2.5.3 Sámi sátnevuorká ...

2.5.3 Sámi sátnevuorká ja sámi terminologiija

Lea deaŧalaš ahte sámegiela seailluhan- ja ovddidanbarggus lea davviriikkalaš perspektiiva. Sámedikki sátnevuorkká mii lea doaibman 1998 rájes, leat dál buorideame ja ođasteame. Go ođđa sátnevuorká gárvana 2005 giđa, de leat doppe maid julev- ja oarjelsámegiel sánit. Buot tearpmat maid Sámedikki giellastivra dohkkeha, biddjojuvvojit sátnevuorkái. Sátnevuorká lea ráhkaduvvon dainna lágiin ahte dan sáhttá viiddidit davviriikkalaš sátnevuorkán, ja dan lea Sámediggi signaliseren Sámi giellalávdegoddái.

Sámegielain lea unnán ođđaáigásaš terminologiija. Sámediggi lea 2004 ja 2005 ovddas ožžon doarjaga Nordplus Språk:s jorgalahttit «Ordbok for samfunn og helse» buot sámegielaide Norggas. Dát tearpmat biddjojuvvojit sátnevuorkái.

Sámegiella geavahuvvo dađistaga eanet fágasurggiin ja lea deaŧalaš oktilaččat bargat tearbmabarggu. Sámediggi álggaha ieš maid terminologiijaprošeavttaid. Go geavaha daid sámi giellaresurssaid mat gávdnojit, de dat lea mielde kvalitehtasihkkarastime tearbmabarggu. Terminologiijabargu ferte nannejuvvot ja beavttálmahttojuvvot, ja Sámediggi hástala ge danne gielddaid ja earáid searvat terminologiijabargui. Sámediggi lea iežas gielladieđáhusas; «Sámegiella lea čaffat» mearridan oažžut johtui eambbo giellaávžžuhusdoaimmaid ovddidan ja seailluhan dihte sámegielaid.