2 Ráđđehusa bargu sámepolitihkalaš áššiiguin ja Sámedikki jahkedieđáhusa čuovvoleapmi

2.1 Sámediggi ja ovddasvástádusjuohkin sámepolitihkas

Vuođđoláhka § 108 geatnegahttá «stáhta eiseválddiid láhčit dili nu ahte sámi álbmot sáhttá sihkkarastit ja ovddidit gielas, kultuvrras ja servodateallimisttis».

Sámediggi ásahuvvui geassemánu 12. beaivvi 1987 lága nr. 56 vuođul, mii lea Sámedikki ja eará sámi riektegažaldagaid birra (sámeláhka), ja dat lea mielde das ahte čuovvut Vuođđolága § 108.

Sámediggi lea álbmotválljejuvvon orgána sápmelaččaid bokte sápmelaččaid várás. Sámedikki dievasčoahkkimis leat 39 áirasa 7 válgabiires. Sámediggeválga lei čakčamánu 9. beaivvi 2013, oktanaga stuoradiggeválggain. 2013:s válljejuvvojedje ođđa dievasčoahkkináirasat, ođđa sámediggeráđđi ja ođđa dievasčoahkkima jođihangoddi.

Sámedikki dievasčoahkkináirasiin maid válljejuvvojit miellahtut golmma fágalávdegoddái, plána ja finánsalávdegoddi, bajásšaddan-, fuolahus- ja oahppolávdegoddi ja ealáhus- ja kulturlávdegoddi. Fágalávdegottit meannudit áššiid ja buktet evttohusaid Sámedikki dievasčoahkkimii. Dasa lassin válljejuvvo maid dárkkistanlávdegoddi ja válgalávdegoddi. Sámedikki dárkkistanlávdegoddi dárkkista Sámedikki doaimma parlamentáralaččat ja dat maid stivre dan.Válgalávdegoddi meannuda dakkár áššiid maid Sámedikki dievasčoahkkin galgá mearridit go lea sáhka orgánaide válljet olbmuid sihke Sámedikki siskkobealde ja olggobealde.

Dábálaččat dollet njeallje dievasčoahkkima jahkái ja daid ovdalis dollojuvvojit lávdegoddečoahkkimat.

Válgaoassálastin 2013 sámediggeválggas lei 66,9 proseantta. Válgabeaivvi ledje čállojuvvon 15 005 olbmo Sámedikki jienastuslohkui. Válgabohtosat čájehit ahte leat oalle ovttameare Sámedigge áirasa goabbatge sohkabealis, gos leat 49 proseantta nissonolbmo ja 51 proseantta dievdoolbmo.

Sámediggi dáhttu fievrridit aktiivvalaš nuoraid- ja vuorrasiidpolitihka ja lea ásahan Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegotti (SáNuL) ja Sámedikki vuorrasiid ráđi.

Juovlamánu 31. beaivvi 2013 ledje 129 jahkedoaimma Sámedikki hálddahusas. Sámedikki hálddahus doaibmá Sámedikki parlameantahálddašeaddjin ja sámediggeráđi politihkalaš čállingoddin. Dasa lassin, de doaimmaha hálddahus áššemeannudeami ja fállá bálvalusaid politihkalaš eiseválddiide ja álbmogii. Dál leat Sámedikkis gávcci kanturbáikki olles riikkas. Hálddahus lea juhkkojuvvon čieža fágaossodahkii ja das lea okta dievasčoahkkin-bargojoavku. Sámedikki váldohálddahus lea Kárášjogas.

Sámediggi lea álbmotválljejuvvon orgána ja das lea stuora friddjavuohta. Dan dihte ii leat ráđđehusas ovddasvástádus Sámedikki politihkalaš doaimmas, ii ge daidda mearrádusaide maid Sámediggi dahká politihkalaš orgánan.

Sámediggái leat biddjon eambbo ahte eambbo doaimmat dan rájes go rahppojuvvui 1989 čavčča, ja dasa lea máŋgga dásis addojuvvon váldi lága ja/dahje lahkaásahusa mielde. Sámediggái lea addojuvvon eambbo ovddasvástádus ja sáhttá leat eambbo iešheanalaš bušeahttabarggus, ja leat ásahuvvon ráđđádallanvuogit gaskal Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid. Stuoradiggi lea mieđihan ja dohkkehan Sámedikki doaimma ja sajádaga go meannudii stuoradiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra, maid juohke jagi dahká.

Sámediggi lea ráđđehusa deháleamos ságastallanguoibmi sámepolitihkalaš áššiin. Buot departemeanttain lea ovddasvástádus čuovvolit ja čađahit dan stáhtapolitihka sámiid ektui mii lea sin sektora siskkobealde. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas lea ovddasvástádus buohtalastit dan stáhtalaš poltihka mii guoská Norgga sámiide. Dat galgá bargat oppalaš ja dievasvuođa ala politihkas, rastá sektoriid ja hálddašandásiid.

Sámediggi ii gula bruttobušehtteren-prinsihppii ja 2013:s dat oaččui ollislaš ruhtajuolludeami dalá Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanttas, Máhttodepartemeanttas, Kulturdepartemeanttas, Dearvvašvuohta- ja fuolahusdepartemeanttas ja Birasgáhttendepartemeanttas 50 poastta bokte. Dasa lassin oaččui Sámediggi 2013:s ruhtajuolludemiid Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta, Mánáid, – dásseárvo- ja searvadahttindepartemeantta ja Olgoriikadepartemeantta bušeahtaid bokte.

2013:s Sámediggi oaččui 400,763 milj. ruvnno (earret Sámeálbmot foandda). Das dagahedje Sámedikki doaibmagolut 124 milj. ruvnno. Sámedikki ruhtajuohkin boahtá ovdan Sámedikki 2013 rehketdoalus, geahča mielddus 2.

Sámediggi čállá iežas 2013 jagi jahkedieđáhusas ahte dálá bušeahttaortnet mas bohtet juolludeamit máŋgga departemeanttas ii deavdde oppalaš sámepolitihka ulbmiliid. Sámediggi ii loga dálá bušeahttaortnega duddjot ávkki go lea sáhka Sámedikki lobálašvuođas ja ovddasvástádusas. Juovlamánu 2013:s lei čoahkkin Sámedikkis ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas, ja dalle Sámediggi bivddii ahte sii ovttasráđiid departemeanttain ságastallet ja geahčadit lea go vejolaš čohkket ovtta bušeahttapostii daid juolludemiid mat juolluduvvojit. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta áigu Sámedikkiin ja dása guoski fágadepartemeanttaiguin árvvoštallat dán ášši.

2.2 Sámegielat

Dárogiella ja sámegiella leat ovttadássásaš gielat Norggas. Oarjelsámegiella, julevsámegiella ja davvisámegiella leat rašes dilis.

Buot almmolaš doaimmain lea ovddasvástádus váldit vuhtii sámegiela geavaheddjiid iežaset bargosurggiin. Kulturdepartemeanta lea giellapolitihkalaš ovddasvástideaddji departemeanttas, ja das lea bajemus ovddasvástádus ja lea maid sektoriid bajábeal go lea sáhka hábmet, dulkot ja ovddidit giellapolitihkalaš ulbmiliid Norggas. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas lea váldoovddasvástádus hálddašit sámelága giellanjuolggadusaid ja maid buohtalastit dan barggu mii bargojuvvo eurohpalaš lihtu guovllu- dahje unnitlogugielaiguin (unnitlogugiella-lihtuin). Fágadepartemeanttain lea ovddasvástádus sámi giellabarggus iežaset sektoriid siskkobealde.

Sámedikkis lea guovddáš rolla sámi giellabargguin, ja das lea ovddasvástádus sihke gáhttet ja ovdánahttit sámegielaid Norggas, geahča sámelága § 3–12.

Gielddain ja fylkkagielddain maid lea guovddáš rolla go lea sáhka ovdánahttit sámegielaid, geahča čállosa dan birra kap. 2.5 Bálvalusat ássiide. Danne lea buorre go Sámediggi ja gielddat ja fylkagielddat sámegiela hálddašanguovllus leat ráhkadan ovttasbargošiehtadusaid das movt galgá atnit guovttegielatvuođadoarjaga. Dál gullet 10 gieldda sámegiela hálddašanguvlui.1 Sámediggi juolludii oktiibuot 73,3 milj. ruvnno iešguđetlágan gielladoaimmaide 2013:s. Dán juolludeamis ožžo sámegiela hálddašangielddat ja -fylkagielddat oktiibuot 48,4 milj. guovttegielatvuođa juolludeapmin.

Dat doaibmabijut mat leat plánas Sámegielaid doaibmaplána, mii almmuhuvvui 2009:s leat váikkuhan positiivvalaš proseassaide go lea sáhka gielaid ealáskahttimis ja nannemis. Doaibmaplána áigodat loahpahuvvo loahpageahčen 2014 ja das galgá ráhkaduvvot loahpparaporta.

Sámi álbmogis galgá leat seamma vejolašvuohta go eanetloguálbmogis beassat atnit iežaset giela beaivválaš dilis. Sámelága giellanjuolggadusat leat dehálaččat go galgá sihkkarastit sámegielagiidda rievtti oažžut dásseárvosaš bálvalusaid sámegillii ja maid sihkkarastit sámegiela geavaheami almmolašvuođas.

Das rájes go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje 1990:s, de leat ollu rievdadusat dahkkojuvvon almmolaš sektora organiseremis, earret eará dearvvašvuođasuorggis. Danne leat mearrádusaid váikkuhusat eahpečielgasat ja njuolggadusčálus lea boarásnuvvan ja váikkuha soaittáhagas feará movt.

Dalá Ođasmahttin-, hálddahus-ja girkodepartemeanta gárvii 2013:s sámelága giellanjuolggadusaid guorahallama. Dan guorahallamis geahčadit deháleamos gažaldagaid ja čuolmmaid maid sámelága giellanjuolggadusat bidjet ovdan ja mearrádusaid sámegiela birra eará lágain, nu movt oahpahuslágas ja báikenammalágas. Guorahaladettiin árvvoštalle maid daid mearrádusaid mat leat sámegiela hárrái álbmotrievttalaš geatnegasvuođaid ektui. Departemanta sáddii borgemánus 2013:s muhtin raportta Sámediggái mii galggai leat vuođđun go ságastallet ja ráđđádallet čuolmmaid ektui mat gusket giellanjuolggadusaide.

Sámedikki 2012 gielladieđáhusas dovddahii Sámediggi leat dárbbu ásahit sámegielaid giellalávdegotti. Sámediggi atná dárbun lagabui guorahallat sihke lágaid sámegiela hárrái ja bajemus jearaldagaid go lea sáhka das movt galgá juohkit ovddasvástádusa ja movt galgá viidáseappot bargat gielaiguin.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta áigu cegget almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit ortnegiid, doaibmabijuid ja njuolggadusčállosiid mat gusket sámegielaide ja dat lea jurddašuvvon leat čuovvoleapmin sámelága giellanjuolggadusaid guorahallanbargui ja Sámegielaid doaibmaplánii. Lávdegotti bargu lea leamaš fáddan ráđđádaladettiin Sámedikkiin. Sámediggi lea maid evttohan olbmuid lávdegoddái. Lávdegoddi galgá geiget raporttas loahpageahčen 2015.

Almmolaš bálvalusaid fállamis ja hálddahusas váilot ollu oahppan olbmot geat dustejit servodaga dárbbuid. Jus galggaš nagodit deavdit almmolašvuođa geatnegasvuođaid das ahte geavahit sámegiela, de lea dárbu buriid dulkonbálvalusaide. Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanta ásahii 2013:s almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit movt dulkkaid geavahit almmolaš sektoris. Lávdegoddi galgá ráhkadit evttohusa movt oktiičatná, sihkkarastá kvalitehta ja beaktilis dulkonorganiserema almmolaš sektoris, ja dasa guoská maid dulkon sihke sámegielaide ja sámegielain. Dulkonlávdegoddi buvttii ovdan raporttas čakčamánu 24. beaivvi.

Ovdánahttit ja oktiiheivehit terminologiija sámegielain davvi riikkarájiid rastá lea áibbas dárbbašlaš vai sámegielaid sáhttá atnit nu olu servodatsurggiin go vejolaš. Danne duddjo buori go Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkit leat ovttasbargagoahtán ásahit oktasaš davviriikkalaš giellaguovddáža – Sámi Giellagáldu.

2.3 Sámi kultuvra ja kulturmuittut

Norgga stáhtii lea dehálaš ja maid riggodahkan váldit vára sámi kultuvrras ja árbevieruin ja sámegielain. Norgga eiseválddiin lea bajemus ovddasvástádus leat fárus seailluheame ja ovdánahttime sámi kultuvrra ovttasráđiid Sámedikkiin.

Dan sámepolitihkas mii lea fievrriduvvon maŋemus logenárjagiid, de leat Norgga eiseválddit atnán vuođđun dan ahte sápmelaččat ieža galget duođas sáhttit váikkuhit dakkár gažaldagain mat sidjiide gusket. Dan vuođđojurdaga leat čuovvolan earret eará dakko bokte ahte Sámediggái leat addán hálddašanválddi kulturdoaimmain maid stáhta ruhtada.

Ráđđehus lea fuomášan Sámediggi vuoruha kulturdoaimmaid bajemussii. Sámediggi oaivvilda girjás kultureallima dagahit ealas báikkálaš servodagaid danne go das bohcidit doaimmat, gullevašvuohta, buresloaktin ja identitehta. Aktiivvalaš kultureallin movttáskahttá olbmuid ásahit bargosajiid mat leat vuođđuduvvon kultuvrii, oaivvilda Sámediggi.

Kulturdepartemeantta juolludeamit sámi kulturdoaimmaide addojuvvojit ovddemusat stáhtabušeahta kap. 320 badjel Almennet kulturdoaimmat, poasta 53 Sámediggi. Juolludeami ulbmilin lea váikkuhit dasa ahte Sámediggi bargguinis olahivččii iežas váldomihtuid dáidda- ja kultursuorggis. 2013:s juolluduvvui bušeahttapoastta bokte 72,7 milj. ruvnno.

Go áŋgirit atná ekonomalaš gaskaomiid, bargá ovttas singuin geat barget sámi kulturovdánahttimiin ja go ságastallá guovddáš, guovllu ja báikkálaš eiseválddiiguin, de dakko bokte Sámediggi bargá dan ala ahte vuhtiiváldit, ovdánahttit ja gaskkustit sámi kultuvrra girjáivuođa.

2013:s juolludii Sámediggi lagabui 103 milj. ruvnno iešguđetlágan kulturdoaimmaide. Dan ruđas juolludii Sámediggi 66 milj. ruvnno doarjjan iešguđetlágan sámi ásahusaide, nu movt kulturviesuide, kulturgaskkustan-ásahusaide, teáhteriidda, festiválaide ja museaide. Dasa lassin de juolluduvvui 23,7 milj. ruvnno dakkár doaimmaide mat lea mielde ovddideame sámi dáidda- ja kulturovdanbuktima, nu go ovdamearkka dihte musihkka ja girjjálašvuohta. 8,5 milj. ruvnno biddjojuvvui sámi girjerájusbálvalusaide. Sámediggi oaččui 2013:s 700 000 ruvnno doarjjan sámi valáštallamii go Norsk Tipping AS jugii dietnasis ja attii 1,1 milj. ruvnno sámi valáštallanorganisašuvnnaide. Sámediggái lea dehálaš beassat sihkkarastit sámi álbmogii olahanmuddui eambbo girjás almmuhemiid main sámegiella oidno. Doarjja sámi almmuhemiide dagahii stuora oasi dan 3,5 milj. ruvnnos mii lei várrejuvvon mediaulbmiliidda 2013:s.

Sámediggi dáhttu doalahit buori ságastallama ja buori ovttasbarggu sámi dáiddárorganisašuvnnaiguin, kulturásahusaiguin ja Norgga kulturráđiin. Danne Sámediggi doallá jeavddalaččat čoahkkimiid sámi kulturásahusaiguin ja čoahkkimiid kulturráđiin. Dain čoahkkimiin besset gaskaneaset juohkit dieđuid ja fágalaččat ságastallat. Sámedikkis leat maid juohke jahkebeali hálddahuslaš čoahkkimat Kulturdepartemeanttain.

Ráđđehusas dihtet ahte Sámediggi iežas jahkedieđáhusas lea buktán ovdan sávaldaga mas boahtá ovdan ahte sii hálidivčče fásta ortnega politihkalaš čoahkkimiidda gaskal Kulturdepartemeantta ja Sámedikki. Kulturdepartemeantta mielas lea ásahuvvon buorre gulahallan Sámedikkiin ja leat leamaš dollojuvvon guokte čoahkkima politihkalaš dásis 2014:s.

Sámedikki váldoulbmilin kulturmuittuid gáhttenbarggus lea hálddašit ja oainnusin dahkat sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid. Kulturmuittut dahket oainnusin sámi historjjá ja sin iežaset árvvuid, ja Sámediggi atná daid dehálažžan sámi báikkalaš servodagaid identitehta- ja servodathuksemis. Sámediggi oaččui 2013:s 3,195 milj. ruvnno sámi kulturmuittuid gáhttenbargui Birasgáhttendepartemeantta bušeahta bokte. Sámediggi jugii 2,4 milj. ruvnno doarjjan sámi kulturmuittuid hálddašeapmái.

Riikka-antikvára lea álggahan prošeavtta mas lea ulbmilin identifiseret ja registreret buot automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon, sámi visttiid. Prošeakta fátmmasta buotlágan visttiid ja eará čearddalaš joavkkuid visttiid ja viesuid. Sámediggi váldá dan vuhtii buriin vugiin ja lea maid prošeaktajođiheaddji visttiid registreremis. Ulbmilin lea ahte bargu galgá leat válmmas ovdal jagi 2017. Sámi visttit mat leat automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon galget čállojuvvot riikkaviidosaš Askeladden nammasaš registarii mas čužžot buot ráfáidahttojuvvon kulturmuittut. Bargu galgá doaimmahuvvot ovttas muhtin prošeavttain mii lea juo álggahuvvon, nammalassii Kulturmuittuid máhttolokten, mas lea ulbmilin earret eará háhkat buoret bajilgova das man olu leat, ja makkár dilis leat, sámi ráfáidahttojuvvon kulturmuittut. Dainna lágiin sáhttá buorebut árvvoštallat man mutto ja man galle kulturmuittu galgá vuoruhit maŋitáiggiide. Dálkkádat- ja birasdepartemeanta ságastallá Sámedikkiin ja Riikka-antikvárain das ahte galgá ráhkadit plána mas geahčada makkár automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi visttiid galgá seailluhit dakko bokte ahte daid sihkkarastá, doalaha čavddisin ja divoda.

Dieđ. St. 35 (2012–2013) Framtid med fotfeste čállojuvvo sámi kulturmuittuid birra. Das čállojuvvo sámi visttiid registreren-prošeavtta birra mas lea sáhka automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi visttiid birra, ja lassin dasa čállojuvvo maid oanehaččat ahte leat dárbu lagabui guorahallat kulturmuitolága láhkavuođu. Máŋga čielggadeami leat dahkkon mii guoská dasa ahte hálddašit automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi kulturmuittuid. Leat maid dohkkehuvvon ahte lihkadeaddji 100-jagi rádji dálá hálddašeamis sáhttá oalle fargga šaddat hástalussan. Dan dihte áigot álggahit barggu ovttasráđiid Sámedikkin mas geahčadit leago dárbu rievdadit otná lágaid juste dien dáfus.

2.4 Ealáhusovdánahttin, biras ja areála

Sundvolden-julggaštusas čuožžu ahte vuođđun min oktasaš buresbirgemii lea dat árvoháhkan mii dahkkojuvvo buot guovlluin olles riikkas. Danne áigu Ráđđehus heivehit dakkár politihka mii dagaha nana ja girjás ealáhuseallima. Ráđđehus áigu ovdánahttit sámi ealáhuseallima, ja dasa guoská maid sámi mátkeealáhus. Ráđđehus áigu bargat dan ala ahte buorit luondduvásáhusat Davvi-Norggas galget leat olámuttos buohkaide. Arktalaš eanandoallu lea dakkár suorgi mas lea vejolašvuohta olahit eambbo árvoháhkama, ja dán ealáhusa bargiin leat buorit eavttut go lea sáhka ásaheamis áibbas earenoamáš buktagiid.

Sámediggi lea veahkkin duddjome buori guvlui dán ealáhusa gaskaoami ortnegiiguin dan hárrái ahte livčče eambbo barggut earret eará vuođđoealáhusain, kulturealáhusain ja sámi mátkeealáhusas. Sámediggi juolludii 2013:s oktiibuot 35,663 milj. ruvnno iešguđetlágan ealáhusdoaimmaide ja das juolluduvvui sullii 16 mil. ruvnno doarjjan vuođđoealáhusaide. Sámediggi bijai 5,9 milj. ruvnno iešguđetlágan doaimmaide mat sáhttet váikkuhit girjás ealáhuseallimii. Sámedikki ulbmilin lea movttidahttit ásahit eambbo bargosajiid dakkár sámi ealáhusaide mat leat kultuvrii vuođđuduvvon. 2013:s juolludii Sámediggi 10.6 milj. ruvnno dan ulbmilii. Sámedikki ulbmilin lea ovdánahttit sámi mátkeealáhusdoaimmaid ja dat vuoruha maid prošeavttaid mat sáhttet dagahit alla gelbbolašvuođa ealáhusaide ja addit eambbo ealáhushutkama. Dan ulbmilii juolludii Sámediggi 3,15 milj. ruvnno 2013:s.

Ealáhus- ja guolástusdepartemeanta áigu joatkit prošeavttain mas lea bargun ođđasis-struktureret riikka mátkkoštanbáikkiid fitnodagaid. Mátkeealáhus galgá ieš ovdánahttit prošeavtta dainna lágiin ahte ásaha hámi dahje struktuvrra mátkkoštanbáike-fitnodagaide. Ja departemeantta bargun lea heivehit ja movttidahttit dasa ahte ođđa struktuvra válmmastuvvo. Ja sii leat ásahan našunála Strukturlávdegotti mii galgá leat dán barggu referánsa- ja koordinerenjoavkun. Ja leat maid ásahan guhtta prošeaktajoavkku – ovtta juohke riikkaguovllu várás. Leat maid ásahan máŋga prošeaktajoavkku mat barget ásahit ođđa struktuvrra iešguđet geográfalaš guovlluide. Sámediggi lea mielde dán barggus Davvi-Norggas.

Sámediggi lea máŋga jagi bargan áŋgirit dan ala ahte ráhkadit buori ovttasbarggu báikkálaš ja guovllu eiseválddiiguin ja ovdánahttiiguin. 2013:s juolludii Sámediggi 3 milj. ruvnno iešguđetlágan guovllu ovdánahttinbargguide, earret eará kultur-, giella- ja ealáhusaprošeavttaide. Ráđđehus oaidná ahte Sámediggi maid oassálasttii mielderuhtadeaddjin iešguđetlágan prošeavttaide olles prográmmaáigodagas Interregprográmma Sápmi 2007–2013 oktavuođas.

Sámedikki váldomihttun areála- ja biraspolitihka ektui lea sihkkarastit sámi báikkálaš servvodagaid mat birgejit ja mat leat vuođđuduvvon dasa ahte lea nana ovdánahttin, seailluheapmi ja areálaid- ja riggodagaid hálddašeapmi.

Sámediggi čállá 2013 jahkedieđáhusastis ahte hálddašannášši čuovvoleapmi plána- ja huksenlága mielde lea stuora oassin Sámedikki areálabarggus. Ráđđehus oaidná Sámediggi lea dál válmmasteame ovdamearkačoakkáldaga mas lea ulbmilin kártet man olu gielddat deattuhit vuhtiiváldit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima kulturvuođu. Dat lea positiivvalaš go Sámediggi ráđđádallá gielddaiguin mat leat álgigoahtán ráhkadit gielddaplánaid. Sámedikki pláne prošeavtta dihto ovddasmanni gielddaiguin ja dat bargu dáidá maid addit ávkkálaš máhtu hástalusaid hárrái mat čuožžilit čuovvolettiin plána ja huksenlága.

Minerálealáhus lea dehálaš nannensuorgi ráđđehussii. Sundvolden-julggaštusas čuožžu ahte ráđđehus áigu láhčit dili nu ahte minerálealáhus ovdánivččii, earret eará dainna lágiin ahte sihkkarastá čielga proseassaid mat leat máhttui vuođđuduvvon. Dan seammás daddjojuvvo čielgasit Sundvolden-julggaštusas ahte ráđđehus áigu váldit vára sámi kultuvrras ja árbevirolaš sámi ealáhusain. Danne lea dárbu ságastallat sámi beroštumiiguin ja Sámedikkiin go lea sáhka mineráldoaimmaid plánet sámi guovlluin.

Maŋemus jagi lea leamaš sámiid gaskkas hupmu Nussira ohcamušas mii lea ahte ohcat lobi roggat veaikki Fálesnuoris Finnmárkkus, ja das lea maid sáhka merrii beassat luoitit bázahusaid Riehppovuonas. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta dohkkehii 2014 njukčamánu regulerenplána Nussira ja Gumppenjuni várás Fálesnuori gielddas Finnmárkkus. Departemeantta mielas lea dehálaš atnit ávkki minerálain mat gávdnojit ja dat antá maid dehálažžan ahte báikkálaš servodagat, nu movt Fálesnuorri dainna lágiin stuorru ja ovdána. Departemeanta lohká ruvkefitnodaga ovttasráđiid boazodoaluin gávnnahit doaimmaid mat dagahit ain vejolažžan dan guovllus doaimmahit boazodoalu. Dat ferte dahkkojuvvot ovdalgo ruvkedoaimmat álggahuvvojit.

Arctid Golda fitnodaga birra lea leamaš ollu sáhka go fitnodat áigu álgit roggat golli Biedjovákkis Guovdageainnu suohkanis. Sápmelaččat leat dovddahan balu danne go bargosajit jurddašuvvon ođđa ruvkkes sáhttet goaridit birrasa ja boazodoalu. Loahpalaš meannudeapmi dán áššis ii lean vel válmmas 2013 loahpas.

Giđđalodden Guovdageainnus lea dološ árbevierru ja dat gullá ain nannosit dan sámi báikki álbmoga kultuvrii. Giđđalodden lea ođđaáigásaš vuođđojurdagiid ja vieru vuostá go lea sáhka fuođđuid hálddašeamis. Miessemánu 29. b. 1981-mannosaš láhka nr. 38 mii lea fuođđuid bivdima birra (fuođđoláhka) § 9 cealká ahte ii berre «álggahit bivddu muhtin eallišlájas go dat lea monneme ja čivgame». Guokte raportta Norsk institutt for naturforskning (NINA)2 nammasaš instituhtas lea čájehan ahte go loddejit bessenáiggi de dat lea vahágin danne go dat muosehuhttá lottiid. Dálkkádat- ja birasdepartemeanta lea olu árvvoštallamiid maŋŋel gávnnahan ahte ain galgá leat lohpi giđđat bivdit lottiid Guovdageainnus. Luondduhálddašandirektoráhtta3 mearridii 2013 geassemánu 3. b. sierra láhkaásahusa. Dat ráddje giđđaloddema eriid addimiin muhtin sierra guovlluin Guovdageainnu suohkanis jagi 2013 rájes gitta jagi 2022 rádjái.

2.5 Bálvalusat álbmogii

Stáhta ovddasvástádus lea sihkkarastit ahte almmolaš eiseválddit ja veahkki váldet vuhtii sápmelaččaid. Dan seammás oaivvilda stáhta ahte gielddat ja fylkkagielddat iešalddis čuovvolit daid áigeguovdilis geatnegasvuođaid mat sis leat sápmelaččaid ektui.

2015 gieldaproposišuvdna lea dieđáhusoassi gieldaođastusa birra, geahča Prop. 95 S (2013–2014). Dieđáhusas bohtet ovdan dehálaš ovdáneamit, ođastusa mihttomearri, plána movt galgá čađahit ođastusproseassa ja gaskaoamit ođastusas. Stuoradiggi meannudii dan geassemánu 18. beaivvi 2014 ja das boahtá ovdan ahte stuora eanetlohku Stuoradikkis doarju dan gieldaođastusa.

Ráđđehus lea bidjan Fylkkamánnii ovddasvástádussan álggahit gieldaođastusbarggu guovllu proseassaid. KS, mii lea guovddáš bealli, lea bovdejuvvon bargat ovttas Fylkkamánniin go lea sáhka ođastusa čađaheamis.

Ráđđehus áigu váldit vára sámegielain, ja áigu deattuhit dan ahte sámegielagat eai galgga gillát danne go rievdaduvvojit gielddaid rájit. Departemeanta lea čállán bargogohččunreivve fylkkamánniide ja bivdán sin váldit oktavuođa Sámedikkiin go lea sáhka dain fylkkain main leat gielddat mat gullet sámegiela hálddašanguvlui. Fylka galgá dákko bokte juohkit dieđuid bargguid ja proseassaid birra mat leat álggahuvvon.

Jus galgá rievdadit sámegiela hálddašanguovllu ja dat hedjonahttá sámegielagiid vuoigatvuođaid, de dalle šaddá sáhka movt dat heive Vuođđoláhkii ja Norgga riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaide. Eará lágat maid čatnet dihto ortnegiid sámegiela hálddašanguvlui (muhtin sajin gohčodit dan sámi báikin). Dás lea sáhka earret eará das ahte galgá leat nannosit riekti oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii seamma báikki siskkobealde, ja ahte lea earenoamáš geatnegasvuohta láhčit dili buorren sámegiela ja kultuvrra geavaheapmái mánáidgárddiin ja dearvvašvuođa- ja fuolahussektoris. Dat mearkkašivččii ahte ášši fertejit bidjat Stuoradikki ovdii.

Sámediggái lea dehálaš vuođđojurddan sámi álbmogii addit seammadássásaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid go muđui álbmogii. Sámediggi lea fuolas das ahte sámi geavaheaddjit ja buohccit ožžot dakkár bálvalusaid mat leat heivehuvvon sin gillii ja kultuvrii. Sámegiela ja kultur máhttu ja gelbbolašvuohta lea mearrideaddjin go galgá sihkkarastit dan mihtu ahte fállat buori ja seammadássásaš bálvalusaid sámi álbmogii.

Dieđ. St. 34 (2012–2013) Álbmotdearvvašvuođadieđáhusas leat čilgejuvvon makkár hástalusat sápmelaččain leat dearvvašvuođa ektui sámi álbmogis. Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta áigu ráhkadit sullasaš čilgehusa ođđa álbmotdearvvašvuođačilgehusas, ja dat biddjojuvvo Stuoradikki ovdii 2015 giđa.

Sámediggi oaččui 2013:s juolluduvvot 6,036 milj. ruvnno Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta bušeahta bokte. Sámediggi jugii juolludemiid earret eará geavaheaddjiguvlui fálaldahkan sámi boarrásiidda, iešguđetgelágan dearvvašvuođa- ja sosialprošeavttaide ja ovttasdoaibman-ođastusa čuovvoleapmái.

Sámedikkis lea váldi oahpahussuorggis ja dat boahtá ovdan ovddemustá oahpahuslágas § 6–4. Sámedikkis lea earret eará ovddasvástádus hábmet oahppoplánaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpu sámegiela oahpahusa várás.

Ráđđehus vuohttá Sámedikki váldoáigumuššan bajásšaddan- ja oahpahuspolitihkas dan ahte sámi álbmot galgá oažžut dakkár máhtu, gelbbolašvuođa ja dáidduid mat gáibiduvvojit go galgá aktiivvalaččat searvat sámi, našunála ja riikkaidgaskasaš servodahkii. Sámediggi oaččui 2013:s 37,7 milj. ruvnno doarjjan sámi vuođđooahpahussii ja 14,65 milj. ruvnno doarjjan mánáidgárdefálaldahkii Máhttodepartemeantta bušeahta bokte. Ruhta juolluduvvui earret eará sámi mánáidgárdefálaldahkii ja oahpporessursaide.

Rihkusfuolladirektorahtta ráhkadii 2014 guovvamánu doaibmaplána mii galgá sihkkarastit buori ja seammadássásaš ráŋggaštusčađaheami sámi fáŋggaide ja sidjiide geat leat ožžon duomu. Dan doaibmaplána leat sii ráhkadan ovttasráđiid Davvi guovllu Rihkusfuolahusain ja Sámedikkiin, ja dat guoská ovddamustá sámegielaid hálddašanguvlui.

2.6 Ráđđádallamat

Stáhta eiseválddiid ja Sámedikki ráđđádallanvuogit lea okta dain deŧáleamos rámmain go galgá sihkkarastit sápmelaččaide álbmotrievttalaš vuoigatvuođa beassat oassálastit dakkár áššiin mat sidjiide gusket.

Ráđđádallanvugiid geavaheapmi lea buktán vásáhusaid das ahte leat oláhan ovttaoaivilvuođa sámi berošteddjiiguin moanat áššiin. Muhtin áššiin leat gulahallágoahtán, muhto eai leat olahan ovttaoaivilvuođa. Muhtin mearridanproseassaiguin leat ádjánan guhkit áiggi go dan mii lei jurddašuvvon. Ráđđehus atná ráđđádallamiid ávkin das go lea sáhka oažžut áddejumi ja máhtu das mii nuppi vuolggasadji lea, ja makkár oaidnu nuppis lea iešguđetlágan áššiin.

2.6.1 Ráđđádallanvugiid geavaheapmi departemeanttaid barggus barggadettiin dieđáhusaguin Stuoradiggái

Stuoradiggedieđáhus ii leat iešálddis makkárge doaibmábidju ráđđádallanvugiid barggus, eai ge ráđđádala ovddemustá dieđáhusaid birra. Muhto muhtin dieđáhusas sáhttá leat okta dahje máŋga ođđa doaibmabiju mat njuolgga guoskkahit sámi beroštumiid, ja dalle lea geatnegasvuohta ráđđádallat dakkár doaibmabijuid ektui. Stuoradiggedieđáhusat leat máŋggahámagat ja muhtomin lea lunddolaš ahte muhtin departemeanta bargá ovttas Sámediikkin go olles dahje muhtin oasit dieđáhusas galget hábmejuvvot.

2.6.2 Čađahuvvon ráđđádallamat ja fásta čoahkkimat Sámedikkiin