2.3.1 Orrut sámi kultuvrras

2.3.1 Orrut sámi kultuvrras

Sámediggeráđđi deattuhii erenoamážit bajásšaddaneavttuid ja sohkabeali rollaid iežas dásseárvopolitihkalaš čielggadeamis 2004:s. Čielggadeapmi válddii ovdan kultuvrralaš árvvuid ja norpmaid sirdima, sámi bártniid bajásgeassima vuođđoealáhusaide, ja nieiddat fas váikkuhuvvojit váldit alit oahpu, bargojuogu ruovttus ja bajásgeassima dan viidáset fievrridit ođđa buolvvaide. Guorahallamis maid geahčadii váttisvuođaid gaskal bártniid ja nieiddaid nuorravuođaáiggis ja sámi servodaga čieguslágan fáttáid ja daid váikkuhusaid birra.

Oassi Sámedikki váldoulbmiliin lea dustet ođđa áiggi ja ođđa gáibádusaid ollislaš máhttopolitihkain sámegiela, kultuvrra ja árvovuođu vuođul. Dat lea buorrin vuođđun ásahit saji hutkanattáldagaide ja vásihusaide. Gaskaomiid geavaheamis leat dán vuoruhan go leat juohkán doarjagiid iešguđet lágan doaibmabijuide mánáid ja nuoraid váste, doaibmabijuide main mánát ja nuorat leat mielde ja doaibmabijuide main leat mánát ja nuorat duogábealde. Vásihusat eatnasiin dain čájehit ahte mis leat ovddabealde stuora ja deaŧalaš hástalusat mánáid ja nuoraid ektui. Danin lea Sámediggi stáhtabušeahta 2005 oktavuođas ovddidan árvalusa ahte galggašii sierra várrejupmi Sámediggái ruđain mat leat biddjon Kultuvrralaš Skuvlasehkkii.

Bohtet maiddái buorit bohtosat Elgå giellaealáskahttinprošeavttas. Dán rádjái čájehit mánát buori gielalaš ovdáneami, sihke ipmárdusa, njálmmálaš ja čálalaš gálggaid dáfus. Jagis jahkái lea ovdáneapmi ja oaidnit ahte lea álkit mánáide ovdanbuktit oarjelsámegillii. Gáibiduvvo ollu hutkáivuohta ja mokta ollesolbmuid bealis oažžut mánáid geavahit sámegiela danin go sis váilu giellabiras mánáidgárddi ja skuvlla olggobealde. Lea deaŧalaš ahte mánát gullet oarjelsámegiela, ja ahte ásahuvvojit sámi báikkit gos sámegiella geavahuvvo. Dás leat giliskuvllat leamaš guovddážis, muhto dat leat áitojuvvon heaittihuvvot suohkana heajos ruhtadili geažil.

Sámediggi oažžu muhtin jearaldagaid sámi mánáid ja nuoraid dáfus. Sámediggi addá diehtojuohkima ja bagadallama iešguđet ládje, ee. Sámi oahpponeahtain ja go almmuha mánáidgárddeáigečállosa «Stullán».

Mánát ja nuorat fertejit vásihit ahte sámegiella lea giella mii geavahuvvo dain mediain mat leat sin birra beaivválaččat. Danin leat fas geahččaleame ráhkadišgoahtit sámi mánáidbláđi. Sámediggi addá doarjaga Š-nuoraidbláđđái ja lea maid ekonomalaččat veahkehan ásahit neahttavuođđuduvvon nuoraidfálaldaga Info Nuorra Sápmi ja sámi Klara Klok. Sámi čállosiid ekonomalaš dilli lea dohkketmeahttun ja lea leamaš dan ollu jagiid. Ain lea dárbu nannet sámi čállosiid almmuhemiid nu ahte daid sáhttá almmuhit jámmet sávahahtti kvalitehtain ja lasihit jahkásaš almmuhemiid. Doarjjaortnet sámi čállosiidda 2004:s lea viiddiduvvon fátmmastit maid risttalaš bláđi Nuorttanaste.

2002:s ja 2003:s čađahii Sámediggi ovttas Sámi Girječálliid Servviin girjjálašvuođaprošeavtta nuoraide geat čállet sámegillii. Gávcci nuorra čálli ožžo stipeandda. Sihke oarjel-, julev- ja davvisámegielagat ledje daid searvvis. Stipeandavuostáiváldit čađahedje čállinkurssa mii bisttii jagi. Prošeavtta ulbmil lea movttiidahttit ja oččodit ođđa sámi girječálliid. Prošeakta lihkostuvai hui bures, ja Sámediggi áigu čađahit sullasaš prošeavtta farggamusat.

Sihke teáhteroktavuođas ja valáštallama oktavuođas leat viidáset deattuhan lávdedáidaga ja lágidemiid main leat leamaš mánát ja nuorat fárus ja main mánát ja nuorat leat olahusjoavkun. Čujuhuvvo muđui kultuvra ealáhussan kapihttalii.