3 Sámedikki ealáhuspolitihkka

Sámit leat okta álbmot, muhto ieš servodaga sáhttá juohkit iešguđet láhkai nu go giela, ealáhusaid, kultuvrra ja geografiija vuođul. Oktiibuot dát bealit gullet sámi kultuvrra ja servodateallima ollislašvuhtii. Eallinnávccalaš sámi báikkálaš servodagat leat eaktun sámi giela, kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima nannemii ja viidásat ovddideapmái. Buori ássanovddideami ja árjjalaš ealáhuseallima sihkkarastin leat dasa dehálaš eavttut.

Sámedikki árvoháhkanpolitihkka boahtá ovdan sámediggeráđi áigodaga 2017–2021 álggahanjulggaštusas, Muohtačalmmit-julggaštusas, man vuođđun lea máhttovuđot ealáhusovddideapmi, mas eanet máhttu ja ođđa diehtu, ovttas árbedieđuin galgá leat vuođđun boahtteággediđolaš ealáhuseallimii. Dan láhkai sihkkarastojuvvo ahte árbevirolaš ja ođđa ealáhusat sáhttet ovddiduvvot bálddalagaid.

Sámi guovllu dehálaš ealáhusat leat vuođđoealáhusat nu go boazodoallu, eanadoallu, mariidna ealáhusat, guolástus, meahcásteamit ja duodji. Oktasaččat dáin ealáhusain lea ahte dat leat árbevirolaš ealáhusat ja dehálaš kulturguoddit. Sámiid ássanguovlu ollá mearas siseatnamii, ja luondduresursaávkkástallan molsašuddá dan mielde. Lotnolasealáhusat leat dehálaš heiveheapmi molsašuddi resursavuđđui luondduvuđot ealáhusdoaimmaheamis. Dehálaš lea sihkkarastit árbevirolaš ealáhusaid luondduvuođu.

Ealáhusdieđáhusas Šattolaš Sápmi – Ceavzilis ealáhusovdánahttin – Sámediggedieđáhus ealáhusovdánahttima birra lea Sámediggi čohkan iežas politihkalaš áŋgiruššama ja váikkuhangaskaoapmegeavaheami.

Sámedikki ealáhuspolitihka váldomihttu lea:

Sámi guovlluin galget lea nana ealáhusat mat ovddidit ja bisuhit eallinfámolaš sámi servodagaid. Sámedikki oainnu mielde lea mearrideaddjin ahte ealáhusovddideapmi dáhpáhuvvá guoddevaš vuogi mielde, mas kultuvra, luondu ja biras vuhtiiváldojuvvo. Ealli sámi báikkálaš servodagaid guovddáš vuođđu lea sámi giella ja kultuvra, ja ealáhusovddideamis lea dehálaš ahte dat deattuhuvvojit.

Ealáhusdieđáhusa bajimus mihttomearri lea ahte Sámediggi áigu vuoruhit dakkár ođđaásahemiid ja innovašuvnna main lea čielga čatnaseapmi sámi gillii, kultuvrii ja servodateallimii. Sámedikki oainnu mielde dat sihke fuolahivččii, ovddidivččii ja duddjošii eallinnávccalaš sáme servodagaid mat fuolahit sámi kultuvrra ja árvvuid boahtteáigái. Sámediggi lea válljen vuoruhit čuovvovaš joavkkuid ealáhusáŋgiruššamis:

• Vuosttaš gearddi ásaheapmái gullet ásaheaddjit geat áigot álggahit, háhkat dahje álggahit juoidá mii lea ođas. Vuosttaš gearddi ásaheapmi dán oktavuođas guoská ođđa ealáhusa/doaimma ásaheapmái.

• Árradási innovašuvdnii, dutkamii ja ovddideapmái gullet ealáhusdoaimmat mat áigot čađahit prošeavttaid main leat čielga ođđaháhkama elemeanttat.

• Sámediggi sáhttá maiddái ruhtadit investerenprošeavttaid. Dat guoská buot ealáhusaide main lea stuorra servodatlaš mearkkašupmi.

• Nuorra ealáhusbargit ja nissonolbmot olahusjoavkun vuoruhuvvojit erenoamážit.

Sámediggái lea dehálaš sáhttit mihtidit ealáhuspolitihka áŋgiruššama bohtosiid. Boahttejagiid áigu Sámediggi vuoruhit vuođđoealáhusaid, duoji, hutkás ealáhusaid, sámi mátkeealáhusaid ja máŋggabealat ealáhuseallima. Sámedikki ealáhusdieđáhus čállojuvvui ovdalgo koronadilli čuozai. Jáhkkimis lea nu ahte pandemiija váikkuhusat vuolggahit dárbbu jurddašit eará láhkai go dalle go Sámediggi meannudii dieđáhusa.

Sámediggi áigu maiddái vuoruhit eanet áŋgiruššama ealáhusdiđolaš bargguin fitnodagaid ja eará resursabirrasiid gaskasaš fierpmádagas. Ovttasbargu lea hui dehálaš ealáhusovddideapmái. Dálá teknologiija uhcida fysihkalaš gaskkaid ja rahpá ođđa márkaniid. Sámediggi háliida čalmmustahttit sámiid immateriála vuoigatvuođaid, ja ásahit nana mearkagálvvu sámi giela, kultuvrra ja ealáhusa vuođul ja dan geavahit gilvalanovdun márkanis.

Sámedikkis lea govda servodatovddasvástádus ja ovddasvástádus ollu iešguđet fágasurggiin. Stuorra oassi Sámedikki bušeahtas, guokte goalmmádasoassi, juolluduvvo viidáseappot sámi ásahusaide ja organisašuvnnaide. Dat ásahusat ja organisašuvnnat leat dehálaččat sámi servodaga ovdáneapmái. Sámi festiválat vuolggahit ássanmiela ja ásahit arena sámi artisttaide. Sámi giellaguovddážiin lea sámegielat searvevuohta gos gielat sihke gullojit ja oidnojit. Giellaguovddážat fállet sámegieloahpahusa ja sis leat iešguđet prošeavttat sámegiela ovddideami várás. Sámi museat ja kulturviesut ásahit sámi deaivvadansajiid ja doibmet sámiid historjjá dehálaš máhttogáldun. Dát ovdamearkkat čájehit muhtun ásahusaid ja organisašuvnnaid mat vuolggahit ássanmiela ja váikkuhit ealli sámi báikkálaš servodagaide.

Sámediggi deattuha ahte giella ja kultuvra leat dehálaš immateriála resurssat sámi ealáhusaid ovddideapmái, ja kulturealáhusaide erenoamážit. Okta Sámedikki giellastrategiija fáttáin lea sámegiela gelbbolašvuođa váilun buot servodatsurggiin.1 Ollislaš áŋgiruššan sámegiela bargiid háhkamiin, ja oahpahusfálaldat sámegielas studeanttaide ja fágabargiide, lea áibbas dárbbašlaš vai sáhttá gokčat servodaga boahttevaš dárbbuid. Sámi allaskuvla lea dehálaš oahppoásahus Sámis, ja addá vejolašvuođa váldit alitoahpu mas lea sámi perspektiiva. UiT – Norgga árktalaš universitehtas ja Davvi universitehtas lea maiddái oahppofálaldat mii addá dakkár vejolašvuođa. Maiddái ođđa oahppofálaldagat ja oahppoprográmmat ihtet. Sámi joatkkaskuvla ja boazodoalloskuvla Guovdageainnus fállá valáštallanlinnjá E-valáštallamiin. E-valáštallan lea iešguđetlágan dihtorspeallogilvvohallamat ja linnjá lea hábmejuvvon njunušvaláštallanlinnján. Dat čájeha mo ođđa máhtuin maid sáhttá ávkkástallat sámi servodagas ja nu lea oahppofálaldat sihke hábmejuvvon sihke árbedieđu ja ođđa máhtu vuođul.

Sámedikki oainnu mielde lea hástalussan dat ahte hálddašeapmi ii vuhtiiváldde árbedieđu doarvái bures. Sámedikki mielas lea dárbu geavahit dakkár máhtu hálddašangeavadis. Árbedieđu sáhtášii institušonaliseret. Sámediggi lea ásahan bargojoavkku mii galgá árvvoštallat vejolaš čovdosiid dasa mo árbedieđu boahttevaš organiseren berrešii leat. Bargojoavku evttoha ásahit fágaorgána ja fierpmádaga árbediehtodoaimmaheddjiid várás, dasa lassin ahte ásahuvvo duodjeguovddáš mii fuolaha duoji kulturguoddin.2 Riikkaidgaskasaččat ja fágabirrasiin adnojuvvo dát árbediehtu eanet ja eanet árvvus ja dehálaš lea dán máhtu duođaštit ja gaskkustit boahttevaš buolvvaide.

Koronaepidemiija váikkuhusat sámi guovlluid ealáhuseallimii eai leat doarvái bures guorahallojuvvon. Mii diehtit dattetge ahte mátkeealáhusat, ovttas dáiddáriiguin ja kulturbargiiguin, leat dat maidda pandemiija lea čuohcan garrasepmosit. Mii diehtit maiddái ahte sámi guovllu bargiid lohku njiejai mealgadit jagi 2020 vuosttaš ja nuppi kvartálas. Vaikke vel 3. ja 4. kvartála logut buorránedje ge, de lea bargiidlohku uhcit go ovdal pandemiija. Sámedikki árvvoštallama mielde lea dárbu buorebut kártet pandemiija váikkuhusaid ja heivehit ealáhusovddidanstrategiija maŋŋá pandemiija.