Mánáid galgá suddjet veahkaválddálašvuođain
Historjjálaš arkiiva
Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II
Almmustahtti: Justis- ja politidepartemeanta
Dagbladet, golggotmánu 29.b.
Sártnit/sáhkavuorut | Almmustahtton: 29.10.2012
Lágideaddji: Ovddeš justiisa- ja gearggusvuođaministtar Grete Faremo
Dagbladet, golggotmánu 29.b.
Váhnemat geat duođaid ballet ahte sin mánát gillájit veahkaváldimiid ja veahkaválddálašvuođaid galget sáhttit bissehit ovttastallama. Muhto ii oktage váhnen galgá sáhttit oalát bissehit nuppi váhnema ovttastallama. Mii evttohit ahte duopmostuollu galgá oažžut geatnegasvuođa jođánis gaskaboddosaš mearrádusaid dahkat dákkár áššiin.
Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanta evttoha muhtun láhkarievdadusaid maiguin sihkkarastá mánáide hearkkes diliin buorebut suddjema veahkaválddálašvuođaid ja veahkaváldimiid vuostá. Evttohusbargu lea dahkkojuvvon ovttas Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanttain. Bargguide lea dutkan vuođđun, dárbbut maid fágabirrasat ja fágaolbmot leat cuiggodan ja praksissuorggi vásáhusat. Ollu evttohusat čuvvot maiddái Mánáidáittardeaddji rávvagiid.
Evttohusain lea okta dakkár ahte dat addá váhnemii, gean luhtte mánná orru, rievtti biehttalit ovttastallama jus son duođai ballá ahte nubbi váhnen máná vuostá doaimmaha veahkaválddálašvuođa dahje veahkaváldima, ja ovttastallan ii leat mánnái buorre. Dát evttohus ii mielddisbuvtte ahte váhnemat geain leat konflivttat ovttastallama dáfus eai dárbbaš beroštit šiehtadusain ja duomuin. Muhto galgá sáhttit doallat máná ruovttoluotta, dakkár dilálašvuođain gos sáhttá várra ahte mánná ovttastallamis gillá veahkaválddálašvuođa dahje veahkaváldima.
Son gii doallá máná ruovttoluotta bissovaš ovttastallamis ferte diggeášši vuolggahit vai jođánis mearrádus dahkkojuvvo ovttastallangažaldagas. Evttohusat mielddisbuktet ahte diggi galgá oažžut geatnegasvuođa jođánit dahkat gaskaboddosaš mearrádusa áššiin gos lea várra ahte mánná gillá veahkaválddálašvuođa dahje veahkaváldima ja go nubbi váhnen dan gáibida. Dáinna lágiin ovttastallama gažaldat čielggaduvvo oalle jođánit.
Čállosis mii dál lea sáddejuvvon gulaskuddamii, evttohit mii maiddái láhkarievdadusaid mat sihkkarastet dan mii mánnái lea buoremus veahkaválddálašvuođa- ja veahkaváldináššiin mat meannuduvvojit duopmostuoluin.
Mii evttohit mánáin nannet dan rievtti ahte gullat maid sii oaivvildit dákkár áššiin. Seammás čielggasmahttit mii ahte eai buot áššit heive soabaheapmái. Mii aiddostahttit maiddái ahte lea vejolaš nammadit sierra ovddasteaddji mánnái áššiin main veahkaválddálašvuohta ja veahkaváldin lea áššečuolbman.
Gulaskuddančállosa evttohusat leat buktán divaštallama. Dat lea positiivvalaš. Dán rádjái orru nu ahte eatnasat leat ovttaoaivilis dasa ahte lea dárbu rievdadusaide mat sihkkarastet mánáide buorebut suddjema veahkaválddálašvuođaid ja veahkaváldimiid vuostá. Seammás muhtumat veaháš cuiggodit muhtun gaskaomiid. Dan fertet váldit duođalaččat, muhto midjiide lea dehálaš čorget eret eahpečielggasvuođaid ja boasttuáddejumiid.
Mii vuordit oaidnit maid gulaskuddanásahusat oaivvildit evttohusaid birra ja mot mii buorebut sáhttit suddjet mánáid veahkaválddálašvuođaid ja veahkaváldimiid vuostá.