Ráđđehusa áŋgiruššan sámi gielaid ovddas

- Juohke áidna mis geat sámástit leat giellaguoddit. Dan giela maid mii beaivválaččat hállat, mánáidasamet, bearrašii ja ustibiidda, lea dehálaš giela ovdáneapmái, dajai  stáhtačálli Raimo Valle Našunála sámi mánáidgárde- ja skuvlakonferánssas, disdaga skábmamánu 2. beaivvi 2010.

Lea paradoksan dat ahte seammás go eanetlohkoráđđehus lea vuolggahan buot stuorimus ja vuogádatlaš áŋgiruššama sámi gielaid ovddas  go goassege ovdal, de logut duođaštit ahte ohppiidlohku geat vuođđoskuvllas ožžot sámegielat oahpahusa ja mánáidlohku sámi mánáidgárddiin garrasit njiedjá. Navdimis dát lea dat stuorimus sámepolitihkalaš hástalussan ovddasguvlui. Dán dili lea dárbun rievdadit.

Eanetlohkoráđđehus lea St. dieđ. nr. 28 (2008-2009) Sámepolitihkka ja sámegielaid doaibmaplána bokte garrasit deattuhan sámegielaid ovdáneami.  Mealgat eanet go ovdal maiddái deattuhan julevsámegiela ja lullisámegiela. Vássán beannot jagis das rájes go sámegielaid doaibmaplána ovddiduvvui de leat olahan ollu buori bohtosiid, muhto ain lea ollu dagakeahttá. Danin fertet joatkit.

Sámedikki jienastuslohku lassánii oktiibuot 5500 mat ledje jienastuslogus jagi 1989:s - váile 14 000:ii jagi 2009:is. Sámi kultuvra ja identitehta ahtanuššá. Mii sáhttit illudit go dađistaga ain ihtet gelddolaš sámi kulturilbmaneamit ođđa surggiin. Gávttiid ja sámi hápmásaš biktasiid geavaheapmi leavvá. Lea ollu gelddolaš mii dáhpáhuvvá. Hástalussan lea váikkuhit dasa ahte kultuvrra ja identitehta positiiva sojut galggaše dagahit ahte oažžut vel eanet sámi giellageavaheddjiid go dat mat odne leat. Mii dárbbašat eanet giellageavaheddjiid jus galgat nagodit bisuhit sámi gielaid iešguđetge servodatsurggiin.

Lea ollu positiiva bealit maid sáhttá deattuhit. Sámi gielat leat eanet oidnosis ja gullojit dávjjibut almmolašvuođas go goassege ovdal. Lágat ja ortnegat mat vuhtiiváldet gielalaš vuoigatvuođaid leat dagahan ahte sámi gielaid árvu lea lassánan. Mii leat nannen diehtojuohkima sámegielat fálaldagaid vuoigatvuođaid birra mánáidgárddiin ja vuođđoskuvllain. Eanet ja eanet almmolaš ásahusat barget dihtomielalaččat sámi gielaiguin. Vejolašvuođat oahppat sámegiela oahppofálaldagaid bokte iešguđetge dásiin ii leat goassege leamašan nu buorre go dál. Eanet gielddat mat fállet sámegieloahpahusa lea garrasit lassánan, vaikko máŋga dain fállet oahpahusa ovtta dahje moatti oahppái. Teknologiija dagaha ođđa vejolašvuođaid gáiddusoahpahusa bokte.

Dattetge vuođđoskuvlla ohppiidlohku geain lea sámegiella njiedjá (unnu). Dat dáhpáhuvvá maŋŋil go ohppiidlohku guovttelot jagis dássidit lea lassánan. Mii ain jáhkkit ahte giellageavaheddjiid lohku servodagas njiedjá jođáneappot go ođđa riegádit. Dát mearkkaša ahte mánáidgárddit ja skuvllat leat áibbaš deaŧalaččat rekruteremis ođđa giellageavaheddjiid. Dát ges mearkkaša ahte dii geat lehpet searvan dán konferánsii, dii geat beaivválaččat bargabehtet sámi gielaiguin mánáidgárddiin ja skuvllain, dii lehpet earenoamáš deaŧalaš resursat giellaovdánahttinbargui. Danin lea deaŧalaš gullát ja áicat din vásáhusaid ja makkár buoridanárvalusaid dii buktibehtet buorideames dili.

Manin lohkku njiedjá? Vuođđoskuvllas guoská dát erenoamážiid nuppi gielat oahpahussii ja erenoamážiid davvisámegielas.  Oktiibuot lea lohku njiedjan 709 ohppiin dahje 23% 2005 rájes. Sámi mánáidgárddiid lohku lea njiedjan go 2005 ledje 46 mánáidgárddi ja 2009 ges eai lean go 37 mánáidgárddi, ja mánáidlohku sámi mánáidgárddiin ges lea njiedjan 882:s 789 rádjai. Vaikko leat veaháš eanet mánát geat ožžot sámegielat oahpahusa dárogielat mánáidgárddiin, de dattetge mánáidlohku njiedjá. Lea illudahtti go dárogielat mánáidgárddiid lohku main lea sámegielat fálaldat lea meastá duppalastojuvvon go 18 mánáidgárddi fálle sámegieloahpahusa 2005:as  ja jagi 2009:is ledje 34 mánáidgárddi. Lea maiddái illudahtti oaidnit ahte mánáidlohku julevsámi  mánáidgárddiin lea lassánan 22 mánás jagi 2006:s 27 mánnái 2009 ja vástideaddji mánáidlohku lullisámis lea  lassánan 17 mánás 31 mánnái.
Soapmásat čuoččuhit ahte duogáš dasago mánáidlohku geain lea sámegiella vuođđoskuvllas ja mánáidlohku sámi mánáidgárddiin njiedjá lea go olmmošlohku sámi guovlluin njiedjá. Olmmošlohku STN-guovllus (SOF-guovllus) lea njiedjan 16% maŋimus 20 jagis. Muhto dása sáhttet maiddái leat eará sivat.
 
Leagoson nu ahte mii beare guhka ja dávjá leat deattuhan logu ja beare hárve unnán kvalitehta sámegieloahpahusas ja sámi mánáidgárdefálaldagain? Mii dákkár dili dagaha: Leago suohkaniid ekonomiija? Oahpponeavvodilli? Dat vuohki movt oahpaheaddji ja ovdaskuvlaoahpaheaddjioahpahus čađahuvvo? Skuvlla, ohppiid dahje vánhemiid guottut? Oahpahusa organiseren? Leatgo pedagogalaš vuogit? Leago dat ahte nu ollu vánhemat eai sáhte veahkehit mánáideaset giellaoahpahusain? Vai váilot go báikkit gos mánát sáhttet sámástit olggobealde skuvlla ja mánáidgárddi? Mun in jáhke ahte lea nu álki ahte lea okta sivva dasa go lohku njiedjá. Jus eat gávnna vástádusaid dása de mis leat heajut vejolašvuođat oažžut eanet sámegielat geavaheddjiid. Dát leat gažaldagat maid ovddasguvlui ain berret eanet deattuhit. Oppanassiige lea dás sáhka deattuheames kvalitehta daid fálaldagain maid fállat, nu ahte sii geat duođaid geavahit áiggi ja návccaid oahppat sámegiela vai šaddat aktiivvalaš giellageavaheaddjit ja šaddet leat ávkin sihke alcceseaset ja servodahkii.

Mun jáhkán ahte mii berret earenoamážit geahčadit dan dili mii lea árbevirolaš sámi guovlluid olggobealde, go dáidá leat doppe gos ovddasguvlui leat buoremus ovdánanvejolašvuođat? Dát mearkkaša ahte berre buorebut fuolahit daid suohkaniid gos sámit orrot. Earenoamážit guoská dát gávpogiidda, guovloguovddážiidda ja stuorit čoahkkebáikkiide.

Mun jáhkán maiddái ahte mii ovddasguvlui eanet berret deattuhit dan ahte earát go dušše sápmelaččat galget válljet sámegieloahpahusa ja bargat sámi guovlluin.

Dán čavčča lea mediain máŋgii beaggán ahte leat oahppit geain máŋga jagi lea leamašan sámegieloahpahus vuođđoskuvllas dattetge eai máhte sámegiela go skuvllas gerget. Mun in dieđe man dábálaš dát lea, muhto mediabeaggimat ja historjját dagahit ahte mun duođaid fuolastuvan. Jus oahppit eai oahpa sámegiela, eai njálmmálaččat eaige čálalaččat, de oažžu jearrat ahte leago ávki joatkit dákkár oahpahusain? Iigo bat dat dagat ahte ohppiide, váhnemiidda, oahpaheddjiide, rektoriidda ja skuvlaeaiggádiidda šaddet heajos dovddut sámi gielaid ektui?

Ráđđehus atná dán duođalažžan. Danin diibmá ja dán jagi fylkkamánni vuosttaš geardde lea gozihan sámegieloahpahusa vuođđoskuvllas. Maŋŋelis dán konferánssas gullat sáhkavuoru mas gozihanbohtosat almmuhuvvojit. Kártenbarggu raporta mas leat guorahallan dan movt oahppit árvvoštallet sámegieloahpahusa gárvvistuvvo  čavčča mielde. Mun in jáhke ahte mii gozihemiin leat geargan, muhto lea dehálaš ahte dan leat álggahan ja ahte gozihandoaimma muddet nu ahte šaddá ávkkálaš reaidun skuvlaeaiggádiidda.

Ollu ohppiide dagaha sámegieloahpahus ahte sis lea guhkit skuvlabeaivi ja eanet skuvlabargu. Lávdegoddi dál lea geahčadeamen fága- ja diibmojuogu. Mun gelddolašvuođain vuorddán dán barggu bohtosiid. Muhto mun maiddái fuolastuvan go ohppiid liigebargu nu ovttageardániid čalmmustahttet. Dás lea maiddái sáhka guottuin. Mun háliidan danin din hástalit jurddašit movt váhnemat, skuvla ja lagasbiras sáhttá váikkuhit dasa ahte mánát ja nuorat atnet sámegieloahpahusa geasuheaddjin ja suohtasin vaikko šaddet soames liigediimmuid bargat?

Eahpitkeahttá lea sámegieloahpahusas berre leat buorre kvalitehta vai eanet válljejit sámegiela ja unnit heitet gasku skuvlajagi. Buori kvaliteahta eaktun lea ahte leat dihtomielalaš ja gelbbolaš oahpaheaddjit, rektorat ja skuvlaeaiggádat. Vai sii galget oažžut neavvagiid ja rávvagiid sámegieloahpahusa birra de leat mii ovttas Máhttodepartemeanttain ja Sámedikkiin juolludan ruđaid guovtti jagi sámi lohkanguovddáš prošektii Sámi allaskuvllas.  Eaktun juolludeapmái lea ahte Sámi allaskuvllas galgá leat ovddasvástádus davvi-, julev- ja lullisámegielaid ektui. Mus leat stuora vuordámušat dan bargui maid Sámi allaskuvla galgá bargat ja mun sávan ahte skuvllat ávkkástallet gávdni fálaldaga.

Buorre kvalitehta oahpahusa eaktuda maiddái ahte oahpponeavvut gávdnojit. Sámediggi, Máhttodepartemeantta ja Oahpahusdirektoráhtta leat ovttas geahčadan movt dagahit oahpponeavvobuvttadeami beaktileabbon.  Dán barggu raporta ovddiduvvui 2010 geassemánus. Sámedikkis lea ovddasvástádus čuovvolit dán barggu.

Oahpponeavvuid ektui mun maiddái háliidan fuomášuhttit ahte ráđđehus boahtte jagi stáhtabušeahtas lea árvalan juolludit 4,7 miljovnna ruvnno Divvunprošektii. Lassin ovdánahttimis elektrovnnalaš giellareaidduid, lea Divvun maiddái vuoruhan pedagogalaš prográmmaid. Divvun buktagat leat gávdnamis neahtas, ja sáhttet nuvttá geavahuvvot.

Mii dárbbašat eanet oahpaheddjiid ja ovdaskuvlaoahpaheddjiid geain sámegielat gelbbolašvuohta. Rekruhttemis studeanttaid sámi oahpaheaddjiohppui ja oahpaheaddjiohppui mas lea sámegiella fágasuorggis lea danin dehálaš. Sámi allaskuvla lea ovttasráđiid Allaskuvllain Bådådjos ja Davvi Trøndelagas ja Romssa Universitehtain ráhkadan sámi alit oahpahussii strategiija árvalusa. Barggu lea Máhttodepartemeantta ruhtadan, geas maid lea ovddasvástádus čuovvut ášši. Gulaskuddan lea aitto loahpahuvvon.

Movttiidahttimis nuoraid váldit oahpu sámegielas de lea ráđđehus 2010 rájes álggahan ortnega mas luitet oahppoloana 50 000 ruvnnuin studeanttaide geat čađahit dihto oahpaheaddjioahpu ja unnimusat 60 oahppočuoggá sámegielas. Maiddái gávdnojit buori stipeandaortnegat nuoraide geat válljejit sámegiela fágan joatkkaskuvllas ja alit oahpahusas.
Lea dehálaš ahte nuorat dán dihtet. Seamma dehálaš lea maiddái diehtit ahte oahppu sámi gielain addá buori bargovejolašvuođaid.

Ovdánahttimis sámegiela buori geavahan- ja gulahallangiellan de ferte beassat earáiguin sámástit. Nordlándda fylkkamánni lágida julevsámi ja lullisámi giellaleairraid ovttasráđiid eará Norgga ja Ruoŧa oasálastiiguin. Vásáhusat giellaleairrain ja ovttasbargguin gaskal Sirpmá skuvlla Deanus ja Ohcejoga skuvlla Suomas leat leamašan positiivan. Mun jáhkán ahte leat stuora vejolašvuođat rádjerasttildeaddji ovttasbargguin. Máhttodepartemeanta áigu dán mánus deaivvadit ruoŧa oahpahuseisseválddiid ovddasteddjiiguin ságastallamis vejolaš ovttasbargosurggiid birra.

Gielddain lea dehálaš sajádat ásaheames sámegielat deaivvadanbáikkiid. Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanta áigu, ovttasráđiid guoskevaš departemeanttaiguin ja Sámedikkiin, lágidit konferánssa gos sáhttá čohkket vásáhusaid dákkár deaivvadanbáikkiin.

Máhttodepartemeanta ovddasteaddjis lea sierra sáhkavuorru mánáidgárdeáŋgiruššama birra. Mun dattetge áiggun deattuhit man dehálaš lea ahte mii lihkostuvvat mánáidgárdesuorggis. Doppe láhččojuvvo mánáide deaŧalaš vuođđu  giellaovdáneapmái.

Máhttodepartemeanta lea álggahan iežas gealbostrategiija mas giellabiras ja giellamovttiidahttin lea okta dain njealji vuoruhuvvon surggiin. Strategiijas deattuhuvvo ahte ”sámi mánát galget oažžut doarjaga seailluheames gielaset.” Lea dehálaš ahte suohkanat ja priváhta mánáidgárdeeaiggádat dán čuovvolit.

Departemeanta lea gulahallančoahkkimiin bivdán fylkkamánniid movttiidahttit eanet suohkaniid gos lea sámi mánáidgárddit ohcat stáhtalaš gealboruđaid.

Dehálaš mihttomearri sámegiela doaibmaplánas lea servodagas lasihit dihtomielalašvuođa sámi gielaid birra. Giellaáŋgiruššamiid bokte háliidat čalmmustahttit sámi gielaid. Mii háliidat ahte gielat galget oidnot mediaid, dáidaga ja kultuvrra bokte. Ahte gielat galget oidnot almmolaš ja priváhta neahttasiidduin ja galbbain min lagasbirrasis. Sámi gielat galget šaddat lunddolaš oassin servodagas ja geavahuvvot buot servodatsurggiin. Doaibmaplánas leat máŋga doaibmabiju mat leat veahkkin joksamis dán mihttomeari. Dasa lassin lea ráđđehus golmma maŋimus jagiid sihkkarasttán oktiibuot 23 miljovnna ruvnno lassáneami sámi gielaide Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta bušeahta bokte. Dát ruđat leat lassin eará departemeanttaid sámegielaid áŋgiruššamiidda dábálaš bušeahtaid bokte.

Loahpaloahpas dattetge ii leat dušše ruđain sáhka. Juohke áidna mis geat hupmet ovtta dahje máŋga sámi giellasuopmaniin leat giellaguoddit. Juohkehačča giellaválljen árgabeaivvis, go hupmat mánáidasamet, go ovttastallat bearrašiin ja ustibiiguin, lea dehálaš giela ovdáneapmái. Dan maid mii válljet váikkuha dasa man ealli geavahan- ja gulahallangiellan sámegiella lea maiddái min mánáin ja mánáidmánáin.

Bargu nannemis sámi gielaid lea bistilis proseassa. Ráđđehus áigu jahkemolsumis ovdanbidjat sámegielaid doaibmaplána vuosttaš ođasmahttima – ja das maŋŋil álggahit čuovvovaš ođastan proseassa. Mii háliidat ahte bargu sámi gielaiguin galgá heivehuvvot sámi servodaga dárbbuide. Oallugiin dis geat dáppe dál lehpet lea dehálaš gelbbolašvuohta mii sáhttá midjiide leat veahkkin buoridit dán barggu. Mun ávžžuhan din buohkaid buktit jurdagiid ja árvalit doaibmabijuid mat galggaše váldot mielde doaibmaplánii.

Giitu beroštumis!