Ođđa guhkesáiggiplána 2012

Suodjalusministtar lea sádden suodjalushovdii rámmačállosa mii almmuha suodjalusa  guhkesáiggiplána vuoruhemiid.  – Ráđđehus áigu dán plána ovddidit Stuoradiggái giđđat 2012, cealká Grete Faremo.

Vuđolaš nuppástuhttin árbevirolaš  suodjalusas ođđaáigásaš árjasuodjalussii  lea čađahuvvon. Dát ii mearkkaš dan ahte ođasmahttin lea heaittihuvvon, muhto ahte ovdáneapmi dađistaga jaotkkašuvvá smávit rievdadusaiguin, dan sadjái go čađahit viiddis ođastusaid. Ráđđehus de mearridii jagi 2008 earáhuhttit strategalaš guhkesáiggiplána bargovugiid. 

- Mii čađahat Storadikki mearriduvvon guhkesáiggiplána mii dohkkehuvvui jagi 2008. Ulbmilin lea oaččuhit suorggi buorebut buktit mearkkašumiid rievdadusaide ja ođđa dárbbuide, dadjá Faremo.

Oktilaš guhkesáiggiplánabargu
Ovdalis áiggi plánenproseassaid bargu lei ovddidit vuđolaš guhkesáiggiplánaid Stuoradiggái juohke njealját jagi. Dál lea ásahuvvon oktilaš guhkesáiggiplánenproseassa.  Stuoradiggái galget ain ovddiduvvot guhkesáiggiplánat, muhto dát modealla rahpá vejolašvuođaid ovddidit rievdadusaid dárbbuid ektui. Dasa lassin šaddá álkibun ovddidit stuorit eaŋkiláššiid dahje jos lea dárbu smávit rievdadusaide, iige dárbbaš vuordit ođđa guhkesáiggiplána.

- Jos vel ođđa modealla addá eanet vejolašvuođaid, de lea dehálaš ahte suodjalus vuđolaččat ja ollislaččat meannuduvvo juohke stuoradiggeáigodagas.  Maiddái ođđa modeallas galget guhkesáiggiplánat jeavddálaččat ovddiduvvot Stuoradiggái, lohká Faremo ja joatká:

- Dat ii leat jierpmálaš resursahálddašeapmi geavahit guhkesáiggiplánaid bálkestit olles Suodjalusa struktuvrra áibmui.  Boahtteáiggi suodjalussuorggi ovdánahttin berre dáhpáhuvvat oktiilaš ovdánahttindoaimmaid bokte nugo lea namuhuvvon gustojeaddji guhkesáiggiplánas, dadjá Faremo ja čilge ášši ná:

- Vuosttažettiin, máilbmi ja rámmaeavttut rivdet johtileabbo go goassige ovdal. Oktilaš guhkesáiggiplánen dahká vejolažžan heivehit dárbbuid dađistaga.  Nuppe dáfus leat mii čađahan viiddis nuppástusaid mat álggahuvvojedje jagi 2000. Dál sáhttit bidjat návccaid daidda  surggiide maid lea dárbu nannet ja buoridit.

Suodjalushoavdda rievddakeahtes doaibma
Suodjalushoavda áigu boahttevaš mánuid buktit suodjalusfágalaš ja sorjjasmeahttun rávvagiid ođđa guhkesáiggiplána bargui. Suodjalushoavdda doaibma suodjalusministtera alimus suodjalusfágalaš ráđđeaddin lea rievddakeahttá.

- Mun lean bivdán suodjalushoavdda ovddidit suodjalusfágalaš rávvagiid ovdal skábmamánu jagi 2011. Rámmačálus bidjá čanastagaid suodjalushoavdda bargui ovddidit áigeguovdilis ja čielga neavvumiid,vai dáid sáhttá ávkkástallat politihkalaš mearrádusain, muitala Faremo.  Ođđa guhkesáiggiplána konkrehta sisdoalu birra lea vuos menddo árrat cealkit ja mii lea  suodjalushoavdda rávvagiid duohken.  Seammás namuhan muhtun mihtilmas áššiid, ee.:

• Ovddidit ollislaš ja ođasmahttojuvvon suodjaluspolitihka ja dasa vuođu 
• Ovddidit soahtegirdiid ollislaš váldodoaimmaid, nugomat áŋgiruššamat ja girdilogut, báikki mearrideapmi, oastimiid ollislaš rámma ja ruhtadanplána

Suodjalussuorggi váldodoaimmaid ođasmahttimat oanehit ja guhkit áigái, oktan struktuvrralaš ja ekonomalaš rámmaid ja áŋgiruššamiid. 

Čáhkkilis proseassa
Guhkesáiggiplána proseassa guovvamánu jagi 2011 rájes lea guovtti dásis:

• Čielggadanáigi (guovvamánnu 2011 – skábmamánnu 2011). Hábmejuvvo kvalitehtasihkkastojuvvon mearrádusvuođđu áššiide maid guhkesáiggidokumeanta galgá gieđahallat, mas leat mielde suodjalushoavdda ollislaš suodjalusfágalaš rávvagat.
• Mearridanáigi (juovlamánnu 2011 – geassemánnu 2012). Guhkesáiggidokumeanta ovddiduvvo ja meannuduvvo Stuoradikkis

Dán barggu olis lea áibbas dárbbašlaš lahkalas ja integrerejuvvon proseassaide politihkalaš ja suodjalusfágalaš mearrideddjiid dásis.  Lea dárbu viiddis ja fátmmasteaddji proseassaide hábmedettiin guhkesáiggiplána. 

- Mun sakka beroštan das ahte lea lagaš ovttasbargu bargiid organisašuvnnaiguin. Sin gealbu ja beroštumit eaktudit buriid ja guhkesáigásaš čovdosiid. Organisašuvnnaid seaguheapmi hábmedettiin suodjalusfágalaš rávvagiid leat dehálaš oasit sihkkarastimis oasálástima ja váikkuhanvejolašvuođaid. Suodjalusministtarin háliidan dasa lassin buori gulahallama organisašuvnnaiguin, sihke barggu álggedettiin ja maŋŋil suodjalushoavdda rávvagiid almmuheami, dadjá stáhtaráđđi ja joatká:

- Máiddái háliidan almmolaš digaštallamiid áššiid birra maid mii áigut gieđahallat guhkesáiggiplánas.  Dat attášii munnje vuđolaš ja nanu vuođu ovddidit ášši Stuoradiggái giđđat boahtte jagi.

Dás sáhtát lohkat rámmačállosa.