedikki searvat.

---

Sámi ássamat ja sámi kultuvra leat lahka gittalagaid daiguin guovlluiguin maid mii riikkalaš perspektiivvas atnit distriktan dahje guovlun. 

Lihkostuvvan vuorjjesguovlopolitihkka lea dan dihte eaktun sámegiela ja kultuvrra seailluheapmái ja ovddideapmái.

Seammás lea ráđđehussii leamaš dehálaš nannet Sámedikki erenoamáš rolla ealáhusaid ovddideamis. 

Sámedikki ovddasvástádus lea dál hálddašit lotnolas ealáhusaid árvoháhkanprográmma. Jahkái 2008 leat juolluduvvon 6,5 milj. ruvnnu dasa.

Sámediggi lea maid álggahan ovttasbarggu Innovasjon Norge nammasaš doaimmahusain, mas galggašii válbmat ovttasbargansoahpamuš. 

Dainna, ahte Sámediggi aktiivalaččat lea mielde váikkuheamen dáidda ja eará surggiide, ráđđehus dáhttu ahte dat galgá sáhttit oasis váldit oktasaš ovddasvástádusas ássamiid, bargodili, ealáhusaid ovddideami, árvobuvttadeami ja čálggu hástalusain.

--

Sámediggepresideanta,

Sámi servodaga stuorimus resursa leat olbmot, guđet juohke beaivvi sáhttet dahkat oasiset vai sámi kultuvra bissu ealasin. 

Mun buriid vuordámušaiguin searvvan ain buori ovttasbargui Sámedikkiin, vai sáhttit ollašuhttit iežamet oktasaš vejolašvuođaid geahppudit sámi iešvuođalági ovdáneami buori ipmárdusas servodagain muđui, ja seammás atnit fuola sámiid álgoálbmotlaš sajádagas ja vuoigatvuođain Norggas. 

Ráđđehusa beales mun sávan áirasiidda lihku daiguin dehálaš bargguiguin mat leat din ovddal.