2.2.6 Ovttasbargošiehtadusat...
Underside | | Bargo- ja searvadahttindepartemeanta
2.2.6 Ovttasbargošiehtadusat fylkkagielddaiguin
Áigumuš ovttasbargošiehtadusaiguin fylkkagielddaiguin lea ahte Sámediggi álkibut sáhttá juksat sámi álbmoga doaibmabijuiguin, lagaš ovttasbargguin fylkkagielddaiguin.
Sámediggi lea áiggi mielde ásahan buriid ja doaibmi ovttasbargovugiid sihke báikkálaš ja guovllulaš oasálaččaiguin go guoská guovllulaš ealáhuseallima ovddideapmái. Searvama bokte ulbmillaš prográmmabargui geahččala Sámediggi hukset oktavuođaid, oažžun dihte oktasaš vuođu ja háhkan dihte oktasaš ulbmiliid ealáhusovddideapmái. Dán sáhttá dahkat guovllulaš ovddidanprográmmaid ja dáid ovttasbargošiehtadusaid bokte mat leat dahkkojuvvon fylkkaiguin. Muhto vátna ekonomalaš rámmaid geažil leat Sámedikkis váttisvuođat doaibmat ovttadássásaš bealálažžan daid hástalusaid čoavdimis maid ovddabealde báikkálaš ealáhuseallima ovddideapmi lea.
Sámediggi dagai 2003:s ovttasbargošiehtadusaid Romssa fylkkagielddain ja Finnmárkku fylkkagielddain. Šiehtadusaid ulbmilin lea nannet ja buktit oidnosii sámi kultuvrra, giela ja servodateallima. Šiehtadusaid bokte leat álggahuvvon máŋggalágan doaibmabijut iešguđet surggiin oahpahusa, giela, kultuvrra ja ealáhusa siskkobealde. Konkrehta doaibmabijuid gaskkas Romssas sáhttá namuhit Ája sámi guovddáža huksema oktasašruhtadeami ja «sámi kulturmáhtolašvuođa» oahpposuorgefága álggaheami fylkkagielddalaš joatkkaskuvllain. Konkrehta doaibmabijuid gaskkas ovttasbargošiehtadusas Finnmárkku fylkkagielddain sáhttá namuhit barggu eamiálbmotávádagain ja rusttegiid ovddideami sámi valáštallamiid váste, ja oktasaš čielggadusa guolleresurssaid regionála hálddašeami birra. Deaŧalaš oktasaš doaibmabidju Sámedikki ja fylkkagieldda gaskka lea gávnnahit movt šattašedje eanet duodjefidnooahppit. Lassin juo šiehtaduvvon ovttasbargošiehtadusaide Romssa ja Finnmárkku fylkkagielddaiguin, lea šiehtadus oarjelsámi guovllu váste gárvvisin šiehtaduvvon. Bihtán- ja julevsámi guovllu váste lea ovdabargu ovttasbargošiehtadusain álggahuvvon Nordlándda fylkkagielddain. Jáhku mielde lea šiehtadus gárvvisin šiehtaduvvon jagi 2005 áigge.