3.1 Ráđđádallamat stáhta...

Underside | | Bargo- ja searvadahttindepartemeanta

3.1 Ráđđádallamat stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskka

Sápmelaččain, mii lea álgoálbmot, lea vuoigatvuohta beassat ráđđádallat stáhta eiseválddiiguin go meannuduvvojit áššit mat sáhttet njuolga sin váikkuhit. Vuoigatvuohta vuolgá maid ILO-soahpamušas nr. 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain (1989) 6. artihkalis. ILO-soahpamuša 6. artihkal nanne ahte ráđđádallamat álgoálbmogiiguin galget” dáhpáhuvvat buoredáhtus, vugiin mii heive dilálašvuhtii ja galget oaččuhit ovttamielalašvuođa áššiin dahje nu ahte goappaš bealit sáhttet guorrasit evttohuvvon doaimmaide». ILO-stivra lea mearridan ahte áššebeliid gulahallamiid vuođđun galgá leat dat ahte nuppiid atná árvvus, galgá leat buoredáhttu ja galgá duođas bargat boahtit ovttamielalašvuhtii. Dás deattuhuvvo ahte galgá ráđđádallat ovdagihtii ja álgoálbmotservodagat geaidda guoská, galget áramus lágis fárrui prosessii. Od.prp.nr 53 (2002–2003) Láhka riektedili ja eanan- ja luondduriggodathálddašeami birra Finnmárkku fylkkas (Finnmárkkuláhka), das daddjo earret eará ahte eiseválddit galget ráđđádallamiid čađahettiin addit álgoálbmotáirasiidda heivvolaš ja dievaslaš dieđuid, ja ahte dieđut galget ovdanbuktojuvvot dakkár vugiin man álgoálbmogat ipmirdit.

Bargojoavku ásahuvvui, masa sihke Sámediggi ja Gielda- ja guovlodepartementa nammadedje áirasiid, vai sihkkarastit dohkálaš bargodábi barggadettiin áššiiguin mat váikkuhit sápmelaččaid njuolga. Bargojoavku galggai ráhkadit raportta mas čilge álgoálbmogiid juridihkalaš vuođu beassat ráđđádallat, ja maiddái evttohit vásedin ráđđádallanprosedyraid stáhta eiseválddiide ja Sámediggái. Stuoradiggái dieđihuvvui dán barggu birra St.prp. nr 1 (2004–2005) bokte. Ráđđádallanprosedyraid vuolláičáliiga gielda- ja guovloministtar ja sámediggepresideanta miessemánu 11.b 2005. Sámedikki dievasčoahkkin dohkkehii prosedyraid geassemánu 1.b. Prosedyrat dohkkehuvvojedje gonagas resolušuvnnas suoidnemánu 1.b. 2005.

Ráđđádallanprosedyra sisdoalus leat dát vuođđooasit:

Sámediggi galgá oažžut dievaslaš dieđuid áššáigulli beliin nu fargga go vejolaš, ja dađistaga ášši meannudettiin.
Sámediggái galgá addojuvvot áigemunni árvvoštallat áigeguovdilis jearaldagaid ja áigemunni máhcahit dieđuid ruovttoluotta. Galgá maid, jus orru dárbu, lágiduvvot dilálašvuohta doallat eambbo ráđđádallančoahkkimiid.
Ráđđádallamat eai galgga loahpahuvvot jus Sámediggi ja stáhta jáhkket vejolažžan boahtit ovttamielalašvuhtii.
Jus Sámediggi ja doaibmi departementa eaba lihkostuva boahtit ovttamielalašvuhtii, de galget Sámedikki oaivilat áššis ovdanboahtit dalle go ášši biddjo ovdan eará departementtaide, nu maid proposišuvnnain mat mannet Stuoradiggái.
Diehtojuohkimat mat dađistaga lonohallojuvvojit Sámedikkiin go ráhkkanahttá ášši, galget sáhttit dollojuvvot eret almmolašvuođas.
Ráđđádallančoahkkimiin galgá čállot beavdegirji, mas oanehaččat čilgejuvvo ášši, áššebeliid árvvoštallamat ja oaivilat ja bohtosat áššis.

Go ásahuvvojit ortnegat ja prosedyrat ráđđehusa ja Sámedikki ovttasdoaibmamii, de ii dárbbaš boahtte áiggis ovttohii digaštallat movt álbmotrievttálaš ráđđádallan- ja oassálastinmearrádusat galget ipmirduvvot. Ráđđádallanortnet geatnegahttá maiddái Sámedikki. Earret eará mearriduvvo ahte Sámediggi galgá čielgasit máhcahit dieđu ráđđehusa evttohussii šihttojuvvon áigemeriide. Dohkálaš ráđđádallanproseassat maiddái dahket nuppi vuorus álkibun čađahit áigeguovdilis doaimmaid ja lágaid. Jus áššesurggiide juo gávdnojit njuolggadusat maid sihke departementa ja Sámediggi oaivvildit vuhtiiváldit álgoálbmotberoštumiid seamma bures go ráđđádallanprosedyrat, de sáhttet stáhta ja Sámediggi válljet ahte eai čuovo prosedyraid. Ráđđádaladettiin eai galgga dieđut bušeahttačiegusvuođaid birra almmuhuvvot.

Stáhta hálddašeaddji eiseválddiin sáhttá, ILO-soahpamuša nr 169 mielde, maiddái leat ráđđádallangeatnegasvuohta eará sámi beroštumiiguin go Sámedikkiin.

Boksa 3.1 Stáhta eiseválddiid ja Sámedikki ráđđádallanprosedyrat

Sápmelaččat leat álgoálbmogat, ja nu leage sis dasto vuoigatvuohta beassat ráđđádallat stáhta eiseválddiiguin áššiin mat sáhttet sin váikkuhit njuolga. Vai lea sihkar ahte bargu mii njuolga sáhttá váikkuhit sápmelaččaid, čađahuvvo dohkálaččat, de leat ráđđehus ja Sámediggi soahpan rávvejeaddji ráđđádallanprosedyraid stáhta eiseválddiid ja Sámedikki várás.

1. Ulbmil

Prosedyraid ulbmil lea váikkuhit vai:

geavatlaččat sáhttá čađahuvvot stáhta álbmotrievttálaš geatnegasvuohta ráđđádallat álgoálbmogiin.
stáhta eiseválddit ja Sámediggi bohtet ovttamielalašvuhtii go plánejuvvojit ođđa lágat dahje doaimmat mat njuolga sáhttet váikkuhit sámi beroštumiid.
Lágidit vai stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskii huksejuvvo guoibmevuohtaperspektiiva mii váikkuha nu ahte nanne sámi kultuvrra ja servodaga
huksejuvvo oktasaš áddejupmi das movt sámi servodagaid dilli lea ja gokko daid dárbbaša ovddidit

2. Viidodat

Ráđđádallanprosedyrat leat ráđđehusa, departementtaid, direktoráhtaid ja eará vuolit doaimmaid várás.

Ráđđádallanprosedyrat gustojit áššiin mat sáhttet váikkuhit sámi beroštumiid njuolga. Áššiid ráđđádallanviidodat sáhttá fátmmastit iešguđetlágan áššešlájaid, nu movt lágaid, láhkaásahusaid, eaŋkalmearrádusaid, njuolggadusaid, doaimmaid ja merremiid (omd. Stuoradiggedieđáhusain).
Ráđđádallangeatnegasvuohta sáhttá fátmmastit buot ideella ja materiálalaš vugiid sámi kultuvrras. Vejolaš áššefáttát sáhttet omd. leat musihkka, teáhter, girjjálašvuohta, dáidda, media, giella, osku, kultuvraárbi, immateriálalaš vuoigatvuođat ja árbevirolaš máhttu, báikenamat, dearvvašvuođa- jasosiála bealit, mánáidgárddit, oahppu, dutkan, opmodat- ja geavahanrievttit, areáladuohtadan- ja areálaháldenáššit, ealáhusovddideapmi, boazodoallu, guolástus, eanandoallu, mineráladoaibma, bieggafápmu, čáhcefápmu, ceavzilis ovdáneapmi, kultuvramuitogáhtten, biogirjáivuohta ja luonddugáhtten.
Dain áššiin mat gusket materiálalaš kultuvravuđđui, nu movt areálaháldejupmi, areáladuohtadeamit ja eananvuoigatvuođat, adnojit čuovvovaš geográfalaš doaibmaguovllut ráđđádallamiidda (árbevirolaš sámi guovllut): Finnmárku, Tromsa, Nordlánda ja Davvi-Trøndelága fylka, nu maid suohkanat Osen, Roan, Åfjord, Bjugn, Rissa, Selbu, Meldal, Rennebu, Oppdal, Midtre Gauldal, Tydal, Holtålen ja Røros Lulli-Trøndelága fylkkas, Engerdal ja Rendalen, Os, Tolga, Tynset ja Folldal suohkanat Hedmárkku fylkkas, ja Surnadal ja Rindal suohkanat Møres ja Romsdálas.
Ráđđádallangeatnegasvuohta ii gusto álgosaččat dábálaš áššiin mat jáhkkimis váikkuhit olles servodaga.

3. Diehtojuohkin

Stáhta eiseválddit galget dievaslaččat juohkit dieđuid áigeguovdilis áššiin mat sáhttet váikkuhit sápmelaččat njuolga, nu maid áššáiguoski dilálašvuođaid birra dađimielde go áššemeannudeapmi ovdána.

4. Almmolašvuohta

Diehtojuohkin man stáhta eiseválddit ja Sámediggi lonohallet gaskaneaset ráđđádaladettiin, galgá sáhttit dollojuvvot eret almmolašvuođas, eaktun lea ahte gávdno láhkavuođđu dan dahkat. Lassialmmolašvuohta galgá adnojuvvot dábálaš dáhpin. Áššebeliid loahpalaš oaidnu iešguđet áššis galgá leat almmolaš.

5. Fásta čoahkkimat

Galget dollojuvvot fásta politihkalaš čoahkkimat juohke jahkebealis gaskkal sámeáššiid stáhtaráđi ja Sámediggepresideantta. Iešguđet fágastáhtaráđit servet čoahkkimiidda dárbbu mielde. Dain fásta politihkalaš čoahkkimiin juohke jahkebealis galget ovdanváldit sámi servodagaid dilálašvuođaid ja ovddidandárbbuid, ja dettolaš prinsihpalaš áššiid ja proseassaid maiguin lea bargojuvvome.
Galget dollojuvvot fásta čoahkkimat juohke jahkebealis gaskkal Sámedikki ja departementtaid gaskasaš ovttastahttinlávdegotti mii lea sámeáššiid várás. Čoahkkimiin galget earret eará čilgejuvvot áigeguovdilis sámepolitihkalaš áššit maiguin lea plánas bargat lagamus mánuid.

6. Ráđđádallanprosedyraid oppalaš mearrádusat

Ráđđádallamat Sámedikkiin galget dahkkojuvvot buoredáhtus ja dainna ulbmiliin ahte boahtit ovttamielalašvuhtii evttohuvvon doaimmaid hárrái.
Stáhta eiseválddit galget farggamusat dieđihit Sámediggái go álggahuvvojit áigeguovdilis áššit mat njuolga sáhttet váikkuhit sápmelaččaid, ja gokko guoská sámi beroštumiide ja diliide.
Go Sámediggái lea dieđihuvvon áigeguovdilis áššiid birra, de galgá Sámediggi farggamusat dieđihit ruovttoluotta ahte dáhttotgo eambbo ráđđádallamiid áššis.
Sámediggi sáhttá maid váldit áššiid ovdan mas Sámediggi bivdá ráđđádallamiid.
Jus stáhta eiseválddit ja Sámediggi sohpet joatkit ráđđádallama dihto áššis, de galget ovttasráđiid soahpat ráđđádallanvugiid, dan soahpat goas ja gos oktavuođaid dollet (omd. čoahkkimiid, videokonferánssaid, telefonoktavuođa, čálalaš dieđuid lonohallama), áigemeriid goas máhcaha dieđuid, ja jus dárbbašuvvo politihkalaš dásis ráđđádallat, ja politihkalaččat meannudit ášši. Galgá várrejuvvot doarvái áigemunni vai sáhttá čađahit albma ráđđádallamiid ja bidjat politihkalaš meannudeapmái evttohusaid. Jus dárbbašuvvo ášši meannudit dievasčoahkkimis Sámedikkis, de galgá dat dahkkot farggamusat.
Go áššiid iešvuohta gáibida de galgá láhččojuvvot, vai sáhttá doallat moanat ráđđádallančoahkkimiid, ja eaige áššit galgga loahpahuvvot jus Sámediggi ja stáhta navdet olahit ovttamielalašvuođa áššis.
Áššiin mat meannuduvvojit ráđđehusas, de galgá, dallego áššit ovdanbiddjojit eará guoskevaš departementtaide, čielgasit oidnosii buktojuvvot gokko áššis lea ovttamielalašvuohta Sámedikkiin, ja gokko ii leat boahtán ovttamielalašvuhtii. Proposišuvnnain ja dieđáhusain mat mannet Stuoradiggái, ja main ráđđehus lea eará oaivilis go Sámediggi, galgá Sámedikki árvvoštallan ja oaivil áššis boahtit ovdan.

7. Beavdegirji

Stáhta eiseválddiid ja Sámedikki ráđđádallančoahkkimiin galgá čállojuvvot beavdegirji. Beavdegirjjis galgá oanehaččat čilgejuvvot ášši, áššebeliid árvvoštallamat ja oaivilat, ja ášši loahppaboađus.

8. Čielggadandárbu /diehtovuođđu

Gielda- ja guovlodepartementa ja Sámediggi nammadit ovttasráđiid guorahallanjoavkku mii earret eará sámi statistihka mielde juohke jagi buktá raportta sámi servodagaid dilis ja guđe guvlui servodat ovdána. Raporta adno ráđđádallamiid vuođđun konkrehta áššiin, ja maid go ráđđádallet sámi servodagaid ovddidandárbbuid birra. Dat dahkko juohke jahkebealis go čoahkkin dollojuvvo sámeáššiid stáhtaráđi ja Sámediggepresideantta gaskka.

Go stáhta eiseválddit dahje Sámediggi atnet dárbbašlažžan čielggademiid dahkat, vai nannešii fáktádieđuid vuođu dahje árvvoštallamiid ja mearridemiid formálalaš vuođu, de galgá dán áramusat buktit dihtosii, ja áššebealit galget čielggadeami mandáhttagažaldaga ságastallat, jus galggaš čielggadeapmi dahkkot. Stáhta ja Sámediggi galget geahččalit ovttamielalašvuođa olahit sihke mandáhta sisdollui, ja merret gean ovddasvástádus čielggadanbargu galgá leat. Stáhtas ja Sámedikkis lea geatnegasvuohta addit dárbbašlaš čuvgehusaid ja materiála mat adnojit go čielggadeami čađaha.

9. Ráđđádallamat sámi eará beroštumiiguin maidda guoská

Go leat áššit main stáhta pláne ráđđádallat sámi báikkálaš servodagaiguin ja/dahje sierra sámi beroštumiiguin, maid láhka dahje doaimmat sáhttet njuolga váikkuhit, de galgá stáhta áramusat diehtojuohkit makkár beroštumiide/organisašuvnnaide stáhta oaivvilda ášši guoskat, ja digaštallat Sámedikkiin movt ráđđádallanproseassaid sáhttá ovttastahttit.