Dearvvahansárdni 19. sámekonferánsii Roavvenjárggas

Ráhkis sámediggepresideanttat, sáttaolbmot ja buot eará oasseváldit.

Álggos háliidan giitit bovdejumi ovddas Sami cultural heritage week:i. Munnje lea stuora illu leat guossin dáppe 19. sámekonferánssas norgga ráđđehusa ovddasteaddjin.

Sámeráđđi  ja Sámekonferánsa lea leamašan dehálaš sámepolitihkalaš ovdáneapmái 2. máilmmi soađi maŋŋel ja mearkkaša dálá dilis olu sámi organisašuvdnaeallimii ja sáme- ja álgoálbmotpolitihkkii sihke našuvnnalaččat dain stáhtain gos sámit orrot, davviriikkalaš dásis ja gaskariikkalaččat. Sámeráđis lea ovttas álgoálbmotorganisašuvnnaiguin máilmmi eará osiin leamašan dehálaš doaibma das ahte ráhkadit gaskariikkalaš riektestandárddaid álgoálbmogiidda.

Vaikko Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkit leat ovdánahttán dehálaš parlamentáralaš ovttasbarggu Sámi parlamentáralaš ráđi bokte, de lea maiddái dehálaš ahte gávdno bajit huksejeaddji sámi ovttasbargu siviila servodaga namas.

Ráđđehus bijai ovdan miessemánu 30.b. St.dieđáhusa nr. 28 (2007-2008)Sámepolitihkka. Dás ovdanbuktá ráđđehus strategiijaid maiguin viidát seailluha ja ovdánahttá sámi kultuvrra. Ráđđehus deattuha ”árgabeaivválašpolitihka”, ahte čálgostáhta vuođđobálvalusat eanet go dál galget olámuttos geavaheddjiide geat leat sámegielagat ja geain lea sámi kulturduogáš. Ráđđehus bargá dál, ovttas Sámedikkiin, sámegiela doaibmaplánain. Ulbmil lea oažžut eanet sámegiel geavaheddjiid. Mii háliidit geahččat ollisvuođa doaibmabijuin ja fálaldagain surggiid ja hálddašandásiid rastá. Mii áigut árvvoštallat maid oanehis áiggis sáhttá dahkat ja makkár doaibmabijuid lea dárbu čađahit guhkit áigái. Mii áigut earenoamážit deattuhit bidjame árjjaid smávva sámegielaide, mat Norggas lea nuorttalašgiella, julevsámegiella ja oarjelsámegiella. Rádjerasttideaddji perspektiiva lea maiddái hui dehálaš.

Sámegiela dilli Norggas lea earálágan iešguđet guovlluin. Gávdnojit  guovllut gos sámegiella fállojuvvo mánáidgárddiin, vuođđoskuvllas, joatkkaskuvllas ja alit oahpus. Eará osiin riikkas lea beaivválaš hástalus ealáskahttit ja ovdánahttit sámegiela ja sámi kultuvrra. Norggas leat vuollel 1000 sámi máná geat leat ožžon saji sámi mánáidgárdái, sullii 2500 oahppi geat ožžot sámegiel oahpahusa vuođđoskuvllas ja sullii 500 oahppi geain sámegiella lea fágan joatkkaskuvllas. Jáhkkimis leat eambbo sámi giellaguoddit geat jávket go ahte sin lohku lassána. Dát ii leat kultuvrralaččat guoddinana ja lea okta dain stuorámus áitagiin min oktasaš kulturárbái. Lihkus mii diehtit ahte aktiiva almmolaš politihkain sáhttit nuppi guvlui máhcahit dán dili.

Gielas gávdno kulturárbi ja árbevirolaš máhttu. Máhtolašvuohta mii sámegielas ja sámi árbevieruin gávdno lea oassin sámiid kollektiivvalaš árbbis ja muittus. Ráđđehus háliida nannet barggu čielggadit, duođaštit ja joatkit árbevirolaš sámi máhtu ja mii leat várren ruđaid stuorát prošektii – Árbediehtu – man Sámi allaskuvla jođiha.
 
Ráđđehus lea ovttas Sámedikkiin ásahan árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaide, mii maiddái fátmmasta sámi mátkeealáhusovdáneami. Sihke Sámediggi ja ráđđehus lea deattuhan dárbbu oažžut sámi perspektiivva mielde mátkeealáhusa ovdánahttimii. Ráđđehus deattuha earenoamážit ahte lea albma ja jáhkehahtti go sámi kultuvra searvá mátkeealáhusnannemii. Min politihkka lea vuođđun Ráđđehusa mátkeealáhusstrategiija – ”Mávssolaš vásáhusaid”.

Sámi parlamentarihkkárkonferánssas ikte gulaimet professora James Anya, ON spesiáladieđiheaddji álgoálbmogiid váste. Son deattuha ahte bargu Davviriikkalaš sámekonvenšuvnnain lea hui dehálaš, go geahččá dan ektui makkár dilli máilmmi álgoálbmogiin lea. Moatti vahku geahčen lágiduvvo jahkásaš čoahkkin gaskal sámeministariid ja sámediggepresideanttaid. Mun sávan ahte dát čoahkkin sáhttá dagahit ahte bargu Davviriikalaš sámekonvenšuvnnain ovdána.

Illudan gullat sámekonferánssa digaštallamiid ja sávan didjiide lihku viidáset konferánssain!