3.3.10 Sámegiella

3.3.10 Sámegiella

Sámediggi lea fápmudan fágalaš giellabarggu sierra giellastivrii. 2003:s lea vuoruhuvvon bargu sámi báikenamaiguin, galben sámegillii ja julev- ja lullisámi gielladilli. Njeallje ođđa tearbmasátnelisttu leat dohkkehuvvon. Čakčat 2003 lei giellastivra Walesis geahččamin movt doppe barget giellaealáskuhttimiin ja giellaovddidemiin. Bargu Sámedikki giellapolitihkkadieđáhusain lea álggahuvvon. Sámedikki mielas lea deaŧalaš ja dárbbašlaš ahte ovddiduvvojit elektrovnnalaš veahkkeneavvut nugo korrektuvraprográmma, sátnevuorkkát jna., ja áigu bargat dan ala ahte álggahuvvon prošeavttat ruhtaduvvojit nu ahte dat čađahuvvojit jođáneamos lági mielde. Lea lunddolaš ahte dáláš sátnevuorká viiddiduvvo ja ovddiduvvo dán oktavuođas.

Dan ođđa sátnevuorkái mii vurdojuvvo leat gárvvis giđđat 2004, galgá maid leat vejolaš bidjat julev- ja oarjelsámi sániid. Davviriikkalaš ovttasbarggu sámegielain ferte vuoruhit. Lea dárbu sáhttit oktiiortnet barggu sámi terminologiijain ja eará giellaovttasbargguin, ja ahte ekonomalaš ja gielalaš resurssat sáhttet geavahuvvot buoremus vuogi mielde.

Sámi giellaovddideapmái juolluduvvui 34 500 000 ruvnno. Dán supmis leat mielde doarjja gielddaide, giellaguovddážiidda ja prošeavttaide.

Sámediggi bargá dan ala ahte oarjel- ja julevsámit ožžot vejolašvuođa geavahit ja ovddidit sin giela. Lea deaŧalaš ahte almmolaš ásahusat ovttas barget julev- ja lullisámegiela ovddidemiin. Dien oktavuođas árvvoštallá Sámediggi ovttas bargagoahtit almmolaš ásahusaiguin julev- ja lullisámi guovlluin ráhkadan dihte oktasaš giellamihttomearreprográmma ja giellaoahpahusplána julev- ja lullisámegiela várás. Čájeha ahte Sámedikki giellamovttiidahttinprošeavttas Elgås leat dál positiivvalaš bohtosat, ja gos dál leat oahppit geain sámegiella lea vuosttas giellan. Dat lea hui movttiidahtti. Prošeavtta oktavuođas lea čađahuvvon iskkadeapmi, man oktavuođas mánáid sámegielmáhtolašvuohta lea kártejuvvon. Sámediggi ávžžuha eiseválddiid láhčit dilálašvuođaid nu ahte sii guđet háliidit váldit alit oahpu julev- ja oarjelsámegielas sáhttet dan dahkat dábálaš oahpponorpmaid siskkobealde. Sámediggi bargagoahtá ásahit stipeandaortnega sin várás geat háliidit lohkat julev- dahje lullisámegiela.

Sámediggi meannuda oktilaččat nammaáššiid báikenammalága mielde. Bargui gullá addit rávvagiid eiseválddiide ja earáide geain leat gažaldagat sámi báikenamaid birra, guorahallat sámi báikenamaid girjemanusiin, juohkit dieđuid sámi báikenamaid ja báikenammalága birra, ja fuolahit ahte báikenammalága sámi báikenammaoassi ollašuhtto.

Sámelága giellanjuolggadusat doimegohte 1992:s ja Sámedikki dievasčoahkkin mearridii áššis 02/03 evalueret giellanjuolggadusaid galget evaluerejuvvot. Sámediggi lea bivdán Kultur- ja girkodepartemeantta čađahit evaluerema ja vuordá ahte evalueren álggahuvvo nu johtilit go lea vejolaš.

Ollut gielddat leat čájehan beroštumi šaddat sámegiela hálddašanguovllu oassin, ja Divttasvuona suohkan lea dahkan konkrehta mearrádusa ahte háliidit hálddašanguovllu oassin. Sámediggi bivddii Kultur- ja girkodepartemeantta ovddidit láhkarievdadusa Stuorradiggái vai ođđa gielddaid sáhttá laktit sámegiela hálddašanguvlui, ja Sámediggi eaktuda ahte stáhta lasiha juolludusaid guovttegielalašvuhtii dađistaga go sámegiela hálddašanguovlu viiddiduvvo.