3 Digitaliseren almmolaš suorggis
3.1 Almmolašvuođa dieđut sámegillii
Dán kapihttalis mii gieđahallat daid almmolašvuođa dieđuid mat leat sámegillii. Álkivuođa dihtii mii earuhit guovttelágan dieđuid: Daid dieđuid maid ássi ieš ohcá, ovdamearkka dihtii go ohcá neahttasiiddu, ja daid maid ássi oažžu, ovdamearkka dihtii diehtojuohkinčállosa eiseválddiin dahje epikriissa buohcceviesus.
Muittuhan veara leat almmolašvuođa geatnegasvuođat sámelága 3. kapihttala vuođul (geahča kap. 2.1.2). Almmolaš orgánain leat dihto geatnegasvuođat jorgalit dieđuid sámegillii sámelága vuođul, lagabui almmuhuvvon lágas. Dasa lassin láve stáhta ávžžuhit jorgalit dieđuid vaikke vel láhka dan ii gáibit. Sámelága ovdabargguin čujuhuvvo ahte jorgaleapmi dábálaččat galgá dahkkojuvvot davvisámegillii, ja njuolggadusat mat erenoamážit gusket sámi álbmogii julevsámi giellaguovllus, galget jorgaluvvot julevsámegillii ja lullisámi giellaguovllus fas lullisámegillii.
3.1.1 Dieđut maid ássit ieža ohcet
Go sámeláhka bođii fápmui jagi 1987 de lei ain dábálaš ahte Norgga ássit fitne iežaset báikkálaš almmolaš kantuvrras ohcamin dieđuid gielddas, fylkkagielddas ja stáhtas, dahje sii geavahedje telefovnna dahje sáddejedje reivve. Dál vižžet eanaš ássit dárbbašlaš dieđuid almmolaš neahttasiidduin, mii dagaha ahte lea álkit juksat sin ja dat dahká njuovžilat čovdosiid vejolažžan.
Dieđut sámegillii eanet almmolaš doaimmaid neahttasiidduin gáibida ahte doaimma jođihangoddi dovddasta dehálažžan ahte maiddái sámegielat geavaheddjiide galget leat dieđut iežaset gillii. Sámegielat veršuvdna neahttabáikkis ferte ásahuvvot ja jahkásaš bušeahtain lea dárbu várret ruđaid sámegieljorgaleapmái. Dehálaš lea ahte sámi siiddut leat áigáduvvon ja guoskevaččat, vai geavaheaddji luohttá dasa ahte son gávdná dárbbašlaš dieđuid neahttasiidduin.
Dasa lassin ferte neahttabáiki doarjut UTF-8, mii lea dat IT-standárda mii earret eará doarju sámi sierramearkkaid ja sihkkarastá ahte mearkkat oidnojit riekta geavaheaddji neahttalohkkis. Dat guoská mearkkaide Áá Čč Đđ Ŋŋ Šš Ŧŧ Žž (davvisámegielas), Áá, Ŋŋ (julevsámegielas), Ïï ja Öö (lullisámegielas). Jagi 2009 rájes lea leamaš gáibádus ahte buot almmolaš doaimmat go sii rievdadit, ásahit ođđa ja viidáseappot ovddidit iežaset IT-vuogádagaid, galget geavahit UTF-8. Dat mearkkaša ahte eanaš almmolaš doaimmat dál, sáhttet almmuhit sisdoalu sámegillii.
2011/2012 kártii dalá Direktoráhta hálddašeami ja IKT várás (Difi), dál Digitaliserendirektoráhta 234 stáhta neahttasiiddu sámi diehtojuohkima stáhtusa. Sámegielat sisdoalu álmmuheami hárrái čájeha kártenboađus ahte stáhta suorggis leat hui stuorra hástalusat. Dušše 26 proseantta stáhta neahttasiidduin almmuhedje sámegielat sisdoalu ulbmillaččat ja vuogádatlaččat. Dasa lassin ledje dušše 5 proseanttas dakkár viiddes sámegielat sisdoallu ahte lea vejolaš dadjat ahte neahttasiiddus lei sámegielat veršuvdna deháleamos dárogielat sisdoalus.
Ollu stáhta ja servodaga guovddášsurggiin illá oppa oidno ge sámegiella neahttasiidduin. Dakkár surggiin go politiijas, dearvvasvuođas, oahpahusas, vearus ja iešguđet áittardeddjiin (earret Siviilaáittardeaddjis) lea ovdamearkka dihtii uhccán sámi sisdoallu.
Seammás čájehii kárten ahte 80 proseantta doaimmain ollašuhtte UTF-8 teknihkalaš eavttu.
Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta oaidná árvvolažžan gozihit almmolaš neahttasiidduid sámegielat sisdoalu, ja lea mearridan addit Digitaliserendirektoráhtii bargun čađahit das ođđa kártema 2020/2021. Dakkár iskkadeapmi dagašii álkibun čađahit doaibmabijuid boahtteáiggi mat oainnusmahttet gielaid, ja sihkkarastet almmolaš bálvalusaid buoret ja ulbmilleabbo diehtojuohkima sámegielat geavaheddjiide.
Váldohástalus dieđuid hárrái maid sámegielat ássit ohcet, eai leat nappo teknihkalaš čovdosat. Dat ahte sámegielat dieđut leat gávdnan láhkai, sorjá jorgaleddjiin ja almmuhanstrategiijas, ja dat lea divrras. Eará hástalusat, maid Difi raporta ii namut, muhto maid álkis ohcamat almmolaš neahttasiidduin almmustahttet, lea ahte dieđut mat leat gávdnan láhkai, dávjá leat gávdnan láhkai dušše davvisámegillii, ja ahte dat maid dávjá leat čihkosis geavaheaddjái dannego siidduin ii leat sámegiella giellaválgan. Danne ferte juohkehaš ohcat sámegielat dieđuid ohcanmohtora bokte.
Sámedikki mearkkašupmi
Sámediggi čujuha vuos dasa ahte sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat Norggas ja ahte goappašat leat virggálaš gielat Norggas. Sámediggi registrere ahte go lea sáhka dieđuid almmuheamis sámegielaide, de dat dávjá adnojuvvo divrrasin. Sámedikki mielas dat lea unohis ovdáneapmi, ja buot almmolaš diehtojuohkin berre leat Norgga virggálaš gielaide.
3.1.1.1 Sámi dieđut regjeringen.no nammasaš neahttasiiddus
Okta dain almmolaš neahttasiidduin mat fállet dieđuid sámegillii, lea regjeringen.no. Juohke departemeanttas lea ovddasvástádus iežaset neahttasiidduin ja ovddasvástádus almmuhit maiddái sámi sisdoalu. Stáhtaministara kantuvrras lea ovddasvástádus regjeringen.no váldosiiddus.
Álkidan dihtii departemeanttaide jorgalit sámegielaide ásahuvvui sámi jorgalanbálvalus Departemeanttaid sihkkarvuođaorganisašuvdnii (DSS) jagi 2010. Bálvalusa ruhtada Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta. DSS lea dahkan rámmašiehtadusaid davvisámi, lullisámi ja julevsámi jorgaleddjiiguin, ja nu sáhttá fállat jorgaleami golmma sámegillii nuvttá departemeanttaide. DSS fállá preassadieđáhusaid, ođasáššiid ja artihkkaliid jorgaleami departemeanttaide. Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta lea rávven departemeanttaid jorgalit sihke áššiid mat gusket sámi álbmogii erenoamážit, ja áššiid maidda álbmogis lea beroštupmi oppalaččat. Jus departemeanta ii leat almmuhan guđe sámegillii sii háliidit jorgalusa, de vállje DSS giela fáttá dahje geográfalaš guovllu vuođul. Muhtun áššit jorgaluvvojit buot golmma gillii.
Neahttasiiddus regjeringen.no rievdá sámi sisdoallu departemeanttas departementii. Buot departemeanttain leat vuođđodieđut departemeantta birra davvisámegillii iežaset siidduin. Dasa lassin leat muhtun departemeanttat maiddái jorgalahttán vuollesiidduid mat oahpásmahttet iešguđet fáttáid ja ovddasvástádussurggiid davvisámegillii.
3.1.2 Dieđut maid ássit ožžot almmolašvuođas
Dán rádjai leat mii geahčadan almmolaš dieđuid maid sámi ássit ieža ohcet. Dás leat oaidnán ahte lea viehka uhccán dieđut sámegillii mat leat gávdnan láhkai neahtas.
Sámelága vuođul galget lágat ja láhkaásahusat mat erenoamážit gusket olles sámi álbmogii dahje sámi álbmoga osiide, jorgaluvvot sámegillii. Maiddái sámegiela hálddašanguovllu almmolaš orgánaid geatnegasvuohta jorgalit guoskevaš almmuhusaid ja skoviid lea válddahuvvon lágas. Dattetge ii geatnegahte sámeláhka almmolaš orgánaid fállat digitála bálvalusaid sámegillii.
Jus almmolaš instánssat galget sáhttit sáddet dieđuid sámegillii, de leat ollu dain seamma eavttuin mat galget leat ollašuhttojuvvon neahttasiidosisdoalu almmuheami oktavuođas. Stuorámus hástalus lea ahte lea divrras digitaliseret, ja ahte vejolašvuohta seastimii guhkit áiggi vuollái lea uhcit sámi čovdosiid ektui go dáža čovdosiid ektui. Dasa lassin bohtet hástalusat dan oktavuođas ahte váilot sámegielat bargit ja jorgaleaddjit. Dán suorggis leat maid muhtun teknihkalaš eastagat, ja erenoamážit sámegielaid čállinmearkkaid oktavuođas.
3.1.2.1 Hástalusat sámegiela čállinmearkkaiguin
Digitála gulahallamis leat ollugat vásihan oaidnit rievdadusaid dain teavsttain maid sii leat čállán. Dárogielas lea vejolaš dan ovdamearkka vásihit ahte go olmmoš lea čállán sáni «spørre», de fáhkkestaga dat rievdá sátnin «spørre». Dat dáhpáhuvvá dannego vuogádagat geavahit iešguđet čállinmearkkaid ja ahte eai buot vuogádagat doarjjo dárogielbustávaid æ, ø ja å. Sámegielat geavaheaddjit vásihit rievdamiid čállinmearkkaid oktavuođas dávjjibut go dárogielat geavaheaddjit. Dakkár erohusat dagahit váttisvuođaid ovttasdoaibmamii gaskal siskkáldas vuogádagaid, gaskal almmolaš doaimmaid ja gaskal almmolaš doaimmaid ja ássiid dahje ealáhuseallima.
Nu mo ovdal lea namuhuvvon, de leat máŋga mearkka sámegielas mat leat earáláganat go mearkkat dárogielas. Dat guoská mearkkaide Áá Čč Đđ Ŋŋ Šš Ŧŧ Žž (davvisámegielas), Áá, Ŋŋ (julevsámegielas), Ïï ja Öö (lullisámegielas). Eanaš stáhta neahttasiiddut dorjot UTF-8-standárdda mii dahká vejolažžan čállit ja lohkat dáid mearkkaid, muhto dat ii guoskka seamma muddui stáhta doaimmaid fágavuogádagaide. Ovdamearkka dihtii lea sihke Brønnøysund-registaris ja Politiijas máŋga fágavuogádaga mat eai atte vejolašvuođa čállit sámegillii dál. Guhkit áiggi vuollái dat rievdá dannego eiseválddit jagi 2011 rájes gáibidedje ahte buot almmolaš doaimmat go sii čađahit stuorát rievdadusaid, ásahit ođđa dahje viidáseappot ovddidit fágavuogádagaid, galget geavahit UTF-8. Gáibádus lea váldojuvvon mielde Láhkaásahussii IT-standárddaid birra almmolaš hálddašeamis. Láhkaásahus guoská buot daid stáhta ja gieldda doaimmaide maidda hálddašanláhka gusto.
Sihkkarastin dihtii ráđđehusa ulbmila ahte galgá leat dušše okta digitála almmolaš suorgi, de lea maid dehálaš ahte almmolaš vuogádagat gulahallet. Almmolaš suorgi lea ovdáneamen ja eanet ja eanet vuogádagat čadnojuvvojit oktii. Ollu integrerejuvvon vuogádagat dagahit sirdašumi ođđa oktasaš čállinmearkkaide váddáseabbon, ja dávjá ákkastallojuvvo ahte lea dárbu geavahit boarrásat ráddjejuvvon čállinmearkkaid dannego dan dat geavahit dat vuogádagat mat doibmet ovttas. Danne lea dehálaš váldit atnui oktasaš čállinmearkkaid nu johtilit go vejolaš, ovdalgo eanet ovttastuhttimat čađahuvvojit.
3.1.2.2 Álbmotregistara ođasmahttin
Álbmotregistaris leat dakkár ođasmahttojuvvon čoavddadieđut go namma, čujuhus, sohkabealli, siviiladilli ja eanet, buot dain olbmuin geat ásset dahje leat ássan Norggas. Sihke almmolaš ja priváhta doaimmat geavahit Álbmotregistara dieđuid. Álbmotregisttar lea danne guovddáš reaidu almmolaš hálddahusas, servodatplánemis ja dutkanbarggus. Álbmotregisttar čatná oktii ollu bálvalusaid ja čálgoortnegiid.
Eai buot sámi čállinmearkkat leat leamaš dorjojuvvon Álbmotregistaris. Danne leat dat olbmot geaid namas dahje čujuhusas leat sámi sierračállinmearkkat, ožžon almmolašvuođas reivve ja almmolaš identifikašuvdnabáhpáriid, nu go pássa, mas namma dahje čujuhus lea boastut čállojuvvo. Olbmot geain leat sámi čállinmearkkat iežaset fitnodatnamas, eai leat ožžon daid riekta registrerejuvvot Brønnøysund-registarii.
Vearroetáhta lea dál ođasmahttimin Álbmotregistara. Jagi 2019 rájes addá Álbmotregisttar doarjaga buot logi sámi sierračállinmerkii mat leat davvi-, lulli- ja julevsámegielas. Dasa lassin lea rahppojuvvon dat vejolašvuohta ahte ássit geat hálddašit davvisámegiela, julevsámegiela ja/dahje lullisámegiela, sáhttet ieža registreret giellamáhtu Álbmotregistarii. Registrerenčoavddus lea vuođđuduvvon iežasdieđáhussii ja lea eaktodáhtolaš. Čovdosa ulbmil lea čuovvut giellaovdáneami, ja sáhttit geavahit statistihka giellaovddideapmái ja doaibmabijuide mat ovddidit sámi giela ja kultuvrra. Dat statistihkka mii vuolgá dán registreremis sáhttá leat ávkin go áigumuš lea addit sámi álbmogii buoret bálvalusfálaldaga. Giellaregistara duddjon ádjána, muhto guhkit áiggi vuollái sáhttá registtar leat buorre vuođđu politihkkaovddideapmái. Vai geavaheaddjit galget registreret sámegiela, de dárbbašuvvo diehtojuohkin vejolašvuođa birra. Sáhttá maid šaddat dárbu čielggadit mo statistihkaid lea vejolaš buoridit. Sámediggi áigu jagi 2020 mielde álggahit diehtojuohkinkampánnja vejolašvuođa birra registreret sámegiela Álbmotregistarii.
Ođđa álbmotregisttar láhčá dilálašvuođaid dasa ahte Sámediggi, gielddat ja fylkkagielddat sáhttet háhkat dieđuid duohtaáiggis ja geavahit dieđuid beavttálmahttit iežaset gávpeproseassaid. Dasa lassin sáhttá ođasmahttojuvvon Álbmotregisttar váikkuhit buoret dáhtakvalitehtii, eanet diehtoelemeanttaide ja ođđa teknihkalaš lavttaide vai lea vejolaš ovddidit ođđa bálvalusaid ássiide.
Álbmotregistara ođasmahttin mielddisbuktá ahte Vearroetáhta heaittiha dálá álbmotregistara. Vearroetáhta ovttasbargá KS:in gielddasuorggi dárbbu birra beassat viežžat dieđuid ođasmahttojuvvon álbmotregistaris. Dasa lassin árvvoštallojuvvo dat vejolašvuohta ahte gielddasuorgi galgá sáhttit sáddet dieđuid Álbmotregistarii digitálalaččat. KS:s leat sierra doaimmat fuolahit gielddasuorggi dárbbu ođasmahttojuvvon álbmotregistara ektui. Vai gielddat ja fylkkagielddat galget sáhttit oažžut ávkki ođasmahttojuvvon álbmotregistaris, de berre juohke gielda ja fylkkagielda ieš kártet rievdadandárbbu ja árvvoštallat daid váikkuhusaid mat čuvvot ođasmahttojuvvon registaris.
Sámedikki mearkkašupmi
Sámediggi deattuha ahte čoavddus mii registrere sámegiela Álbmotregistarii, ii earut gaskal čálalaš ja njálmmálaš gelbbolašvuođa sámegielas. Finánsadepartemeantta ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvnnain jagi 2016 dovddahii Sámediggi sávaldaga registreret buot sámegielaid (lullisámegiela, ubmisámegiela, bihtánsámegiela, julevsámegiela, davvisámegiela ja nuortalašgiela) čovdosii. Sámediggi ovddidii maid sávaldaga sáhttit registreret sámegiela geavaheami dási, dás maiddái čálalaš ja njálmmálaš geavaheami, ja gelbbolašvuođa vuosttas- ja nuppigielas.
Sámediggi čujuha daidda vejolašvuođaide maid Álbmotregistara rievdadeapmi addá ja ahte digitála registtar buot sámegielagiin Norggas attášii jurddašmeahttun vejolašvuođaid. Dieđut sáhtášedje ovdamearkka dihtii leat hui árvvolaččat gildii mii johtilit beasašii diehtit galle sámegielalaš máná leat mánáidgárdeagis, galle sámegielat máná álget skuvlii ja dulkonbálvalusdárbbu dearvvasvuođabálvalusain. Dát álkidivččii gieldda bálvalusaid plánema ja sihkkarasttášii buori gielddalaš fálaldaga sámi álbmogii.
3.1.2.3 Bargo- ja čálgoetáhta digitála fálaldat sámegillii
Neahttasiiddus nav.no leat dál gávcci fáktaárkka ja guokte artihkkala davvisámegillii. Dasa lassin lea das siidu mas lea vejolaš diŋgot ságastallama sámi bagadeddjiin. Dalle čuojahit dutnje jogo seamma beaivvi dahje maŋit árgabeaivvi. Jagi 2019 guovvamánu rájes čakčamánu rádjai ledje 20–30 olbmo geat bivde beassat ságastallat sámi bagadeddjiin.
Bargo- ja čálgodirektoráhta dieđiha ahte nav.no sámi siiddut geavahuvvojit uhccán. Jagi 2019 lei fáktaárka váhnenruđaid birra davvisámegillii mii lei eanemusat lohkkojuvvon neahttasiiddus nav.no, namalassii 165 galledeaddji. Bargo- ja čálgoetáhta digitála fálaldagas eai leat dál iešhálddašančovdosat sámegillii. Eai ge leat sámegielat siiddut ohcanláidesteaddjis. Applikašuvdna čájeha dál dárogiela (girjedárogiela) ja eaŋgalsgiela, muhto lea válbmejuvvon nu ahte lea vejolaš bidjat teavsttaid máŋgga gillii. Ohcanláidesteaddji geavaha teknihkalaš standárdda UTF-8 ja nu dat galgá doarjut sámi čállinmearkkaid. Iešhálddašančovdosiid ja nav.no viidásat ovddideapmi dahkkojuvvo álgovuolggalaččat geavaheddjiid dárbbuid vuođul.
Bargo- ja čálgoetáhta vásiha hástaleaddjin hahkat mielbargiid geain lea gelbbolašvuohta sámegielas, ja ahte lea váttis bisuhit gelbbolašvuođa organisašuvnnas go dat uhccán geavahuvvo.
Sámedikki mearkkašupmi
Sámediggi cealká ahte sámi geavaheaddjit eai vállje sámi molssaeavttu neahttasiidduin jus dat leat váilevaččat dahje boarásmuvvan. Jus sámit galget geavahit sámi molssaeavttu, de ferte fálaldat leat seammalágan go eará gielain. Go fálaldat ii leat seammalágan, de fertejit geavaheaddjit aŋkke ohcat dárogiela giellamolssaeavttu fidnen dihtii dievaslaš ja ođasmahttojuvvon dieđuid.
3.1.2.4 Boazodoallodieđáhusa digitála sádden
Dál lea boazodoallodieđáhus ja doarjjaohcan siidaosiide ja boazoservviide digitaliserejuvvon. Ohcama sáhttá sáddet elektrovnnalaččat Altinn bokte ja dat gávdno sihke girjedárogillii ja davvisámegillii. Fylkkamánni meannuda ja dohkkeha boazodoallodieđáhusa dan láhkaásahusa vuođul mii lea boazodoallodieđáhusa birra.
Ohcama eará doarjjaortnegiidda/bálvalusaide boazodoalus ferte ain sáddet analogalaččat.
Sámedikki mearkkašupmi
Sámediggi oaivvilda ahte hástalus boazodoallodieđáhusain lea ahte eai buohkat geat juogadit doalloovttadaga, beasa registreret dieđuideaset. Dat guoská ovdamearkka dihtii náittosguimmiide geat juogadit doalloovttadaga, go dušše nuppis sudnos lea beassanlohpi. Dat váikkuha viidáseappot ealáhusdieđáhusaid deavdimii ja dieđuid viežžamii vearrodieđáhusaide. Sámediggi oaivvilda ahte dát ferte njulgejuvvot hui fargga ja dilálašvuođat berrejit láhččojuvvot dasa ahte lea vejolaš oažžut buoret digitála bálvalusaid mat leat heivehuvvon boazodollui.
3.1.2.5 Boazodoalu areálageavahankárta
Boazodoallošiehtadusa 2014/2015 šiehtadallamiid oktavuođas álggahuvvui bargu ráhkadit areálakártta boazodoalu várás sierra ovddasmanni prošeavtta bokte. Ovddasmanni prošeavtta bohtosiid vuođul válljejedje šiehtadusbealit joatkit váldoprošeavttain.
Areálageavahankárttat leat digitála kártabálvalus mii galgá leat vuođđun dasa ahte sáhttá oaidnit mo boazodoalu areálageavaheapmi lea, ja vel oainnusmahttit ja addit dievaslaš visogova čađahuvvon areálasisabahkkemiin ja huksendoaibmabijuin iešguđet orohagas. Kárttat galget leat ollislaččat ja dynámalaččat ja bidjat boazodoalu areálageavaheami vuođđun. Kárttat galget leat boazodoalu, almmolaš hálddašeami, plánaeiseválddiid ja huksejeddjiid geavaheami várás, ja galget sáhttit geavahuvvot guovddáš áššemeannudanreaidun analysain ja fáttálaš válddahusain dakkár áššiin mat gusket boazodollui.
Prošeavtta lea Eanadoallodirektoráhta jođihan, ovttasráđiid Norgga boazodoallosápmelaččaid riikkaservviin (NBR:in) ja fylkkamánniin. Prošeakta lea dál loahppamuttus, ja vuordimis lea ahte čovdosa sáhttá geavahit buot boazoguohtunguovlluin jagi 2020 mielde.
Sámedikki mearkkašupmi
Sámediggi deattuha ahte jus galgá čuovvut plána- ja huksenlága áigumuša ahte galgá sáhttit kártet noađuheami buohkanas čuohcama boazodollui, de fertejit leat kárttat mat čájehit ovdalis sisabahkkemiid boazodoalu guohtunguovlluide. Dat čuovvu plána- ja huksenlága mearrádusa §3-1 bustávas c. Ovdabargguin čilgejuvvo ná:
Bustáva c čujuha dasa ahte plánemii lea erenoamáš dehálaš fuolahit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima luondduvuđđosa. Láhka gusto olles riikii ja olles álbmogii beroškeahttá čearddalaš duogážis ja čatnaseamis. Dattetge lea sivva ovdandoallat sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima luondduvuđđosa suodjaleami erenoamážit. Sámi kultuvra ja eallinvuohki leat álo leamaš nannosit čadnojuvvon lundui, muhtumassii rašis lundui, ja leat danne sorjavaččat buori resursahálddašeamis. Plánema ja ášševálmmašteami oktavuođas lea dehálaš vuhtiiváldit ovdalis sisabahkkemiid seamma guvlui. Boazodoallu lea sámi ealáhus ja dehálaš oassi sámi kultuvrra ávnnaslaš vuđđosis. Doppe gos dat guoská boazodoalloberoštusaide, de lea dárbu árvvoštallat plánaid ja doaibmabijuid buohkanas váikkuhusaid ovttaskas orohahkii. Láhka ii mudde daid oktasaš dahje oktagaslaš vuoigatvuođaid maid sápmelaččat ja earát leat háhkan oamasteami dahje geavaheami vuođul dološ áiggi rájes (Ot.prp. nr. 32 (2006–2007)).
Sámediggi oaivvilda ahte ii leat doarvái ahte gávdnojit kárttat mat leat dynámalaččat ja mat čájehit mo boazodoallu geavaha guovlluid dál. Kárttat fertejit maid čájehit mo boazodoallu ovdal lea geavahan guovlluid, ja mo boazodoallu lea ferten iežas heivehit sisabahkkemiidda. Dat čájehivččii buohkanas noađuheami boazodollui sisabahkkemiid geažil.
Buot plánen galgá lága vuođul sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima luondduvuđđosa. Sámediggi oaivvilda ahte dan eai leat sii geat hálddašit areálaid dál, doarvái bures vuhtiiváldán. Sámediggái lea maid áibbas dehálaš ahte orohagain/siiddain lea buorre kártareaidu mii mieđiheami vuođul lea Sámediggái fidnen láhkai vai dat sáhttá fuolahit boazodoalu areálaberoštusaid ja vuoigatvuođaid almmolaš areálahálddašanproseassain. Danne lea dárbu ovddidit GIS-vuđot vuogádaga dakkár boazodoallokárttaid várás ja bardit sisa máhtu geavahanguovlluid birra.
3.1.2.6 Digitála vejolašvuođat ja hástalusat boazodoalus
Boazodoalus leat ollu digitaliserenvejolašvuođat, erenoamážit digitála čovdosiid ovddideamis bohccuid mearkumii ja guorramii, ja maiddái bohccuid indiviidamearkumii. Dakkár mearkuma lea vejolaš dahkat sihke elektrovnnalaš rádiofrekveansaidentitehtamearkkaiguin (RFID:iguin) ja eanet ovdánan elektrovnnalaš mearkkaiguin maid sáhttá dronaiguin lohkat guhkes gaskkas.
Muhtun orohagat leat jo merkon olles ealu elektrovnnalaš indiviidamearkkaiguin, ja earát fas geavahit satelihttavuđot guorranovttadagaid (GPS-sáddenáđaid/rádiobielluid) muhtun bohccuin ealus. Dan láhkai diehtá orohat boazologu ja gos eallu lea áiggis áigái.
Dakkár ođđa teknologiija ovddideapmi ja geavaheapmi go elektrovnnalaš indiviidamearkkat ja dronat, sáhttá ovttas dakkár ođđa digitála čovdosiiguin go bohccuid optihkalaš klassifiseremiin, leat stuorra ávkin boazodollui. Dat dagaha earret eará álkibun válljet njuovvanbohccuid agi vuođul, dovdát ja čuovvut ovttaskas bohccuid buozalmasvuođa oktavuođas ja vejolaš dikšuma oktavuođas dálkasiiguin, ja nu ásahit sihkkaris biebmogoallosdieđuid. Dasa lassin nannejuvvo bearráigeahčču das ahte guohtunresurssat hálddašuvvojit dohkálaččat. Erenoamážit vurdojuvvo ahte indiviidamearkun attášii eanet aiddolaš ja uhcit resursagáibideaddji boazolohkamiid, sihke hálddahussii ja ieš ealáhussii.
Njuovvama oktavuođas fuolaha maiddái RFID dahje elektrovnnalaš ID-mearkkaid geavaheapmi, ovttas bohccuid ođđa optihkalaš klassifiserenvuogádagain, ahte máksin siidaosiide čađahuvvo johtileappot ja gártá leat eanet aiddolaš. Dasa lassin sáhttá indiviidamearkun maid leat mielde dahkamin doarjjahálddašeami mealgat álkibun ja sihkkarabbon, lassin daid massojuvvon bohccuid duođaštussii maid earret eará boraspiret leat goddán.
Boazodoallosuorggis leat ain stuorra vejolašvuođat lasihit digitaliserema. Dál lea dušše doarjagiid siidaosiide ja boazoservviide maid boazodoallit sáhttet ohcat digitála. Dasa lassin sáhttá boazodoallodieđáhus sáddejuvvot digitálalaččat. Eará doarjjaortnegiin lea dušše manuálaohcan vejolaš.
Viidáseappot leat hástalusat persovdnasuddjenlágaid ektui go digitála čovdosat galget hábmejuvvot boazodoalu várás. Dannego boazodoallu lea sámi ealáhus, mas eanaš boazodoallit leat sápmelaččat, de ferte erenoamážit deattuhit persovdnasuddjema go digitála čovdosat ovddiduvvojit. Čearddalaš duogáš adnojuvvo hearkkes persovdnadiehtun ja danne dat lea erenoamážit suddjejuvvon persovdnasuddjenásaheami vuođul.
Ođđa digitála čovdosiid ovddideapmi lea divrras, ja gollo- ja ávkeárvvoštallamis lea hástaleaddjin oažžut ruhtaduvvot ođđa digitála čovdosiid ovddideami boazodoalu várás.
Sámedikki mearkkašupmi
Sámediggi lea vuorjašuvvan árbevirolaš boazomearkka boahttevuođa geažil, go geatnegahttojuvvon ID-mearkun váikkuha garrasit árbevirolaš sámi boazodoalu ja boazodoallokultuvra váibmosii. Dakkár mearkun sáhttá jávkadit boazodoallokultuvrra vuođđo- ja árbevirolaš osiid. Sámediggi muittuha ahte stáhta lea geatnegahttojuvvon láhčit dilálašvuođaid sámi kulturdoaibmamii Vuođđolága §108 ja álgoálbmotrievtti vuođul.
Sámediggi ii oainne dárbbu bohccuid lassemearkumii, go dat dagaha ollu lassibarggu boazoeaiggádiidda. Sámediggi oaivvilda ahte indiviidamearkuma ásaheamis orru leamen áigumuš sihkkarastit gozihanvejolašvuođaid hálddašaneiseválddiide. Sámedikki mielas dat lea dárbbašmeahttun resursageavaheapmi ja ID-mearkun dagaha stuorra goluid ja dálá vuogádat han čájeha jo eaiggátvuođa.
Boazodoalu árbevirolaš bealljemearkun fuolaha dárkkistanbeali, go boazomearka mearrida eaiggátvuođa bohccui. Árbevirolaččat lea nu ahte siiddain dahje bearrašiin lea iežaset mearkaoalli, mii dahká vejolažžan mearridit, maiddái guhkes gaskkas, guđe bearrašii eallu gullá.
3.1.2.7 DigiBarnevern
DigiBarnevern nammasaš nationála álgga álggahuvvui jagi 2016. Áigumuš lea ahte mánáidsuodjalus galgá buorebut sáhttit addit buori ja beaktilis veahki mánáide ja nuoraide geat dan dárbbašit ođđaáiggi, digitála čovdosiid bokte. DigiBarnevern galgá addit gielddasuorgái digitála loktema ja gokčat dárbbu eanet beaktilis bargoproseassaide, buoret fágalaš doarjagii bargobeaivvis ja buoret stivrendieđuide.
DigiBarnevern lea organiserejuvvon stáhta ja gielddasuorggi gaskasaš ovttasbargun. Stáhta lea ovddastuvvon Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta (Bufdir) bokte, ja gielddasuorgi fas KS ja Troante, Oslo, Birggona, Stavangera, Kristiansándda, Bæruma, Askera ja Lørenskoga suohkaniid bokte. DigiBarneverna digitála čovdosiid ovddidit ovttas stáhta, gielddat, priváhta suorgi ja geavatsuorgi. Stáhtas ja gielddain lea iehčanas ovddasvástádus ieža ovddidit goabbat ge čovdosiid.
Stáhta prošeakta ovddida digitála, mánáidsuodjalusfágalaš kvalitehtavuogádaga mánáidsuodjalusbálvalusaide. Kvalitehtavuogádat galgá addit áššemeannudeddjiide fágalaš ja juridihkalaš doarjaga mánáidsuodjalusbálvalusa árvvoštallamiidda, mearrádusaide ja duođaštusaide mánáidsuodjalusášši iešguđet muttuin. Stáhta prošektii gullet maid čovdosat oadjebas, digitála dieđáhuslonohallamii ja automatiserejuvvon raporteremii ja dat álkida bargoproseassaid ja sihkkarastá buoret stivrendieđuid. Vuorjašuvvandieđihemiid nationála portála lea dakkár ássiidbálvalus mii dagaha vejolažžan sáddet sihkkaris, digitála vuorjašuvvandieđuid báikkálaš mánáidsuodjalusbálvalussii. Stáhta stivre vuorjašuvvandieđihemiid nationála portála ovddideami mas Bufdir lea prošeaktaeaiggát, muhto KS čađaha daid.
Gieldda prošeavttas leat guokte lágideami: Ođđa áššemeannudanvuogádaga háhkan oassálasti gielddaid várás ja portála ássiidbálvalusaide. Áššemeannudanvuogádat lea vuođđuduvvon daidda lágidemiide mat leat definerejuvvon stáhta prošeavttas, ja vel daidda dárbbuide maid oassálasti gielddat definerejit. Portála ássiidbálvalusaide galgá earret eará addit mánáide ja váhnemiidda vejolašvuođa digitála gulahallamii mánáidsuodjalusbálvalusain, ja galgá áiggi mielde maiddái addit vejolašvuođa geahčadit iežas ášši ja oassálastit dasa. Áigumuššan lea ahte daid digitála čovdosiid mat ovddiduvvojit DigiBarnevern bokte, galget buot riikka gielddat váldit atnui.
Dilálašvuođaid láhčin sámegiela várás lea erenoamáš guoskevaš daidda álbmogii jurddašuvvon bálvalusaide maid DigiBarnevern ovddida: vuorjašuvvandieđihemiid nationála portála ja portála ássiidbálvalusaid várás. Goappašat čovdosat leat plánejuvvon ásahuvvot ja jođihuvvot KS FIKS-vuođđovuogádagas. FIKS-vuođđovuogádat láhčá dilálašvuođaid gieldda bálvalusaid digitaliseremii ja digitála ovttasdoaibmamii hálddašandásiid rastá ja lea dehálaš eaktun gielddaid digitaliseremii.
Bufdir lea váldán mielde almmolaš suorggi IT-standárddaid iežas IKT-strategiijii. Dasa gullá maiddái referánsakataloga válddahus dain čállinmearkkaid standárddain mat dorjot sámi čállinmearkkaid. Dat dagaha ahte geavaheaddjit sáhttet čállit iežaset gillii eastagiid haga, ja ahte oaivilsisdoallu ii jávkka dokumeanttaid digitála rádjamis ja digitála sirdimis. Danne leat teknihkalaš eavttut sámegiela válljemii buot čovdosiin.
Stáhta čovdosis «vuorjašuvvandieđihemiid nationála portála» leat iešguđet giellaválljemat, das maiddái davvisámegiella. Gieldda čoavddus «ássiidbálvalusaid portála » lea ain plánenmuttus, ii ge leat mearriduvvo mo dat galgá doaibmat giellaválljema ektui. Portála teknihkalaš vuođđovuogádat doarju vejolašvuođa válljet máŋga giela.