Gonagasskeaŋkkát 75 jagi

Majestehtat,
Gonagaslaš Allavuođat,
Ráhkis guldaleaddjit,

Bures boahtin riegádanbeivviid ávvudeapmái, mii bistá olles guokte jagi!
Dan mađe gal ferte, go guokte min áiggi eanemusat gudnejahttojuvvon norgalačča devdet 75 jagi.
Gonagas Harald guovvamánu 21. beaivvi ja dronnet Sonja suoidnemánu 4. beaivvi.
#

Ii leat goassige álki válljet riegádanbeaiskeaŋkka. Erenoamážit guoktásii, geain lea nu ollu čáppa ovddežis.
Ja geasa mii liikká háliidivččiimet addit fiidnásamosa, mii máilmmis lea.

Mii válljiimet dakkára, mii lea sihke ja.
Mii addit dudnuide juoidá, mii dudnos jo lea.
Ja mii eahpitkeahttá gullá fiidnáseamos áššiide, mat máilmmis leat.

Guhtta čájáhusa, main leat gonagaslaš čoakkáldagaid árvodávvirat.
Dat láidejit mátkái áiggiid ja báikkiid čađa.

Gonagaslaš čuvllat, erenoamáš fiinna silbadávvirat, áidnalunddot govat ja ollu, ollu eanet.
Skeaŋkkat, maid leat ožžon sis- ja olgoriikka mátkkiin eanet go 100 jagi áigodagas.

Dat leat ártnat, mat juohke áidna leat sierra guorahallama árvosaččat.
Dál daid sáhttá vásihit ollislašvuohtan guđa čájáhusas, maid namma lea ”Gonagaslaš mátki”.

Mátki duođašta gonagasbearraša áidnalunddot sajádaga Norggas.
Dat maid muitala, ahte lea leamaš nie gitta dan rájes go gonagas Haakon VII ja dronnet Maud lávkiiga riikii 1905.

Lea sáhka Norgga historjjás.

Roasuin ja sođiin, stáhtagalledemiin ja ávvudemiin gonagasbearaš lea nannosit leamaš dáhpáhusaid guovddážis.
Dat vuhtto čájáhusain.

#

Olles riika bovdejuvvo ávvudeapmái ja gonagaslaš mátkái.

Odne rahppojuvvo váldočájáhus dáppe Oslos.
Dan čuovvulit Bergena čájáhusain miessemánus, dasto Troandimis ja Romssas boahtte jagi, ja vel guvttiin johttičájáhusain.
Nu johtit miehtá Norgga gitta 2014 rádjai.

#

Čájáhusaid lassin mii ávvudit gonagasbára ávvoipmilbálvalusain Oslo duopmogirkus miessemánu 31. beaivvi, ja álbmotfeasttain operarobis seamma beaivvi.

#

Ráhkis gonagas Harald,
Ráhkis dronnet Sonja,

”Gonagaslaš mátki” lea skeaŋka, maid mii addit giitevašvuođain.
Mii leat movtta das, mo doai nagodeahkki čatnat min oktii álbmogin.
Mii leat čeavlái árvvolaš vuogis, mainna doai ovddasteahppi Norgga olgoriikkas.
Mii leat hirpmástuvvan das, man bures doai dovdabeahtti juohke vuona, juohke vári ja juohke giláža iežade riikkas.

Mii maid ain njuorranit liekkusvuođas, mainna gonagaslaš bearaš searvvai morrašii suoidnemánu 22. beaivvi maŋŋá.

#

Dan lassin háliidan namuhit ovtta ášši.
Doai leahppi leamaš ovdagovvan maiddái váhnemin.
Gonagas ja dronnet leaba daguiguin čájehan, ahte mánáid buorre dilli lea mávssoleamos.
Vaikko eahppi leat válljen dábálepmosa, ja ollugat leat váruhan dudno, de leahppi čuvvon váimmu, ja válljen duostilit – numo ieža čuovuide váimmu measta vihttalogi jagi dassái.
Go gonagas dohkkehii ruvdnoprinsa Haakona ja su Mette Marita gaskavuođa 2001, de dat lei historjjálaš dahku, ja rabai uvssa boahtteáigái.
Dan láhkai doai šattaide viissis ofelažžan olles álbmogii.
Mii giitit dudno das.

#

Mii giitit dudno maid das, ahte leahppi dahkan ”Gonagaslaš mátkki” vejolažžan.

Dasa leat searvan máŋgga buolvva gonagaslaččat, geat leat rádjan válljugas skeaŋkkaid ja árgabeaivválaš dávviriid.

Dálá gonagasbárra lea logahan čoakkáldagaid, láhčán dili čájáhusaide ja buorredáhtolaččat luoikan priváhta dávviriid.
Dan láhkai dat lea unnimusat seamma ollu šaddan gonagasa ja dronnega skeaŋkan  álbmogii.

#

Sivdnidanmátkki álggus geassemánus 1991 gonagas dajai:
”Moai vulge mátkái dainna jurdagiin, ahte dat galgá leat buoremussan Norgii ja norgga álbmogii – mátkái, mii munno dáfus ii noga boahtte vahkkus, muhto bistá olles eallima».

Mii giitit dudno buot mátkkiin, maid leahppi dahkan.
Mii sávvat maid dudnuide buot buori mátkkiide, mat ain leat ovddabealde.
#
Ollu lihkku riegádanbeivviide!

# # #

Čájáhusat leat ráđđehusa skeaŋka, ja dan mearkan háliidan geiget gonagasbárrii dán erenoamáš fiinna girjji, mii muitala gonagaslaš čoakkáldagaid birra.