Buorit olbmot!

Munnje lei somá bovdejuvvot deiekVárdobáikki ođđa lanjaid rahpamii. Ja erenoamáš somá lea go dát lea lahka mu ruovttubáikki, go mun ásan ieš Loabagis.

Ja dát mánát, sámi mánáidgárddis, ledje nu čeahpit. Go oaidnit dáid mánáid, de dat čájeha

ahte sámi kultuvrras lea buorre boahtte áigi dáin guovlluin. Juste dan dihtii go sámi identitehta lea nu nanus ja lunddolaš oassin mánáide juo ovdaskuvlla agis, de mun jáhkán dat mearkkaša hui olu, ja dat lea mielde bisuheami nana ja ealli sámi kultuvrra. Ja buorre lea maid dat go Várdobáikkis maiddái leat fálaldagat ja doaimmat boarrasit mánáide ja nuoraide, de dát vel buorebut nanusmahttá sámi identitehta ja hukse sidjiide buori dovddu sin sámi duogážii. Ii soaitte sáhttit dadjat ahte sámegielas lea nu nana sadji dán regiovnnas, muhto goitge dat ahte eambbogat ožžot oahpahusa sámegielas uođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas, čájeha ahte dii lehpet rievttes guvlui manname!

Dán regiovnnas leat olu sámi searvvit mat barget hui mávssolaš bárggu sámi kultuvrra

seailluheamis. Dis leat dáppe olu áŋggirdeaddjit, ja dat leat lihkkun didjiide. Mun hálidan

váldit ovdan Márkomeanu ja mun lean gullan ahte Várdobáiki bargá singuin ovttas.

Márkomeanut leat šaddan dovddus festiválan ja mávssolaš deaivvadanbáikin nuoraide ja dat lea obalohkái hui dehálaš kultuvrralaš bargu.

Nu besset ge dasto nuorat dán guovllus bajásšaddat sámi kultuvrras mii gullá sidjiide.

Earát fas leat váldime ruovttoluotta sin kultuvrra. Maiddái dán oktavuođas bargá

giellaguovddáš dehálaš barggu go doallá sámegiel’ kurssaid ja eará prošeavttaid

ollesolbmuide ja boarrásiidda. Dát ealáskahttá sámegiela ja doalaha báikkálaš dialeavtta mii dán guovllus lea. Giella han dáidá leat okta dain deháleamos osiin sámi kultuvrras. Maiddái ráđđehusas mii atnit fuola das ahte sámegielas galgá leat sihkkaris boahtte áigi Norggas. Ja mii hálidit lágidit dili vai sámegiella adnošii eambbo almmolaš oktavuođain.

Muhto dasa mii dárbbašit dakkár bargguid go dat maid Várdobáiki bargá sámegiela ovddideamis. Várdobáikki sámi guovddáš lea ožžon buori nama maiddái dan barggus maid dii bargabehtet sámi kultuvrra ovddideamis dán regiovnnas. Dát guoská eandalii sámi historjjá dokumenteremis mii lea dahkkon dán guovllus. Dát bargu lea hui mávssolaš, sámivuhtii – sihke mearrasámi ja márkasámi duogážis lea dán guovllus albma nana árbevierru, - oallugat eai dáidde diehtit ge dan. Buot doaimmat mat dán guovddážis álggahuvvojit, daid jáhkán mun šaddat hui mávssolažžan sápmelaččaid identitehta nannemii dán guovllus, muhto dehálaš lea maiddái dovddusin dahkat sámi kultuvrra ja historjjá sidjiide geat eai ieža leat sápmelaččat muhto geat orrot dáin guovlluin. Dat lea maid oba dehálaš.

Mun lean geahčadan din doaibmaplána boahtte njealji jáhkái. Ja mun gii ieš láven veahá

dujiin bargat, de in máša namuheamis ahte mu illudahttá go dii áigubehtet ásahit

duodjeguovddáža Bjerkviikai boahtte njealji jagi áigodagas. Duodji leage okta dehálaš oassi sámi kultuvrras ja árbevierus. Sáhtášii nu dadjat ahte dat lea oinnolaš oassi sámi identitehtas.

Sámi kultuvra lea hui máŋggalágan ja hui rikkis kultuvra. Ja mis lea Sámediggi mii lea

sápmelaččaid oktasaš orgána ja sátnedoalvu. Mu mielas lea hui buorre go Sámedikkis leat

guokte bargi mat barget seammasajis Várdobáikkis. Kárášjohka lea nu guhkkin eret

Evenáššis, muhto go dán viesus leat kantuvra Sámedikkis, de sii liikká leat lahka. Dát addá maid oadjebasvuođa dasa ahte dán regiovnna dárbbut váldojit vuhtii.

Mun dieđán Várdobáiki lea plánen ja hálida hukset kulturviesu. Mun in dađi bahábut sáhte lohpidit didjiide ruđaid dáid vuosttaš jagiid. Dat lea dan dihte go njeallje eará sámi kulturviesu maid ráđđehus lea vuoruhan dán áigodahkii, galget duohtandahkkot. Dát leat Ája Sámi guovddáš Gáivuonas, Nuorta sámi musea Njávdámis, Saemien Sijte Snoasas, ja Dáiddamusea Kárášjogas.

Várdobáiki sámi guovddáš bargá hui mávssolaš ja stuora doaimma, ja mun ipmirdan bures ahte lea dárbu iešguđet lágan institušuvnnaid čohkket dán guovddážii nu ahte leat ovttasajis.

Mun sávan didjiide lihku bargguin viidáseappot dáin ođđa lanjain!