2.2.3 Finnmárkoláhka

2.2.3 Finnmárkoláhka

Sámedikki bargu Od. proposišuvnnna nr 53 (2002–2003) ektui mii lea láhka riektediliid birra ja eatnamiid ja luondduresurssaid hálddašeami birra Finnnmárkkus (finnmárkoláhka), lea leamaš viiddis maiddái 2004:s.

Sámediggi meannudii finnmárkoláhkaárvalusa dievasčoahkkimis miessemánus 2003, áššis 21/03. Sámediggi celkkii ahte Ráđđehusa láhkaárvalus ii sáhte dohkkehuvvot nugo dat lea, ja ahte gáibiduvvojit stuorra rievdadusat ovdalgo láhkaárvalus sáhttá dohkkehuvvot.

Stuorradikki justislávdegoddi bivddii Justisdepartemeantta suokkardit álbmotrievttálaš beliid finnmárkoláhkaárvalusas. Justisdepartemeanta attii professorguoktái Geir Ulfstein:i ja Hans Petter Graver:i bargun čielggadit álbmotrievttálaš beliid Ráđđehusa finnmárkoláhkaárvalusas. Jurddaboađus lei ahte ođđa láhkaárvalus riektediliid ja eatnamiid ja luondduresurssadi hálddašeami birra Finnmárkkus, ii ollašuhte Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid. Álbmotriekteáššedovdiid jurddaboađus dávista Sámedikki mearrádussii áššis.

Justislávdegoddi lea maiddái juovlamánu18.b. 2003 beaiváduvvon reivves justisministtarii divvon viiddes jearaldaga stáhtaráđđái Ráđđehusa oainnus finnmárkkulága viidáset bargui. Stáhtaráđđi vástidii guvttiin árvvoštallamiin Olgoriikadepartemeantta beales, nubbi lei álbmotriekteráđđeaddis Carl August Fleischeris ja nubbi fas departemeantta riekteossodagas. Fleischer bealušta láhkaárvalusa álbmotrievttálaš vuođuin ja vuostálastá sakka Ulfsteina ja Gravera guoktá. Riekteossodat lea váldoáššis ovttaoaivilis Fleischeriin, muhto oaivvilda ahte Ráđđehus galggašii dahkat eanet”árvvoštallat deavdda doaibmabijuid» dovdáhan dihte daid sámi vuoigatvuođaid mat dál gávdnojit.

Sámediggi ja Stuorradikki justislávdegoddi dolle jagi 2004:s guokte čoahkkima. Sámediggi lea dán oktavuođas earret eará gaskkustan posišuvnnaidis stáhtaráđi vástádusa ektui justislávdegotti gažaldagaide.

Sámediggeráđđi lea golggotmánu 2.b. 2004:s sádden reivve Justislávdegotti jođiheaddjái, mas jearrá dieđuid daid posišuvnnaid birra mat njálmmálaččat ja čálalaččat gaskkustuvvojedje ráđđádallančoahkkimis Deanus geassemánu 24. b. 2004. Dasto bivddii ráđđi reivves čilgehusa movt Justislávdegoddi ádde ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmot vuoigatvuođaid, 13., 14. ja 15. artihkaliid (eaiggáduššan-, háldo- ja geavahanvuoigatvuođaid birra ja vuoigatvuođa luondduriggodagaide). Dasto dovddahuvvui sávaldat oažžut čielgasa viidáset áššejođu birra sihke lávdegoddemeannudeami ja ráđđádallamiid ektui. Dát ovddiduvvui fas ođđa reivves skábmamánu 12. b. 2004, mas leat bivdán stáhtaministtara ja soames parlamentáralaš jođiheaddji Stuorradikkis áŋgiruššat áššiin.

Sámedikki beales lea oppa áiggi bargojuvvon ja bargojuvvo viidáseappot konkretiseremiin ja čovdosiiguin, sihkkarastin dihte ahte sámiid eaiggáduššan- ja geavahanvuoigatvuođat čilgejuvvojit oadjebas vugiin lágas. Dát lea earret eará dahkkojuvvon konkrehta árvalusaid sáddemiin láhkatekstii Justislávdegoddái.

Birasgáhttendepartemeanta lea golggotmánu 5.b.2004 beaiváduvvon reivves čilgen Sámediggái ja Deanu ja Kárášjoga gielddaide ahte departemeanta lea mearridan vuordit prošeavtta Deanujoga báikkálaš hálddašeapmi viidáset meannudemiin dassážii go Stuorradiggi lea meannudan finnmárkkulága.

Viidáset bargu finnmárkkulágain lea okta dain deaŧaleamos hástalusain mat Sámedikkis leat. Sámediggi oaivvilda čielgasit ja ovttačilggolaččat ahte boahtteáiggi finnmárkkuláhka ferte leat čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde. Láhka ferte eahpitkeahttá oaivvildit ahte álbmotrievtti mearrádusain lea ovdamunni ja dat galgá dovdáhit ja dohkkehit sámiid vuoigatvuođaid, geavahanvugiid ja riekteárbevieruid.