2 Ráđđehusa bargu sámepolitihkalaš áššiiguin ja Sámedikki jahkedieđáhusa čuovvoleapmi

Doaibmi demokratiijas galget maiddái unnitlogu beroštumit gullot ja sihkkarastojuvvot. Dáinnalágiin sáhttit hukset servodaga mii lea dásseárvvu ja doahttaleami nala huksejuvvon.

Sámepolitihkas ferte leat mihttomearrin fuolahit ahte bajásšaddi buolvvas lea duohta vejolašvuohta doaimmahit kultuvrraset ja gielaset almmá balu haga ahte galget vealahuvvot. Ulbmillaš sámepolitihkalaš áŋgiruššan, máŋgga stuoradiggeáigodaga ja molsašuvvi ráđđehusaid badjel, lea leamaš hui mávssolaš dasa movt ovttaskas olbmot vásihit iežaset identitehta.

Riekteovdánahttin, ásahushuksen ja eiseválddiid ja sápmelaččaid dialoga formaliseren lea leamaš guovddážis sámepolitihkalaš gitta dássážii. Leat ásahuvvon lágat, njuolggadusat ja ortnegat mat galget nannet sámi giela, kultuvrra ja ealáhus- ja servodateallima. Dat ásahuslaš ja rievttalaš rámmat mat juo leat ásahuvvon, leat dehálaš vuolggasadjin ráđđehusa viidáset sámepolitihkas.

Politihkkahábmemis ovddasguvlui lea dárbu dárkileappot geahčadit movt sámepolitihkalaš mihttomearit ja ásahuvvon vuoigatvuođat bohtet geavatlaččat oidnosii min almmolaš čálgoortnegiin ja almmolaš bálvalusain.

Sámi gielat leat sámi kultuvrra cakkit. Ráđđehus bargá dakkár mihttomeari vuođul ahte sámi gielat galget leat ealli gielat mat leat geavahusas buot servodatsurggiin.

Guovllu- ja regionálapolitihka bokte háliida ráđđehus láhčit dili ássamii ja árvoháhkamii sámi guovlluin.

Ráđđehusa višuvdna lea ahte Norga galgá deattuhit kulturdimenšuvnna buot osiin servodateallimis. Kulturloktema bokte leat juolluduvvon eambbo ruđat buot osiide kultursuorggis. Dát guoská maiddái sámi kultuvrii ja gillii.

2.1 Buorit vásáhusat almmolaš bálvalusaiguin sámi álbmoga várás

Sámediggi ja ráđđehus barget seamma mihttomeari ektui ahte álbmogis galgá leat dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat beroškeahttá gielalaš ja kultuvrralaš duogážis.

Oahpahusdirektoráhta lea jorgalan bagadusaid Barns trivsel – voksnes ansvar ja Språk i barnehagen – mye mer enn bare prat sámegillii: Mánáid loaktin – Ollesolbmuid ovddasvástádus ja Giella mánáidgárddis – ii leat dušše hupman. Maiddái nuoraiddási strategiija jorgaluvvo sámegillii. Direktoráhta galgá čuovvolit diehtojuohkin- ja jorgalanbarggu ovttasráđiid Sámedikkiin.

2012:s leat fylkkamánnit čađahan iešguđetlágan doaibmabijuid gealboloktema olis sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát. Olu dáin doaibmabijuin leat čađahuvvon ovttasráđiid Sámedikkiin. Fylkkamánnit dieđihit ahte váilot bargit geain lea sámegiel gelbbolašvuohta ja ahte dat lea hástalussan barggus. Áŋgiruššama nannema dihte earret eará ásahuvvon regionála ovttasbargoforum gos Sámediggi ja njealji davimus fylkka fylkkamánnit oassálastet.

Mánáidgárdesuorggi doaibmabijuid lassin ovttasbarget Sámediggi ja Máhttodepartemeanta dárkilit vuođđooahpahusa ja alitoahpu iešguđetge doaimmaid olis. Doaimmat sisttisdollet ee. Strategiijaid ovdánahttima ja čuovvoleami, ja oahpahusa heiveheami ja sisdoalu. Muđui čađahuvvojit ráđđádallamat dieđáhusaid, lágaid, njuolggadusaid je. birra.

Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta ja Sámedikki formaliserejuvvon ovttasbarggu bokte háliida ráđđehus sihkkarastit ahte sámi perspektiiva váldojuvvo mielde dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid ovdánahttinbarggus sámi álbmoga várás.

Dearvvašvuođadirektoráhta lea máŋga jagi bargan demeansaprográmmain olbmuid várás geain lea sámi gielalaš ja kultuvrralaš identitehta.

Sámi allaskuvla lea ovttasráđiid Nordlándda universitehtain, Davvi-Trøndelága allaskuvllain ja Oslo allaskuvllain guorahallan dálá dulkaoahpahusfálaldaga ja evttohan movt sámegiel dulkaoahppu sáhttá nannejuvvot. Oslo allaskuvla fállá dulkaoahpu. Sámegiella vuoruhuvvo jahkásaččat, muhto oahpu álggaheapmi lea studeantalogu duohken. Dieđáhusas Dieđ. St. 6 (2012–2013) Ollislaš integrerenpolitihkka. Girjáivuohta ja oktasašvuohta lea ráđđehus dieđihan ahte dulkonbálvalusa organiseren galgá guorahallojuvvot. Lea lunddolaš ahte maiddái dulkon sámegielas ja sámegillii váldojuvvo mielde dán bargui.

KS, Sámediggi, Gieldda- ja guovlludepartemeanta ja Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanttat leat ásahan ovttasbarggu man ulbmil lea earret eará kártet gielddasektora hástalusaid addit dásseárvosaš bálvalusaid sámi álbmogii. Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeantta gohččuma olis ráhkadii Norut Áltá 2012 giđa raportta Sámi perspektiivva kárten gielddasektoris. Raportta mielde leat oassi suohkaniin earret eará čilgen čuovvovaš hástalusaid: Guovttegielat suohkaniid golut, váilot bargit geain lea máhttu sámi gielas ja kultuvrras, ruhtadanovddasvástádus lea eahpečielggas, negatiiva guottut ja unnán máhttu ja váilot rutiinnat mat fuolahit sámi beroštumiid. Raportta gávdnosat čájehit ahte sáhttá leat vuogas dárkileappot guorahallat suohkaniid duohta goluid guovttegielalašvuođa oktavuođas.

Nordlándda fylkkamánni lea máŋgga jagis háhkan hárjáneami iežas bagadallirollas suohkaniid dáfus gos leat sámi geavaheaddjit. Nordlándda fylkkamánni čađaha pilohtaprošeavtta man ulbmil lea ee. oččodit eambbo máhtu sámi áššiid birra suohkaniin gos orrot sápmelaččat. Pilohtaprošeakta lea dál álggos ráddjejuvvon mánáid ja nuoraid bajásšaddaneavttuide, sámegillii, dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldagaide ja boazodollui ja areálapolitihkkii. Prošeakta lea ruhtaduvvon Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeantta bušeahta olis.

Bargo- ja čálgoetáhta galgá fuolahit sámi ja sámegielat geavaheddjiid beroštumiid sihke sámegiela hálddašanguovllus ja dan olggobealde. Lea earret eará ásahuvvon sierra sámegielat fállolistu nav.no:s. Sámegielat váldosiiddus leat liŋkkat buot sámegielat dieđuide.

Dieđ. St. 6:s (2012–2013) Ollislaš integrerenpolitihkka. Máŋggabealatvuohta ja oktavuohta dieđiha Ráđđehus ahte dulkonbálvalusa organiseren galgá guorahallojuvvot. Ráđđehus lea nammadan almmolaš lávdegotti mii galgá guorahallat dulkageavaheami almmolaš sektoris. Dulkon sámegillii ja sámegielas ja našuvnnalaš minoritehtaid gielaide lea oassin lávdegotti mandáhtas. Lávdegoddi galgá geiget iežas čielggadusa Mánáid-, dásseárvo- ja searváidahttindepartementii 2014 čavčča.

2.2 Sámegielat

Sámegielaid doaibmaplánas biddjo vuođđu viiddis ja guhkesáiggi áŋgiruššamii, sektoriid ja hálddašandásiid rastá. Doaibmaplána ovdanbiddjui 2009:s. Sámediggi ja Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta ovttasbargaba doaibmaplána čuovvolanbargguin. Plána doaibmanáigi lea vihtta jagi. Nubbi raporta doaibmaplána doaibmabijuid čađaheami birra ovddiduvvui čakčamánus 2013:s.

Sámelága giellanjuolggadusaid evaluerema vuođul 2007:s, ja go sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguovlu lea viiddiduvvon fátmmastit julevsámi ja lullisámi giellaguovllu, de lea departemeanta guorahallan sámelága giellanjuolggadusaid. Departemeanta lea geahčadan našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid sámegiela hárrái. Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta lea sádden raportta Sámediggái man vuođul galget čađahuvvot digaštallamat ja ráđđádallamat čuolmmaid dáfus mat gusket giellanjuolggadusaide.

Departemeanta lea oaidnán ahte Sámediggi iežas gielladieđáhusas lea máŋgga ládje evttohan rievdadit dálá sámegiela barggu modeallaid. Sámediggi evttoha earret eará ahte sámi álbmot Norggas galgá oažžut vuoigatvuođa geavahit ja oažžut oahpu sámegielas ja sámegillii beroškeahttá gos orrot. Sámedikki mielas ii berre dákkár vuoigatvuohta ráddjejuvvot sámegiela hálddašanguovllu suohkaniidda. Departemeanta áigu árvvoštallat Sámedikki evttohusaid plánejuvvon ráđđádallamiid olis das ahte lea go dárbu ođasmahttit sámelága giellanjuolggadusaid.

2.3 Resursaávkkástallan ja árvoháhkan sámi guovlluin

Dieđáhusas Dieđ. St. 13 (2012–2013) Ta heile Noreg i bruk, maid ráđđehus ovddidii njukčamánu 1. b. 2013, celkojuvvo ahte guovllu- ja regionálapolitihka mihttu lea bisuhit ássanminstara váldobeliid. Ovttasráđiid Sámedikkiin leat regionála ovddidandovdomearkkat ja sámi guovddášguovlluin hástalusat čilgejuvvon dieđáhusas. Dieđáhusas namuhuvvo Sámediggi dasa lassin ovdamearkan gealbobargobáikkiid desentraliserejuvvon organiserema dáfus smávva bargomárkaniin.

Iežas váikkuhanortnegiid bokte ealáhussuorggis ovddida Sámediggi šattu ja ovdáneami Davvi-Norggas. Ráđđehus lea oaidnán ahte Sámediggi 2012:s viiddidii ealáhusovddidandoarjagiid doaibmasuorggi viđa ođđa suohkaniin. 2012:s dahke Sámedikki ealáhusovddidandoarjagat 37,6 mill. ruvnno. Sámedikki váikkuhangaskaoamit galget veahkkin buoridit vuođđoealáhusaid rámmaeavttuid, hábmet geasuheaddji báikkálašservodagaid, ovddidit máŋggabealat ealáhuseallima ja ovddidit barggaheami sámi kulturealáhusaid siskkobealde.

Vuođđoealáhusat leat ain dat deháleamos ealáhusat barggaheami dáfus sámi guovlluin. Bargiid oassi dáin ealáhusain lea njiedjan maŋemus logi jagis, seammás go bálvalusealáhusaid bargiidoassi lea lassánan. Lassáneapmi bálvalusealáhusain (oktan kulturealáhusaiguin) dattetge ii vástit ollásit vuođđoealáhusaid, industriija ja fievrridansuorggi njiedjama. Sámi kultuvrii lea dát ovdáneapmi erenoamáš hástaleaddji, juste dan dihte go giella ja árbevierru leat lagas oktavuođas vuođđoealáhusaide. Sámediggi lea gulahaladettiin áigeguovdilis departemeanttaiguin deattuhan ovddidit kulturealáhusa dehálaš áŋgiruššansuorgin. Sámedikki doaibmaplána sámi kulturealáhusaide ovddiduvvui miessemánu 23. b. 2013.

Ráđđehusa doaibmaplána kulturealáhusaide ovddiduvvui miessemánu 29. beaivvi 2013. Plána ulbmil lea oččodit buoret árvoháhkama, eksportta kulturealáhusain ja ahte eanebut galget sáhttit birget iežaset doaimmain ja ráhkadit geasuheaddji báikkálašservodagaid ássiide ja ealáhusdoaimmaide miehtá riikka. Guovddáš doaibma plánas lea ođđa kulturealáhusáŋgiruššan Innovašuvdna Norgga ja Norgga Kulturráđi bokte. Áŋgiruššamis leat earret eará doaibmabijut gealboovddideapmái, kulturvuođđudeddjiid mentorbálvalussii, kommersiála fitnodatfierpmádagaide ja doaimmaide mat galget nannet oktiifárrehemiid ja fierpmádagaid. Oassin doaibmabijuid vuoruheamis nannet oktiifárrehemiid ja fierpmádagaid leat sámi kulturealáhusaide 2013:s várrejuvvon 300.000 ruvnno. Lea maiddái ásahuvvon fitnodatsuorggiráđđi kulturealáhusaide. Sámediggi lea ovddastuvvon ráđis.

Ráđđehus lea oaidnán ahte Sámediggi háliida bisuhit ja ovddidit guolleresurssaid árbevirolaš geavaheami ja ávkkástallama vuonain ja guovlluin mat leat rittuid lahka. Dán vuođul juolludii Sámediggi oktiibuot 7,785 mill. ruvnno mariidna ealáhusaid doaibmabijuide 2012:s. Doarjagat leat vuosttažettiin juolluduvvon dábálaš riddo- ja vuotnafatnasiidda vuollel 11 mehtera, viidásit ovddidit ja ođasmahttit vuostáiváldinrusttegiid ja ovddidit ja viidásit náláštuhttit ođđa buktagiid mariidna doaimma siskkobealde.

Riddoguolástanlávdegotti čielggadeami (NOU 2008: 5) čuovvoleapmin lea Guolástus- ja riddodepartemeanta álggahan máŋggaid doaibmabijuid. Lea earret eará addon lágas nannejuvvon vuoigatvuohta guolásteapmái – dihto eavttuid vuođul – buohkaide geat orrot Finnmárkkus, Davvi-Romssas ja eará suohkaniin sihke Romssas ja Nordlánddas gos gávdnojit mearrasámi guovllut. Ortnega bokte ahte addit lassieari rabas jovkui doaibmaguovllus jagiin 2011, 2012 ja 2013, háliida ráđđehus veahkkin nannet fatnasiid dienasvejolašvuođaid. Lea ásahuvvon oppalaš guolástangielddus fatnasiidda badjel 15 mehtera dihto mearriduvvon vuotnarájiid siskkobealde, ja rahpat dan ahte gáibádusat guollesajiid vuoigatvuođa dohkkeheapmái galget sáhttet ovddiduvvot ja árvvoštallojuvvot Finnmárkkokommišuvnna bealis. Mearraresursalágas lea mearrádus ahte sámi kultuvrra vuhtiiváldin galgá deattuhuvvot sakka buot guolástanreguleremiid ja -hálddašeami oktavuođas. Ođđa mearrádus oasseváldilágas nanne maiddái ahte láhka galgá geavahuvvot álbmotrievtti njuolggadusaid mielde eamiálbmogiid ja minoritehtadi birra. Sámediggi ja departemeanta ovttasbarget dál ásahit vuotnaguolástanlávdegotti Finnmárkui, Romsii ja Nordlándii ja ráhkadit njuolggadusaid Sámedikki ja Guolástus- ja riddodepartemeantta ráđđádallamiidda.

Sámediggi deattuha jahkeraporttastis ahte ekologalaččat, ekonomalaččat ja kultuvrralaččat guoddilis boazodoallu dárbbaša buriid ekonomalaš rámmaeavttuid ja ahte dát fertejit buoriduvvot. Dát guoská maiddái areáladili, boraspire, boazologu heiveheami, rekrutterema ja márkanbarggu áššiide. Dieđáhusas St. Dieđ. nr. 9 (2011–2012) Eanandoallo- ja borramušpolitihkka ja boazodoallošiehtadusa jahkásaš proposišuvnnain, maŋemustá Prop. 104 S (2012–2013) šiehtadusjagi 2013/2014 olis leat boazodoalu guovddáš hástalusat čielggaduvvon. Erenoamáš deaddu biddjo 2007 boazodoallolága čuovvoleapmái ja boazologu heiveheapmái guohtumiid ektui.

2.4 Sámi kulturpolitihkka

Norgga eiseválddiin lea bajimus ovddasvástádus bargat bisuhit ja viidásit ovddidit sámi kultuvrra dialoga ja ovttasbarggu bokte Sámedikkiin. Ráđđehus lea oaidnán ahte Sámediggi vuoruha kulturulbmila bajás, ja atná Sámedikki buoremus ásahussan hálddašit sámi kultuvrra. 2013:s oažžu Sámediggi 72,7 mill. ruvnno juolludusa sámi kulturulbmiliidda Kulturdepartemeantta bokte, gč. kap. 320 Oppalaš kulturulbmilat, poasta 53 Sámediggi. Ráđđehus lea 2005 rájes lasihan juolludemiid Sámediggái Kulturdepartemeantta bušeahta bokte sullii 40 milliuvnna ruvnnuin. Dasa lassin leat ráđđehus evttohan várret 50 milliuvnna ruvdnosaš rámma sámi kultur- ja gielladoaimmaide viđa jagi áigodagas 2013 rájes. 2013:s juolluduvvui 10 mill. ruvnno dán áŋgiruššamii. Maiddái dát ruđat hálddašuvvojit Sámedikki bokte. Dáiddárat ja kulturbargit mat ohcet doarjaga Sámedikki hálddašeami ortnegiid bokte, sáhttet maiddái ohcat doarjaga Norgga kulturráđi ortnegiin.

Ráđđehus lea oaidnán ahte Sámediggi juogada doarjagiid olu dáidda- ja kulturdoaimmaide, earret eará sámi kulturviesso ja kulturgaskkustanásahusaide, sámi festiválaide, sámi falástallanorganisašuvnnaide, sámi teáhteriidda, sámi almmuhemiide, girjebussiide ja sámi museaide.

Ráđđehus evttohii dieđáhusas St.dieđ. nr. 28 (2007–2008) Samepolitikken (Sámepolitihkka) ahte ođđa sámi kulturvisttit maid Sámediggi vuoruha, galget ruhtaduvvot stáhta viessoláigoortnega bokte. Sámedikkis lea ovddasvástádus vuoruhit iešguđetge visttiid gaskka. Sámediggi ja Kulturdepartemeanta leat ráhkadan sierra bargovuogi sámi huksenprošeavttaid áššemannolaga dáfus. Visttit mat gáibidit lassi rámmaid Sámediggái jus galget sáhttit ruhtadit goluid gokči viessoláiggu, fertejit seamma ládje go eará dábálaš huksenprošeavttat ovddiduvvot Stuoradiggái.

Huksenprošeavttat maid Sámediggi namuha iežas 2012 jahkedieđáhusas leat iešguđetge dásis áššemannolagas.

Ođđa visti lullisámi museai Saemien Sijte lea ollen guhkkelepmosii dálá sámi kulturvisteprošeavttain. Dál lea gárvvis evttohus ovdaprošektii. Sámediggi ja Snoasa suohkan leat čuovvolan plánaid nu go leat ovdaprošekterejuvvon, ja Sámediggi lea dorjon musea latnjaplánaid dainna eavttuin ahte boahtá viessoláigobuhtadus.

Ođđa visti Beaivváš Sámi Našunálateáhterii lea prográmmadásis, gos Statsbygg lea ráhkadan huksenplána Sámedikki gohččuma vuođul. Kulturdepartemeanta buktá mearkkašumiid huksenprográmmii nu jođánit go lea loahpalaččat meannuduvvon Sámedikkis. Dán vuođul sáhttá árvvoštallat addit Statsbyggbarggu vistti ovdaprošekteremii.

Sámi dáiddamusea lea progámmerendásis, gos Statsbygg lea ráhkadan huksenprográmma Sámedikki gohččuma vuođul. Go Sámediggi lea čielggadan boahttevaš ođđa vistti eaiggátvuođa, de sáhttet Sámediggi ja Kulturdepartemeanta joatkit dialogain ášši birra.

Nuortasámi museavisti Njávdámis lea huksehuvvon Kulturdepartemeantta bušeahta bokte. Prošeakta ii leat gárvvistuvvon ii ge leat rahppojuvvon álbmogii. 2013 reviderejuvvon našunálabušeahta oktavuođas čielggaduvvui ahte visti galgá váldot mielde viessoláigoortnegii, almmá dan haga ahte rehkenastojuvvo viessoláigu investerejuvvon kapitálas mii lea addon doarjjan Kulturdepartemeanttas.

2.5 Ráđđádallamat

Ráđđádallamiid prosedyrat stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskka leat deháleamos rámmaid searvvis sihkkarastit sápmelaččaide álbmotrievttalaš vuoigatvuođa oassálastit áššiin mat gusket sidjiide.

Vásáhusat ráđđádallanprosedyraiguin leat čájehan ahte lea olahuvvon ovttamielalašvuohta sámi beroštumiid dáfus máŋgga áššis. Eará áššiin leat bealálaččat lahkonaddan nubbi nuppi, muhto eai leat boahtán ovttaoaivilii. Muhtun mearridanproseassat leat váldán guhkit áiggi go dan mii álgoálggus lei plánejuvvon. Ráđđehus oaidná seammás ahte ráđđádallamat leat mielde ovddideame guovttebealat ipmárdusa ja máhtu dan nuppi beali vuolggasaji ja oainnu birra iešguđetge áššiin.

2.5.1 Geavahit ráđđádallanprosedyraid departemeanttaid barggus Stuoradiggedieđáhusaiguin

Stuoradiggedieđáhus ii leat iešalddis doaibmabidju ráđđádallanprosedyraid olis, ja dábálaččat eai čađahuvvo ráđđádallamat dieđáhusaid birra. Dieđáhus sáhttá dattetge sisttisdoallat ovtta dahje máŋga ođđa doaibmabiju mat guoskkahit sámi beroštumiid njuolgga, ja sáhttá leat geatnegasvuohta ráđđádallat dákkár doaibmabijuid birra. Stuoradiggedieđáhusat sáhttet leat hui iešguđetge hámis, ja muhtun oktavuođain lea lunddolaš ahte departemeanta ovttasbargá Sámedikkiin hábmet olles dahje osiid dákkár dieđáhusas.

2.5.2 Dálá ja čađahuvvon ráđđádallamat Sámedikkiin

Ráđđehus bargá dál Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadeami (NOU 2007:13 Den nye sameretten / Ođđa sámeriekti) čuovvolemiin. Lávdegotti evttohusat guoskkahit máŋgga departemeantta fágasurggiid, ja danne lea ásahuvvon bargojoavku mas leat mielde ovddasteaddjit dain departemeanttain mat leat eanemusat guoskkahuvvon. Joavkku jođihit Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta ja Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeantta ovttas. Lávdegotti evttohus áššemeannudan- ja ráđđádallanlága ja kárten- ja dohkkehanlága hárrái čuovvoluvvo ovddemus. Oassin áššemeannudan- ja ráđđádallanláhkaevttohusa čuovvoleamis, geigii ođasmahttin-, hálddahus- ja girkoministtar ráđđádallanvuođu Sámediggái geassemánu 25. beaivvi 2012:s. Leat dollojuvvon guokte ráđđádallančoahkkima Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeantta ja Sámedikki gaska dán fáttás, skábmamánu 30. beaivvi 2012 ja miessemánu 8. beaivvi 2013. Ráđđádallanproseassa jotkojuvvo 2013 čavčča.

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea maid evttohan rievdadusaid minerálalágas ja máŋgga eará sektorlágas. Oassin čielggadeami čuovvoleamis áigu ráđđehus árvvoštallat galget go minerálalágas ásahuvvot sierra njuolggadusat fuolahan dihte sámi beroštumiid mineráladoaimma olis olggobealde Finnmárkku. Ealáhus- ja gávpedepartemeanttas galgá leat váldoovddasvástádus minerálalága rievdadusevttohusaid čuovvoleamis.

Ráđđehusa strategiija minerálaealáhusa dáfus ovddiduvvui njukčamánu 13. beaivvi 2013. Strategiija guoskkaha erenoamážit mineráladoaimma guovlluin gos leat sámi beroštumit. Ealáhus- ja gávpedepartemeanta ja Sámediggi leat ráđđádallamiin soahpan konkrehta doaibmabijuid sámi beroštumiid hárrái. Nannen dihte sámi aktevrraid kapasitehta ja gelbbolašvuođa, galgá Ealáhus- ja gávpedepartemeanta digaštallat vejolašvuođa addit ekonomalaš doarjaga Vuođđudussii Protect Sápmi álggahanáigodagas. Vuođđudus galgá veahkehit sámi aktevrraid areálaáššiin. Nubbi doaibmabidju lea nannet máhttovuođu mineráladoaimmaid dáfus guovlluin gos leat sámi beroštumit. Ealáhus- ja gávpedepartemeanta addá Minerálahálddašeami direktoráhtii ovttas Sámi dutkamiid guovddážiin Romssa universitehtas bargun ráhkadit dohkálaš máhttovuođu mineráladoaimma váikkuhusaid birra boazodollui ja eará sámi beroštumiide.

2012 luossabivddu reguleren Davvi-Romssas ja Finnmárkkus ráđđádallojuvvui Sámedikkiin almmá boađikeahttá ovttaoaivilvuhtii. Reguleremiid vuođđun lei luossamáddodaga guorahallan ja sámi kulturdoaimmaheami ja riddokultuvrra vuhtiiváldin. Biddjui maiddái deaddu ávžžuhusaide maid bohte bargolávdegottis mii lei nammaduvvon rámmašiehtadusa olis gaskal Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki, vaikko lávdegotti ávžžuhusat eai čuvvojuvvon ollislaččat. Ođđa guolleseastindoaimmaid ásaheapmi Deanučázádagas deattuhuvvui maiddái.

Sámediggi lea mielde delegašuvnnas mii šiehtadallá Suomain ođđa šiehtadusa luossabivddu hárrái je. Deanučázádagas. Šiehtadallamiid váldoulbmil lea unnidit bivddu guoddilis dássái. Áigumuš lea ahte ođđa guolástanreguleremat galget leat sajis 2015 guollebivdináigodaga rájes.

Lea jođus bargu ráhkadit ođđa lága Deanučázádaga guolástanvuoigatvuođa birra. Ráđđádallamat dollojuvvojit 2013:s.

Čađahuvvojedje ráđđádallamat villa atlánttaluossamáddodagaid kvalitehtanorpma birra miessemánus/geassemánus 2013.

Lágas b. geassemánu 14. beaivvi 2013 boazodoallolága rievdadusaid birra je (guovllustivrraid heaittiheami birra). Lea mearriduvvon ahte guovllustivrrat galget heaittihuvvot ja guovllustivrraid barggut galget sirdojuvvot fylkkamánniide. Guovllustivrraid válddi sirdin fylkkamánniide eaktuduvvo dahkkojuvvot seammás go Boazodoallohálddahusa guovllukantuvrrat hálddahuslaččat sirdojuvvojit fylkkamánniide. Nu oažžu Fylkkamánni stáhtalaš regionálalaš fágaválddi boazodoalu almmolaš hálddašeamis.

Oljo- ja energiijadepartemeanta lea doallan máŋggaid čoahkkimiid Sámedikkiin sihke hálddahuslaš ja politihkalaš dásis, maŋemus jagis. Čoahkkimat leat leamaš Ofuohta-Báhccavuona-Hámmárfeastta elfápmojohtasa váiddagieđahallama birra, áššemeannudanrutiinnaid birra ja energiijapolitihka ja oppalaš sámi beroštumiid oktavuođa birra. Departemeanttas leat leamaš máŋggat stuora elfápmoáššit gieđahallamii, ja leat dollojuvvon ráđđádallamat Sámedikkiin dáid áššiid birra oassin váiddagieđahallamis.

Máhttodepartemeanta oaivvilda ahte lea leamaš buorre ja konstruktiivvalaš ovttasbargu Sámedikkiin 2012:s. Leat dollojuvvon sierra ráđđádallančoahkkimat earret eará dieđáhusaid hárrái Dieđ. St. 24 (2012–2013) Framtidens barnehage (Boahtteáiggi mánáidgárdi) ja Dieđ. St. 20 (2012–2013) På rett vei (Rievttes geainnu nalde), mat goappašagat ovddiduvvojedje 2013 giđa. Dasa lassin leat dollojuvvon sihke hálddahuslaš ja politihkalaš čoahkkimat sámi mánáidgárdefálaldaga, vuođđooahpahusa ja alitoahpahusa birra.

Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta lea 2012:s ráđđádallan Sámedikkiin earret eará regionála dearvvašvuođadoaimmahagaid jahkásaš bargodokumeanttaid birra. Dasa lassin čađahuvvojedje sierra ráđđádallamat dieđáhusa olis Dieđ. St. 30 (2011–2012) Se meg! En helhetlig rusmiddelpolitikk alkohol – narkotika – doping (Oainne mu! Ollislaš gárrenávnnaspolitihkka alkohola – narkotihkka – dohpen).

2.5.3 Čađahuvvon ráđđádallamat ja fásta čoahkkimat Sámedikkiin

Vuolábealde lea listu ráđđádallamiin mat leat leamaš Sámedikki ja departemeanttaid ja direktoráhtaid gaskka 2012:s ja gitta miessemánnui 2013. Čađahuvvojit maiddái fásta dialogačoahkkimat, ja dialoga ovttaskas áššiid birra, gaskal departemeanttaid/direktoráhtaid ja Sámedikki. Leat maiddái čađahuvvon ráđđádallamat orohagaiguin, báikkálaš servviiguin ja earáiguin. Dát ráđđádallamat eai leat váldon mielde listui. Ovttaskas áššiid dáfus lea čilgejuvvon leat go ráđđádallamat loahpahuvvon ja leat go ovttajienalaččat vai eai.