Álgoálbmogiin davvin lea mávssolaš máhttu ja vásihus mii galgá geavahuvvot árjjalaččat Norgga davveguovlopolitihkas. Ráđđehusa politihkka galgá váfistit davveguovlluid álgoálbmogiid eallinvuođu, historjjá, kultuvrra ja ealáhusaid.

Dát boahtá ovdan ráđđehusa davveguovlostrategiijas, maid stáhtaministtar ja máŋga ráđđehuslahtu ovddidedje Romssas odne. Das deattuhuvvo ahte álgoálbmogiin davvin galgá leat nana sadji ja rolla iežaset dili ovddideamis. Danne galget álgoálbmogat searvadahttojuvvot davveguovloáššiide, earret eará jeavddalaš oktavuođa ja gulahallama bokte Sámedikkiin.

Lassánan riikkaidgaskadeapmi davveguovlluin ja lassánan doaimmat doppe addet álgoalbmogiidda ođđa vejolašvuođaid, muhto čuhcet maiddái álgoálbmogiid kultur- ja eallinvuđđui. Danne lea dehálaš ahte álgoálbmogiid vuoigatvuođat váldojuvvojit vuhtii resursa- ja birashálddašeamis davveguovlluin. Ollislaš resursahálddašeapmái davvin gullá maiddái álgoálbmogiid ealáhusaid ja kultuvrra luondduvuođu suodjaleapmi, boazodoalloeatnamiid suodjaleapmi ja dan miehtá rittu birrasa suodjaleapmi, masa árbevirolaš mearraguolásteapmi ja luossabivdu gullá.

Dehálaš álgoálbmotáššit, maid ráđđehus váldá ovdan strategiijas, leat earret eará dálá ja ođđa ealáhusaid ovddideapmi ássama ja sámi kultuvrra vuođđun, ja dárbu ovddidit oktasaš standárddaid álgolbmogiid ektui davveguovlluid oppalaš ekonomalaš doaimma oktavuođas. Lea dehálaš ahte álgoálbmogiin lea alddiset vejolašvuohta leat mielde ovddideamen návccaid ja gelbbolašvuođa maiguin duođas sáhttet váikkuhit ovdáneapmái, ja ráđđehus áigu veahkkin nannet dákkár navccaid sámi ásahusain álgoálbmotdutkama várás.

Heivehanstrategiijat dálkkádatrievdama ektui šaddet dehálaččat davvin, ja ráđđehus áigu bargat ovttas álgoálbmotáirasiiguin vai álgoálbmogiid máhttu ja áicamat šaddet guovddážii Árktalaš ráđi dálkkádatraportta čuovvoleapmái. Álgoálbmogiid dilli šaddá lunddolaš ja dehálaš oassi ovttasbarggus Ruoššain.