Ráđđehusa dearvvasárdni Uarctic Ealat Institute rahpama oktavuođas

Ráhkis sámediggepresideanttat ja buohkat earát!

Giittán bovdehusa ovddas dán Uarctic Ealat Institute rahpamii ja lean ilus go oaččun liibba cealkit dearvvuođaid Ráđđehusas. 
 
Ádden ahte dát instituhtta lea Riikkaidgaskasaš buollajagi (2007) árbi. Riikkaidgaskasaš buollajahki bohciidahtii ollu dutkama, mas ollu dutkanprošeavttat ledje álgoálbmogiid birra ja dálkkádatnuppástuvvamiid váikkuhusaid birra álgoálbmogiidda. Leat čađahuvvon máŋga sámi prošeavtta, maid searvvis Ealát lea dovdoseamos , mii lea ollu doaibmiid ovttasbargoprošeakta mas earret eará Sámi allaskuvllas ja Riikkaidgaskasaš boazodoalloguovddážis lea leamaš guovdilis doaibma. Prošeakta čalmmustahttá erenoamážit dálkkádatnuppástuvvamiid boazodoalloservodagain ja čađaha ovddasmanni barggu das mii guoská árbedieđuid ja dieđalaš dieđuid ovttastahttimii. 

Servodatplánen sierranas surggiin lea dássážii vuođđuduvvon dutkamii ja dat lea doaibman politihkalaš mearrádusaid erenoamáš dehálaš diehtovuođđun. Bargu riikkaidgaskasaš dásis, UNESCO ja eará ONa orgánaid olis maŋimus jagiid, lea váikkuhan čalmmusteami nuppástuhttimii. Dat mii lea ođas, lea ahte árbediehtu ge šaddá leat mielde mearrádusproseassaide, ja daidda ge mearrádusproseassaide mat gusket álgoálbmogiidda ja sin servodatovdáneapmái.  

Norggas lea leamaš guovddáš doaibma dáin riikkaidgaskasaš proseassain ja mun lea maid ilus ahte sámi doaibmit leat mearkkašahtti láhkai váikkuhan dán dehálaš bargui. Norggas lea dát earret eará čuovvoluvvon ođđa Šláddjiivuođalágain, mii mearriduvvui jagi 2009. Láhka ovddasta ođđa jurddašanvuogi das mii gullá suodjaleapmái ja biologalaš šláddjiivuhtii. Láhka deattuha ahte dieđalaš dieđut ain leat dehálaččat.  Muhto seammás deattasta láhka ahte buolvvaid vásáhusvuđot dieđut luonddugeavaheami birra galget adnojuvvot dehálažžan, ja das maiddái sámiid luonddugeavaheapmi. Eiseválddit galget láhčit dilálašvuođaid nu ahte árbediehtu galgá leat mearrádusvuođu oassi, earret eará ráđđádallančoahkkimiid bokte. 

Uarctic Ealát Institute lea riikkaidgaskasaš buollajagi árbi ja dat galgá leat veahkkin bisuheamen daid fierpmádagaid mat leat šaddan, dat galgá lasihit dieđuid lonohallama, dutkama ja oahpaheami buollabirrasaš boazodoalu birra. Erenoamážit dat galgá čalmmustit dakkár máhttobuvttadeami mii čatnasa boazodoalu árbedihtui, eatnamiid ja čáziid geavaheapmái ja álgoálbmogiid borramuškultuvrii. Instituhtta addá áidnalunddot vejolašvuođa ovddidit davvi guovlluin ássi álgoálbmogiid oktavuođaid, ja dat láhčá diliid nu ahte lea vejolaš ovddidit oktasaš gelbbolašvuođa man vuođus lea árbevirolaš ja báikkálaš diehtu ja máhttu.

Ráđđehus atná instituhta jagi 2006 davviguovlostrategiija dehálaš konkretiseremin, mas váldoulbmil lei láhčit diliid nu ahte šaddá ceavzilis ekonomalaš ja sosiála ovdáneapmi. Davviguovlostrategiija lea viidáseappot ovddiduvvon ja almmustahttojuvvon jagi 2009 Ođđa huksengeađggit davvin nammasaš preanttusin, mas váldoulbmil lea sihkkarastit álgoálbmogiid kultuvrra ja eallinvuođu. Instituhtta áigu váikkuhit dasa ahte šaddá duohta sisdoallu davviguovlluid álgoálbmogiid ovttasbargui. Uarctic Institute gártá leat álgoálbmogiid gaskasaš návccaid huksema ja dieđuid ovddideami vuođđobáiki. Mun jurddašan ahte dat galgá leat dehálaš váikkuheaddjin dasa ahte boahtteáiggi sáhttet leat nana álgoálbmotservodagat buollabirrasaš guovllus.

Uarctic Ealat Institute ásaheapmi čalmmustahttá maiddái hástalusa daidda ásahusaide mat leat Uarctic oasit. Dáid ásahusaid ovddasteaddjit leat čoahkkanan deike Guovdageidnui dáid beivviid. Mun háliidan dás geavahit liibba hástalit din doarjut dán guovddáža ja eará láhkai ge váikkuhit eambbo dutkamii ja oahpaheapmái álgoálbmogiid birra. 

Čielggadeapmi NOU 2010:10 Tilpassing til et klima i endring (heiveheapmi dálkkádahkii mii lea nuppástuvvamin) lea gieskat geigejuvvon Ráđđehussii. Dat gieđahallá makkár dárbbut leat servodagas heivehit iežas dálkkádatnuppástuvvamiidda. Mu oaidnu lea ahte Uarctic Ealat Institute ásaheapmi dahká vejolažžan dustet dáid hástalusaid oahpahusservodaga rámaid siskkobealde. Erenoamáš dehálaš lea ahte nuorat šaddet gelbbolažžan hálddašit daid stuorra nuppástusaiguin maid mii sáhttit vásihit davviguovlluin boahtteáiggi, sihke dálkkádatnuppástuvvamiiguin ja dilálašvuođaiguin mat čuvvot resursageavaheami nuppástuvvamiin. 

Ráđđehusa namas sávan dás lihku ođđa instituhta bargui!