1 Sámedikki 2002 jahkedieđáhus

1.1 Jahkedieđáhusa perspektiivvat

Sámelága § 1–3 vuođul galgá Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvot Gonagassii. Ráđđehus ovddida Stuorradiggái jahkásaš stuorradiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra. Sámedikki dieđáhusrutiinnain lea dasto 4-jagi perspektiiva. Stuorradiggi lea sámelága mearrádusa oktavuođas maiddái mearridan, ahte oktii juohke stuorradiggeáigodagas ovddiduvvo dieđáhus daid doaibmabijuid birra mat galget sihkkarastit ja ovddidit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Dán prinsihppadieđáhusas galget eiseválddit dasto guorahallat vuđoleappot ja prinsihpalaččat Ráđđehusa sámepolitihka juohke stuorradiggeáigodagas.

Sámedikki áigumuššan lea ahte 2003 jahkedieđáhusas galgá čilgejuvvot dásseárvvu duohta dilli, geahča dásseárvolága § 1a.

1.2 Hástalusat boahtteáiggis

1.2.1 Iešmearrideapmi ja vuoigatvuođat

Sámediggi bargá sámi iešmearrideami sisdoalu viidásetovddidemiin. Iešmearrideami sámi áddejupmi vuođđuduvvo riikkaidgaskasaš norpmaide ja dan ovdáneapmái mii lea dáhpáhuvvan sihke rievttálaččat ja politihkalaččat riikkaidgaskasaš forain. Sámedikkis lea beroštupmi ahte sámi iešmearrideapmi heivehuvvo min áigái, seammás go das vuhttojit sámi álbmoga iežas árvvut ja eallinvuohki.

Sisdoallu sámi álbmoga iešmearrideamis galgá mearriduvvot dássásaš ja duohta šiehtadallamiid bokte guovtti ovttaárvosaš beali gaskka. Danne lea guovddáš doaibman šiehtadallangeatnegasvuođa fievrrideapmi Sámedikki ja eiseválddiid gaskka. Geatnegasvuohta ferte siskkildit eanet go ráđđádallama ja diáloga, ja dat ferte geatnegahttit goappašiid beliid. Dát gusto maiddái vuoigatvuođaide eatnamiidda, čáziide ja luonddoriggodagaide. Ovddasvástádusa ja váikkuhanfámu ektui ráji geassin sámi ja norgalaš eiseválddiid gaskka ferte čovdojuvvot duohta šiehtadallamiiguin ja šiehtadusaiguin. Nu johtilit go lea vejolaš ferte biddjojuvvot lávdegoddi mas leat Ráđđehusa ja Sámedikki ovddasteaddjit čielggadit movt šiehtadallamiid galgá čađahit.

Sámediggi gáibida ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis nannejuvvojit. Bargu Sámedikki vuoigatvuođapolitihka konkrehtan dahkamiin ja viidáset ovddidemiin riikkaidgaskasaš riekteovdáneami vuođul, ja daid riekteprinsihpaid vuođul mat gusket eamiálbmogiid vuoigatvuođaide sihke našuvnnalaččat ja álbmotrievttálaččat, jotkojuvvo.

Eamiálbmogiid vuoigatvuođat árbevirolaš máhtolašvuođa ektui leat ovddiduvvomin riikkaidgaskasaččat, ja Sámediggi áigu aktiivvalaččat váikkuhit dan ahte sámi árbevirolaš máhtolašvuohta kártejuvvo ja suodjaluvvo riikkaidgaskasaš njuolggadusaide dávistettiin.

Sámediggi áigu dárkilit čuovvut ráđđehusa proposišuvnna ođđa Finnmárkolága ektui ja barggu ođđa sámi vuoigatvuođalávdegotti ektui Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

Sámiin leat vuoigatvuođat oljo- ja gássagávdnosiidda sámi resursaguovlluin, ja danne gáibidage Sámediggi vuoigatvuođa beassat leat mielde mearrideamen dáid resurssaid. Dasto lea dárbu šiehtadallat gávdnosiid hálddašeami ja geavaheami dáin guovlluin.

1.2.2 Ovttasbargu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka

Sámedikki mihttomearrin lea ahte buot almmolaš eiseválddit váldet mieldeovddasvástádusa sámi servodatovddideames. Sámediggi lea ovddidan gáibádusa oažžut šiehtadallanmálle Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka, mii guoská bušeahttarámmaide ja ovddasvástádusa juohkáseapmái buot servodatsurggiin. Čájeha ahte ain lea dárbu čujuhit ahte guovddáš- ja guovllulaš eiválddiin lea ovddasvástádus maiddái sámi álbmogis. Lea dárbu ahte Sámediggi ollu eanet searvá dakkár plána- ja ovddidanproseasssaide main leat váikkuhusat sámiid vuoigatvuođaide siskkáldas- ja álbmotrievtti mielde. Sámediggi gáibida buoret ortnegiid šiehtadallamiid ja diáloga váste stáhta, ja Sámedikki gaskka dán lágan áššiin. Lahkaddimis ferte maiddái boahtit ovdan ahte Norga lea huksejuvvon guovtti stáhtavuođđudeaddji álbmoga eatnamiid ala, norgalaččaid ja sámiid.

Ferte viidát geahčadit gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ja doaimmaid sámi áššiin, ja dasto ferte maiddái rolla- ja doaibmajuohkin Sámedikki ja muđui hálddašeami gaskka čilgejuvvot. Dán lágan geahčadeamis galggašii leat vuolggasadjin dat ahte Sámedikki váldi galgá nannejuvvot, ja ahte rolla- ja doaibmajuohkin galgá dahkkojuvvot oasálašperspektiivva vuođul Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka.

Oahpahusáššiin lea dehálaš ahte Sámedikkis lea ovttasbargu guovddáš eiseválddiiguin hui árra dásis iešguđet proseassain, erenoamážit mii guoská riikkaviidosaš mearrádusaide nugo omd. lágaid ja njuolggadusaid rievdadusaide, ovddidanprošeavttaide jna.

Sámediggi ii sáhte dohkkehit ahte sámi guovllut dađistaga vuvdojuvvojit dahje juogaduvvojit iešguđet lágan ulbmiliidda almmá ahte sámiin man ge láhkai lea váikkuhanfápmu dillái. Ovdamearkan dasa leat minerálagávdnosiid muhten, ohcan, iskan ja doaibma. Ealáhus- ja gávpeministtar attii signálaid ahte bargu ođđa minerálalágain galggai dahkkojuvvot lávgá diálogain ja stuorra rabasvuođain Sámedikkiin. Dattetge lea departemeanta doallan dušše ovtta dieđihančoahkkima Sámedikkiin hálddahusa dásis. Sámediggi gáibida ain ahte ođđa minerálaláhka ferte leat konsešuvdnaláhka, mas báktefriijavuođaprihsihppa sihkkojuvvo maiddái muhtehahtti minerálaid ektui. Konsešuvdnalága bokte sáhtášii nannoseappot gozihit čielggadusdárbbuid váikkuhusaid ektui ealáhusaide, birrasii, kultuvrii ja servodahkii.

Sámediggái lea dehálaš ahte riikkaidgaskasaš eamiálbmotvuoigatvuođaid suodjaleapmi deattuhuvvo láhkabarggus. Hástalussan lea čatnat riikkaidgaskasaš barggu biologalaš šláddjivuođa konvenšuvdnii, mas Norga lea aktiivvalaččat mielde, dan láhkabargui mii dahkkojuvvo dán suorggis siskkobealde Norgga rájiid.

1.2.3 Sámi jienastuslohku ja válga

Lea dehálaš váikkuhit sámi jienastuslohkui čáliheami lasiheami. Mihttomearrin lea váikkuhit duohta máhtolašvuođain ja fuomášumiin ieš jienastuslohkoortnegii, ja ná váikkuhit sámi jienastuslohkui čáliheami lassáneami. Váikkuhangaskaoapmin lea buoredit diehtojuohkima ja eanet aktiivvalaččat juohkit dieđuid Sámedikki máŋgašládjas doaimma birra mii guoská báikegottiide ja ovttaskas olbmuide ja sámi servodahkii ollislaččat.

Barggu sámi jienastusloguin ferte buoridit ja jienastuslogu fievrrideami ja dan hálddašeami ferte fárrehit guovddáš dássái, Sámediggái. Dát sihkkarastášii olbmuid jienastanvuoigatvuođa ja buot jienastuslohkui čálihanávžžuhusaid sáhtášii meannudit ovttagaslaččat, ja sámi jienastuslohku dasto oktilaččat livččii áigeguovdil. Sámediggi áigu maiddái árvvoštallat eanet boahtteáiggi čovdosiid movt čađahit sámediggeválgga poastaválgan, elektrovnnalaš válgan jna.

Nissonolbmuid unnán ovddastusa ektui Sámedikkis, konkludere raporta válgga, nominašuvnna ja dásseárvvu 1 birra ahte lea váttis geassit makkárge čielga konklušuvnna tállaanalysa vuođul válgga ja nominašuvnna ektui. Čujuhuvvo ahte sáhttá leat válgaortnega sivva go nissonolbmot systemáhtalaččat báhcet olggobeallái dahje eai nominerejuvvo. Lea dárbu ain eanet dutkat sohkabeliid sámi servodagas ja dan oktavuođas árvvoštallat sihke válganjuolggadusaid ja Sámedikki politihkalaš arenan dásseárvo- ja sohkabealleperspektiivvas.

1.2.4 Giella, gulahallan ja diehtojuohkin

1.2.4.1 Sámegiella

Sámegiella lea muhtun guovlluin hui sakka áitojuvvon. Sámediggi lea vuoruhan sámegiela ovddideami, ealáskuhttima ja suodjaleami bajimužžii iežas ulbmiliiguin. Danne lea guovddáš mihttomearrin ahte sámi giellabargu galgá nannejuvvot, ealáskuhttojuvvot ja ovddiduvvot buot giellaguovlluin. Mihttomearrin lea ahte sáme- ja dárogiella galgaba šaddat ovttaárvosaš giellan. Stuorra hástalusat maid ovddabealde leat sámegiela nannema, ealáskuhttima ja ovddideami ektui gáibidit ahte Stuorradiggi lasiha mealgat juolludusaid giellabargui.

Sámi giellaguovddážat leat okta máŋgga doaibmabijus dán mihttomeari ollašuhttimis. Giellaguovddážat galget doaibmat dakkár arenan gos sámegiella hállojuvvo, gullo ja oidno, ja dasto doaibmat guovllu resursaguovddážin. Sámediggi áigu joatkit bargguin eanet giellaguovddážiid ásahemiin.

Sámelága bokte lea sámiide Norggas sihkkarastojuvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela. Sámelága giellanjuolggadusat leat dál doaibman 1992 rájes, ja dál lea dárbu evalueret njuolggadusaid, nu ahte dat heivehuvvojit dáláš dillái ja riikkaidgaskasaš giellamearrádusaide.

Stáhtalaš doarjja almmolaš hálddašeapmái, ja ovttaskas individaid vuoigatvuohta geavahit sámegiela, lea ráddjejuvvon guđa gildii. Ovttaskas olbmuid vuoigatvuođaid sámelága ja rávisolbmuidoahpahuslága ektui ferte gozihit maiddái olggobealde dan guovllu mii dál gohčoduvvo sámegiela hálddašanguovlun sámelága giellanjuolggadusaid mielde. Sámediggi leage danne váldán álgaga ahte viiddidit dán hálddašanguovllu ja dat gáibida ruhtarámmaid nannema guovttegielalašvuhtii.

1999/2000 čađahii Sámi giellaráđđi iskkadeami 2 movt almmolaš orgánat čuvvot sámelága giellanjuolggadusaid. Iskkadeapmi čájeha ahte lea dárbu nannet sámegiela hálddahus- ja áššemeannudangiellan almmolaš orgánain.

Sámegiella galgá šaddat sámegielagiid gulahallangiellan buot dásiin. Dát gáibida ahte skuvla váldá atnui sámegiela fágaoahpahussii nu ahte mánát ja nuorat šaddet oadjebassan sámegielain fágagiellan, ja fágatearpmat šaddetge de lunddolaš oassin oahpahusas. Dáinna lágiin galgá sámegiella ovddiduvvot iešbirgejeadddji servodatgiellan.

Sámi tearpmabargu ja sámi báikenamaid čohkken ja registreren lea dehálaš sámegiela suodjaleapmái ja ovdánahttimii. Dát guoská maiddái sámi olbmonamaide. Jos sámegiela galgá sáhttit geavahit aktiivvalaš gaskaoapmin fágalaš oktavuođas, de fertejit sámi tearpmat ja báikenamat lea olamuttos buot geavaheaddjiide servodagas. Sámedikki sátnebáŋkku ferte ođasmahttit ja ovddidit nu ahte doppe leat buot sámegiellajoavkkuid ja suopmaniid sánit ja tearpmat, ja danne dat ferte ovddiduvvot oktasaš reaidun riikarájiid rastá.

Sámegiel báikenamaid ferte bidjat oidnosii ja álgit almmolaččat daid geavahit. Go dán mihttomeari galgá juksat, de fertejit guovddáš eiseválddit ovttasráđiid Sámedikkiin, aktiivvalaččat juohkit dieđuid gielddaide, fylkkagielddaide ja earáide. Kultur- ja girkodepartemeantta báikenammaevaluerenbarggus, fertejit čuolbmačilgehusat mat čatnasit máŋggagielat nammageavaheapmái Norggas árvvoštallojuvvot sierra, ja viidát oktavuođas go maid dán rádjai lea dahkkojuvvon.

1.2.4.2 Diehtojuohkin ja bibliotehkabálvalusat

Elektrovnnalaš bálvalusaid ovddideapmi Sámedikki doaimma rámmaid siskkobealde gáibida viehka ollu resurssaid ja áŋgiruššama. Bajimuš mihttomearri gulahallan- ja bálvalanpolitihkas lea ahte buktit bálvalusaid olamuddui neahtas elektrovnnalaš ja birrajándorrabas hálddašeami bokte. Dát ferte čuovvoluvvot juolludusaiguin doaibmabijuide mat bohtet barggu geažil mii lea jođus, go ráhkaduvvo strategiija DGT váste ja elektrovnnalaš bálvalusaid váste Sámedikkis.

Gielddain ja fylkkagielddain lea ovddasvástádus ovddidit bibliotehkabálvalusaid buot iežas geavaheaddjiid váste. Stuorámus hástalussan lea sihkkarastit gelbbolašvuođa, resurssaid ja dáhtu ovddidit bibliotehkabálvalusaid sámi álbmogii. Go galgá ovddidit viidáset Sámi sierrabibliotehka «bibliotehkaid bibliotehkan», mas lea gelbbolašvuohta ja resurssat daid várás geat ohcalit sámi bibliotehkabálvalusaid, de ferte vuoruhit bajás ođđa ja internehttii vuođđuduvvon bibliotehkavuogádaga. Dát lea hui dehálaš sámi girjjálašvuođa olamuddui buktimis, go eambogat sáhttet diŋgot girjjiid neahta bokte. Go bibliotehka háliida hukset vuođđogirječoahkádusa ja eará gálduid bibliotehka sámi geavaheaddjiid váste, de ferte ásahuvvot dán várás sierra doarjjaortnet.

Sámi girjebussiid ásaheapmi lea dehálaš oassi muđui nu váilevaš sámi bibliotehkabálvalusas. Dehálaš bibliotehkabálvalusaid buorideames sámi geavaheaddjiid váste, lea maiddái sámi girjebussiid ruhtadeami sihkkarastin guovlluin gos ássan lea bieđgguid ja gos leat hástalusat gulahallama dáfus.

1.2.5 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

1.2.5.1 Mánáigárddit

Mánáidgárddit lea áibbas guovddážis sámi giela ja kultuvrra ovddideames ja nannemis. Sámedikki bajimuš mihttomearri lea danne ahte buot sámi mánáin galgá leat ollesárvosaš sámi mánáidgárdefálaldat. Dát fálaldat galgá vuođđuduvvot sámi gillii ja kultuvrii, ja lea okta dain deháleamos mánáid vuoigatvuođain.

Sámediggi diehtá ahte Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea álggahan mánáidgárddiid rámmaplána ođasmahttinbarggu. Dien oktavuođas lea dehálaš bargat dan ala ahte plánii šaddá maiddái sámi sisdoallu lunddolaš oassin. Mánáidgárdelágas ferte dáhkidit sámi mánáid vuoigatvuođa oažžut fálaldagaid sámi gielas ja kultuvrras mánáidgárddiin.

1.2.5.2 Oahpahus

Buot sámi mánáin lea individuála vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas. Dát individuála vuoigatvuohta ii guoskka vuoigatvuhtii oažžut oahpahusa sámegillii. Sámedikki mihttomearri lea ahte buot sámi oahppit ožžot individuála oahpahusa sámegillii, sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllain, geahča dievasčoahkkinášši 46/02 mas ovttajienalaš Sámediggi cealká ahte Oahpahuslága § 6.2 ferte rievdadit nu ahte buot sámi mánáin – beroškeahttá orrunsajiin – sihkkarastojuvvo individuálalaš vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas ja sámegillii. Sámi mánáid vuoigatvuohta sámegillii ferte sihkkarastojuvvot maiddái skuvlaastoáigeortnegis (SAO).

Sámediggi áigu sierra áššiin evttohit evalueret ja rievdadit Oahpahuslága.

10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplána (O97S) ferte gustogoahtit eanet skuvllaide ja gielddaide riikkas. Buot sámi oahpahusa ferte láhčit dábálaš diibmologu siste mii ohppiin lea juohke luohkás.

Sámi oahpahusas šaddet liigegolut gielddaide ja fylkkagielddaide. Dat liigegolut bohtet earret eará ávdnasiin sámegillii ja dasto adnojit liige oahpaheaddjiresurssat. Go sámi oahppiide galgá sihkkarastit sin vuoigatvuođaid oahpahuslága vuođul oahpahussii sámegielas ja sámegillii, de ferte stáhta máksit gielddaide ja fylkkagielddaide ollásit dáid liigegoluid ovddas.

Ferte ráhkaduvvot dievaslaš sámi oahppoplána joatkkaskuvllaid váste. addá maiddái dárbu sihkkarastit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánain nugo lea dahkkojuvvon vuođđoskuvlla našuvnnalaš oahppoplánain. Sámedikki láhkaásahusválddi oahpahuslága § 6–4 vuođul, ferte viiddidit guoskat buot fágaide vuođđoskuvllain.

Sámi kulturdiđolašvuođa lassáneapmi lea dagahan ahte rávisolbmot maid leat jearahišgoahtán sámi oahpahusfálaldagaid. Dása ferte ráhkaduvvo plána ja dasto dasa ferte bidjat resurssaid. Diimmáš jahkedieđáhusas lei dát bajimužžii vuoruhuvvon suorgi, ja lea hui dehálaš gávdnat dasa čovdosa jođáneamos lági mielde.

1.2.5.3 Alit oahppu ja dutkan

Sámedikki bajimuš mihttomearri lea ahte sámi oahpahusásahusat ja sámi alit oahpahus ain ovddiduvvojit sámiid iežaset eavttuid vuođul. Danne oaidná Sámediggi ahte lea dárbu ásahit oktasaš sámi oahpaheaddjioahpu, mii lea ávkin olles sámi servodahkii. Dasto lea dehálaš ahte ráđđehus aktiivvalaččat doarju Sámi allaskuvlla ulbmila šaddat dieđalaš allaskuvlan.

Oahpahus- ja dutkandepartemeanta ferte váikkuhit ahte álggahuvvo dutkan- ja ovddidanbargu, earret eará guhkesáiggi prográmma ovddidit ja hukset sámi alit oahpahusa ja dutkama, ja dasto guhkesáiggi dutkan- ja ealáskuhttinprográmma sámegiela váste, mii erenoamážit lea oaivvilduvvon guovlluide gos gielladilli lea heittot.

Go galgá sihkkarastit oahpaheaddjiid rekrutterema sámi skuvllaide, de ferte bisuhit ja ovddidit váikkuhangaskaoapmeortnega. Mii guoská sámegielat oahpaheaddjiid ja ovdaskuvlaoahpaheaddjiid rekrutteremii, de ferte Sámediggi oažžut ruđaid Oahpahus- ja dutkandepartemeanttas stipeandaortnegiid ásaheapmái.

Sámi giella- ja kulturmáhtolašvuohta ferte heivehuvvot buot riikka allaskuvllaid ja universitehtaid fágalaš sisdollui.

1.2.5.4 Oahpponeavvoovddideapmi

Sámi servodagas leat stuorra hástalusat sámi oahpponeavvuid buvttadeami ja ovddideami ektui olmmošlaš ja ávnnaslaš resurssaid dáfus. Lea dárbu oktasaš davviriikkalaš mihttomearrái iešguđet fágaid ektui, vai šattašii álkit heivehit ja beavttálmahttit oahpponeavvoovddideami. Danne lea dárbu dán suorggis oktiiordnet barggu davviriikkalaš našuvnnalaš dásis. Ferte maiddái áŋgiruššat osiiguin maiguin sáhttá duhtadit erenoamášpedagogalaš dárbbuid, nu ahte oahpponeavvut sáhtášedje doaibmat multifunkšuvnnalaččat. Dasto lea dárbu viidásetovddidit sámi oahpponeahta ja heivehit sámi digitála/elektrovnnalaš oahpponeavvuid ovddideami našuvnnalaš prošeavttain.

1.2.6 Areála, biras- ja kultursuodjaleapmi

Sámediggi háliida ovttas guovddáš eiseváldiiguin searvat nu buriiguin go vejolaš seammalágan eavttuiguin vai juksat eanet birasáddjás ja ceavzilis ovdáneami. Go dán galgá sáhttit čađahit, de lea Sámediggi sorjavaš das ahte oažžu resurssaid dáfus vejolašvuođa bargat dáiguin čuolbmačilgehusaiguin einnostuvvi ja fágalaččat dohkálaš vugiin.

Ferte ráhkadit čielga njuolggadusaid movt vejolaš suodjalanproseassaid galgá čađahit dásseárvosaš sámi searvama sihkkarastedettiin. Dán lágan ođđasis geahččama ferte čađahit ovttasráđiid Sámedikki ja Ráđđehusa gaskka. Dán oktavuođas čujuha Sámediggi ahte Stuorradiggi mearridii suodjalanplána barggu oktavuođas Divttasvuona-Hellemoguovllus ahte dat šaddá našuvnnalaš proseassan, mas lea njuolga oktavuohta Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki gaskka, geahča meannudeami Árvalusas S nr 110 (2002–2003) Stuorradikkis, evttohus nr 4. Sámedikki mielas lea áibbas dárbbašlaš ahte guoskevaš suodjalanguovlluid ođđa ja ollislaš árvvoštallan dahkkojuvvo, ovdal go dahkkojuvvojit ođđa suodjalanmearrádusast sámi guovlluid ektui.

Sámedikkis lea čoahkes ja ollislaš ovddasvástádus sámi kulturmuittuin buot sámi geavahus- ja ássanguovlluin guđa fylkkas. Dát bargu gáibida eanet áiggi ja resurssaid dáláš resurssaid ektui. Danne fertejit guovddáš eiseválddit bidjat eanet resurssaid Sámediggái vai dat sáhttá gozihit čoahkes ja ollislaš ovddasvástádusa sámi kulturmuittuin. Sámi kulturmuitoperspektiivvaid ferte heivehit vuđolaččat ja ollislaččat dieđihuvvon stuorradiggedieđáhusas kulturmuitopolitihka birra.

Sámediggi lea fágalaččat ja ekonomalaččat nannemin sámi museaid. Ráđđehus ferte nannet sámi museaid ekonomalaš dili, erenoamážit lea dárbu nannet prošeavttaid ja stuorát investeremiid ruhtadeami.

Sámedikkis leat stuorra hástalusat ovddabealde čázádagaid hálddašeami oktavuođas, sihke suodjaluvvon ja suodjalkeahtes čázádagaid ektui. Ollislaš čázádatplána nuppástuhttin ja EU čáhcedirektiivva heiveheapmi buktet maiddái stuorra hástalusaid Sámediggái. Sámediggi ferte oažžut resurssaid gozihit sámi beroštumiid sihke čázádagaid hálddašeamis, Ollislaš plána nuppástuhttimis ja EU čáhcedirektiivva heiveheamis.

1.2.7 Kultuvra ja ealáhusat

1.2.7.1 Sámi kultuvra

Sámi kultuvra lea positiivvalaččat ovdánan sihke boares ja ođđa čájehanvugiiguin viidát. Sihke servodatperspektiivvas ja kulturpolitihkalaš perspektiivvas ferte sámi dáidda- ja kulturovdáneamis leat seamma friija čájehanvuohki go dán rádjai leamaš. Dát gáibida viiddis ja sládjás áŋgiruššamiid ollu surggiin, ollu oasálaččaid siskkildemiin. Kulturdoaibmabijut leat erenoamáš dehálaččat sámi giela, identitehta ja gullevašvuođa ovddideames. Go galgá movttiidahttit ain ovdáneami viidáseappot ja gozihit dan mii juo gávdno, de ferte Stuorradiggi lasihit rámmaid sámi kulturulbmiliidda.

Giella- ja kulturguovddážat leat dehálaččat sámi giela ja kultuvrra ovddideapmái. Ája Sámi Guovddáža huksen galgá ollašuhttot ollásit. Dasa lassin plánejuvvo Várdobáikki huksen Lulli-Romssas ja Saemien Sitje Davvi-Trøndelágas. Sámediggi lea ovdal dovddahan ahte ferte ásahuvvot sierra kulturviessofoanda ja áigu dán ášši čuovvolit.

Sámi teáhteriin lea dehálaš sadji sámi dáidda- ja kulturhámiid gaskkustan- ja vásihanarenan, ja sámegiela geavaheamis. Åarjelhsaemien Teaterei ja Beaivváš Sámi Teáhterii ferte sihkkarastojuvvot dohkálaš ekonomiija doaimma váste, vai dat sáhttet bálvalit olles sámi ássanguovllu.

Sámi filbmaulbmiliidda lea dovdomassii lassánan ohcamat. Ain lea dárbu nannet rámmaeavttuid sámi filbma- ja videodoaibmabijuide.

Sámedikkis lea beroštupmi oččodit sámi dáiddáriidda dohkálaš bargo- ja rámmaeavttuid. Dáiddamusea lea dehálaš sihke dáiddáriidda ja geavaheaddjiide, ja dasto lea dehálaš ahte dilálašvuođat láhččojuvvojit sámi dáidaga gaskkusteapmái boahttevaš sohkabuolvvaide. Erenoamáš dehálaš lea gávdnat čovdosa dasa movt Nils Aslak Valkeapää dáidda galgá suodjaluvvot ja hálddašuvvot. Sámediggi oaivvilda ahte stáhta dat galggašii leat mielde oastimin opmodaga.

Sámi musihkka galgá biddjojuvvot Riikkaoassemusihkkáriid-ortnegii, suodjalan ja buoridan dihte sámi musihka gaskkusteami. Dasa lassin fertejit sámi artisttat oažžut ovdánan- ja gaskkustanvejolašvuođa.

Lea stuorra dárbu publikašuvnnaide heivehuvvon sámi álbmogii. Girjjálašvuođa prošeavttaid realiserema ferte hoahpuhit. Sámediggi oaidná dehálažžan ahte ásahuvvošii bissovaš oastinortnet sámi čáppagirjjálašvuođa váste.

Sámediggi lea máŋgii bivdán speallanruđaid sámi valáštallamii, ja vuordá dál ahte dát ollašuvvá. Čuoigamis leat guhkes árbevierut sámi servodagas, ja ferte álggahuvvot našuvnnalaš sámi čuoiganrusttega ásaheami čielggadeapmi.

1.2.7.2 Ealáhusat

Buotbealálaš ja dávgasis báikkálaš ealáhuseallin bidjá ávnnaslaš vuođu sámi kultuvrii. Bajimuš mihttomearri sámi guovlluid guovlupolitihkkii lea doalahit ássanminstara dovdomearkkaid. Sámediggi bidjà lagašvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihpa vuođđun iežas ealáhuspolitihkkii. Lea áibbas vealtameahttun ahte ovddiduvvojit hálddašanmállet, main báikegottiid olbmot sáhttet oažžut ávkki. Lotnolasealáhusvejolašvuohta lea dehálaš oassi dás, ja ovddidandoaibmabijuid oktavuođas ferte muitit ahte dat galget háhkat birgenvejolaš lotnolasaid. Báikkálaš ealáhuseallima suodjaleami, nannema ja viidásetovddideami eaktun lea maiddái váikkuhangaskaomiid aktiivvalaš geavaheapmi ulbmállaččat. Sámi giliservodagaid eallinvuođđun leat vuođđoealáhusat nugo guolástus, eanadoallu, boazodoallu, luondduresurssaiguin ávkkástallan, lassin priváhta ja almmolaš bálvalusaide. Go galgá doalahit ássama, de ferte ealáhuseallima rámmaeavttuid sámi guovlluin buoridit. Sámi servodagat galget geasuhit ja leat resursan goappašiid sohkabeliide. Danne fertejit gávdnot buorit fálaldagat mánáide ja nuoraide ja sládjás bargovejolašvuođat goappašiid sohkabeliide.

Sámediggi doarju ahte Davvi Romssa ja Finnmárkku doaibmabidjoguovlu bisuhuvvo, ja ahte dat ortnegat mat leat ásahuvvon doalahuvvojit. Davvi Romssas ja Finnmárkkus ásset ollu sápmelaččat. Ortnegiid meannudeami oktavuođas doaibmabidjoguovllus sáhtášii geavahit eamiálbmotperspektiivva, vai livččii vejolaš oažžut dakkár ortnegiid mat muđui rihkošedje riikkaidgaskasaš almmolaš doarjagiid ja sierraortnegiid njuolggadusaid. Sámediggi doarju ahte bargoaddidivadagas luvvenortnet doaibmabidjoguovllus doalahuvvo nugo dat dál lea. Dáláš ortnega lea álki hálddašit ja dat lea bures heivehuvvon doaibmabidjoguovllu ealáhustruktuvrii.

Sámediggi lea ollu jagiid ovddidan árvalusa Guolástusdepartementii ahte ásahuvvošii sámi guolástusávádat sámi ássanguovlluide, almmá ahte departemeanta dan livččii čuovvolan. Go galgá sihkkarastit sámi ássama rittus, de ferte nannet unnimus riddo- ja vuotnafatnasiid bivdovuoigatvuođaid. Boahtteáiggis ferte maid árvvoštallat, ahte galggašedje go sámi guovllut oažžut sierra bivdoeari. Sámediggi áigu máhccat dán áššái ruovttoluotta.

Sámi guovlluid eanadoalu ovdáneapmi sorjá guovllulaš ja našuvnnalaš politihkas ja riikkaidgaskasaš šiehtadusain. WTO-šiehtadusa 3 šiehtadusbohtosis lea mearrideaddji mearkkašupmi eanadoallobuvttadeami joatkimii, ja šaddá ovttas EEO-šiehtadusain leat mielde fuonideamen sámi eanadoalu.

Boazodoalu iešheanalis riektevuođu sámi guohtoneatnamiin, mii lea vuođđuduvvon sámi árbevieruide ja dološ áiggiid rájes geavaheapmái, ferte čatnat láhkii. Sámediggi ferte oažžut guovdileappo ja aktiivvaleappo saji boazodoallopolitihka hábmemis, ja gáibida beassat searvat boazodoalloláhkaproposišuvnna ja lága láhkaásahusaid viidáset bargui. Mii guoská bargui dainna ođđa boazoguohtonkonvenšuvnnain Norgga ja Ruoŧa gaskka, de ferte sihke boazodollui ja sámedikkiide goappašiin riikkain sihkkarastojuvvot searvan viidáset bargui.

Barggus dainna ođđa stuorradiggedieđáhusain boraelliid hárrái, lea stuorra mearkkašupmi sámi boazodoalu ja eanadoalu rámmaeavttuide. Boraelliidnáli ferte muddet nu ahte dat ii leat áitta sámi boazodollui ja šibitdollui. Sámediggi muittuha ahte riikkaidgaskasaš njuolggadusat ráddjejit Norgga boraelliidpolitihka sámi guovlluin.

Sámedikki viđajagi duoji ovddidanprográmma galgá duođaštit makkár váikkuhus ealáhusas lea árvobuvttadeapmái ja barggolašvuhtii sámi guovlluin, fuomášumi erenoamážit giddemiin nissonbargosajiide. Prográmma lea dehálaš duoji ovddideapmái ealáhussan, ja stáhta ferte ollásit ruhtadit prográmma.

1.2.8 Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámediggi bargá sámi buohcciid fágalaš, kultuvrralaš ja gielalaš vuoigatvuođaid nannemiin. Oassin dán barggus dáhttu Sámediggi ahte ásahuvvo oktiiordnejuvvon sámi gelbbolašvuođa guovddáš mas leat sihke somatihkka, psykiátriija ja dutkan. Go dán galgá sáhttit čađahit, de ferte stáhta juolludit sierra ruđaid dasa. Lea dehálaš buoridit ásahusaid stáhtusa ja nannet daid ekonomalaččat, fágalaččat ja bargiid dáfus.

Buohcciviesuid ja eará spesialistadearvvašvuođabálvalusaid válddii stáhta badjelasas 01.01.02 ja ná báhcet olggobeallái Sámedikki njuolggadusaid, nu ahte eat sáhte addit doarjaga gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielalašvuođa ruđain doaibmabijuide sámegiela hálddašanguovllus. Danne dáhttu Sámediggi ahte Dearvvašvuođadepartemeanta jođáneamos lági mielde várre ruđaid vai dearvvašvuođafitnodagat ožžot doarvái ruđaid daid gielladoaibmabijuid čađaheapmái maid dearvvašvuođaásahusat gustovaš lágaid ektui leat geatnegahttojuvvon čađahit. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte nammaduvvo sierra sámi dearvvašvuođa- ja sosiálafágalaš ráđđi sihkkarastit sámi beroštumiid dearvvašvuođasuorggis. Sámediggi áigu maid bargat dan ala ahte Sámediggi dat galgá oktiiordnet ja buktit árvalusaid sámi ovddasteaddjiid hárrái dearvvašvuođafitnodagaid stivrraide.

Dearvvašvuođadepartemeanta lea ođđajagemánus evalueren NAČ 1995: 6 Sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána Norggas, čuovvoleami. Sámediggi lea bivdán oažžut váldoovddasvástádusa prošeaktaruđaid juogadeames ja daid organiseremis boahtteáiggis.

1.2.9 Ovttasbargu

Ovttasbargu fylkkagielddaid ja Sámedikki gaskka lea hui dehálaš, go galgá oažžut buori ovdáneami sámi álbmogii Norggas. Fylkkagielddaid ođđa rolla bokte guovlulaš ovddidanoasálažžan, biddjojuvvojit ollu eavttut ovdáneapmái fylkkain. Danne dáhttu Sámediggi ovddidit ovttasbarggu fylkkagielddaiguin sámi ássanguovlluin, ja gulahallat daiguin gávdnan dihte málliid mat livčče ulbmállaččat ja maiguin sámi perspektiiva gozihuvvošii. Erenoamáš hástalussan lea oažžut buriid rutiinnaid fylkkaplánemis, maiguin sáhttá vuhtii váldit eamiálbmotperspektiivva dáin plánain. Sámediggi ferte oažžut guovlulaš ovddidanruđaid vai sáhttá gozihit iežas rolla ovttasbarggus fylkkagielddaiguin.

Sámediggi oaidná hui dehálažžan dan ahte ráđđehusas livččii áddejupmi dan bargui maid Sámi parlamentáralaš ráđđi dahká. Sámiid rájáhis barggus ovddit áiggiin, ja dáláš ovttasbargovugiin riikarájiid rastá leat stuorra vejolašvuođat. Sámi parlamentáralaš ráđi váldohástalussan lea oažžut ruhtadeami ráđi doibmii.

1.2.10 Sámedikki riikkaidgaskasaš áŋgiruššamat

Sámediggi deattuha riikkaidgaskasaš eamiálbmotbargui aktiivvalaččat searvama. Dat mii eanemusat ráddje Sámedikki riikkaidgaskasaš áŋgiruššamiid, lea ekonomalaš resurssaid váilevašvuohta. Áŋgiruššamat leat lassánan, mii maid leamaš Sámedikki mihttomearri, almmá dárbbašlaš resurssaid lassáneami haga. Dát buktá váttisvuođaid daid mihttomeriide, mat Sámedikkis leat dán bargui ja daid vuordámušaid ektui maid Sámediggi deaivá sámi servodaga ja oasseoasálaččaid beales našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis.

Sámediggi áigu joatkit sámi beroštumiid gozihemiin ON eamiálbmotjulggaštusa bargojoavkkus, ja áigu aktiivvalaččat váikkuhit dan ahte ON orgánat mearridit eamiálbmotjulggaštusa nugo lei eaktuduvvon ahte dat galge dahkat. Sámediggi bargá maiddái dan ala ahte eamiálbmot parlameanttat ja eará álbmotválljen orgánat galget sáhttit searvat iežaset kapasitehtain ON oktavuođas.

Lea dárbu láhčit dilálašvuođaid nu ahte eamiálbmogiin Barentsovttasbarggus galgá leat váikkuhanfápmu ovddastusa bokte buot dásiin. Danne leage dehálaš ahte eamiálbmogat leat ovddastuvvon maiddái Barentsráđis, eaige dušše guovllulaš dásis. Sámediggi lea dál eamiálbmogiid ovddasteaddji Regiovdnaráđis ja -komiteas. Danne leat doaimmat leamaš mealgat eanet go ovdal. Dattetge ii leat Sámediggi ožžon liige resurssaid dán bargui, ja lea nugo mii otnáš nammii diehtit, dat áidna searvi orgána ovttasbarggus mii ii oažžo makkárge ekonomalaš doarjaga guovddáš eiseváldiin.

Sámediggái lea dárbu ahte boahtteáiggis eanet fokuseret politihkalaš proseassaid EU politihkalaš orgánaid siskkobealde, nugo maiddái dan mii dáhpáhuvvá EU byråkráhtalaš vuogádaga siskkobealde. Otnáš nammii ii leat Sámedikkis makkárge erenoamáš gelbbolašvuohta EU/EEO oktavuođas. Dárbu oažžut erenoamáš gelbbolašvuođa EU/EEO ektui lassána áiggi mielde, ja Sámediggi ferte oažžut návccaid deaividit dáiguin boahtteáiggi hástalusaiguin maiddái dán suorggis. Ráđđehus galggašii jearrat fágalaš rávvagiid Sámedikkis EEO-šiehtadallamiid oktavuođas.

1.3 Bargu Sámedikkis 2002:s

1.3.1 Mihttomearri ja váikkuhangaskaoamit

2002–2005 sámediggeplánas lea deattuhuvvon sámi árvovuođu suodjaleapmi ođđaáigásaš máilmmis. Máilmmeviidosašvuohta ja riikkaidgaskasašvuohta buktet ođđa hástalusaid main olmmošvuoigatvuođat ja iešmearrideapmi leat guokte guovddáš beali.

Maŋimuš jagiin eai leat fievrrideamit Sámediggái measta oppanassiige lassánan, ja dát fuonida sámi kulturdoaibmabijuid. Dat mii lea lassánan bušeahtas lea doaimmaid sirdima boađus. Earret eará ii leat leamaš vejolašvuohta lasihit omd. doarjagiid sámi giellaprošeavttaide, mat leat dehálaččat mánáide ja nuoraide erenoamážit dain guovlluin gos gielladilli lea heittot.

Guovvamánus 2002 dollojuvvui čoahkkin Sámedikki, Gielda- ja guovludepartemeantta, Statistihkalaš guovddášbyråa ja Sámi instituhta gaskka barggu birra sámi statistihkaiguin. Lea sávahahtti oažžut bissovaš ortnega sámi statistihkaid buvttadeapmái Norggas, ja galggašii álggahuvvot prošeakta mainna gávnnahit movt dán barggu sáhtášii organiseret. Dehálaš lea ahte guovddáš eiseválddit veahkehit sihke fágalaččat ja ekonomalaččat dán barggus. Dál ii leat ovttasge ovddasvástádus ráhkadit sámiguovdásaš statistihkaid riikkain gos sámit ásset, vaikko dárbbu čujuhitge dađistaga eanet ja eanet oasálaččat sámi fágalaš ja politihkalaš birrasiin.

1.3.2 Vuoigatvuođat

Guovddášeiseválddiiguin leat dollojuvvon máŋga čoahkkima vuoigatvuođaáššiid birra. Sámediggeráđđi ja Bargiidbellodaga sámediggejoavkku jođiheaddji leat deaivvadan Ráđđehusa ovddasteaddjiiguin Finnmárkolága oktavuođas. Čoahkkimis Justisdepartemeanttain ja Ráđđehusain geassemánu 10. b. 2002 ovddiduvvojedje Sámedikki prinsihpalaš oainnut Finnmárkoláhkii. Sámediggi searvvai maiddái seminarii sámiid iešmearrideami birra Romssas giđđat 2002.

Sámediggeráđi mearrádusas Finnmárkolága birra nannejuvvui ahte Justisdepartemeantta láhkaárvalusat eai dávis álbmotrievtti unnimusgáibádusaide eamiálbmot vuoigatvuođaid oktavuođas. Ovddiduvvon ođđa eana ja čáhceeaiggát- ja hálddašanortnetárvalus Finnmárkkus ii nanne sámiid vuoigatvuođaid, iige dalle njulgege daid bonjuvuođaid mat leat sámiid (go lea eamiálbmot) ja norgga stáhta gaskka. Departemeanta ii leat láhkaárvalusain dohkálaččat bidjan vuođđun siskkáldasrievtti ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ja prinsihpaid mat gusket eamiálbmogiid vuoigatvuođaide.

1.3.3 Sámiid vákšun ja Sámeálbmotfoanda

Sámediggi lea ollu heviid Lund-komišuvnna raportta oktavuođas, bivdán sierra čilgehusa das man viidát sámit ja sámepolitihkalaš doaibma lea vákšojuvvon. Sámediggi oaivvilda ahte sámiid vákšun lea etnálaš vákšun, ja dat lea sámi álbmoga vealaheapmi. Sámi álbmot ferte oažžut diehtit mii lea dáhpáhuvvan ja makkár vuođu alde. Sámediggi oaivvilda ahte buoremus vuohki čilget vákšuma, lea sierra iskkademiid álggaheami bokte ja čilget mii lea dáhpáhuvvan sámi álbmoga vákššodettiin.

Sámediggi lea vuhtii váldán Stuorradikki mearrádusa ahte Sámeálbmotfoanda ii galgga geavahuvvot individuála buhtadussan. Dan geažil go Sámediggi ja stáhta eaba leat boahtán ovttaoaivilii das movt Sámeálbmotfoandda dienas galgá geavahuvvot, leat ruđat doaisttážii lihkatkeahttá. Sámediggi lea bivdán Ráđđehusa ovddidit šállobuhtadus-ášši sin ektui geat leat massán oahpu maŋŋá nuppi máilmmi soađi, ođđasis meannudeapmái.

1.3.4 Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi (SUPU)

Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi lea doallan 6 čoahkkima, ja ovtta čoahkkima Sámediggeráđiin. Lávdegoddi lea ožžon oahpu ja čuvgehusa Sámedikki doaimma birra, mas váldodeaddu leamaš hálddahusa ja hálddašeami oktavuođas. Nuoraidpolitihkalaš lávdegotti lahtut leat searvan konfereanssaide, leat buktán árvalusaid iešguđet áššiide ja leat čuvvon osiid Sámedikki dievasčoahkkimiin.

Sámedikki nuoraidkonfereansa «Beaivvi bárdni ja Robocop – i skjønn forening eller i en smørje?» lágiduvvui Snoasas golggotmánu 11.–12. b. 2002, ja dohko ledje boahtán 67 nuora. Oassin eahketdoaluin čájehii Åarjelhsaemien Teatere bihtá Jiele/Existens mas lei sáhka beaivválašrasimmas. Konferansa lágiduvvui ollásit gárrenmirkkoid haga.

SUPU dáhttu leat dakkár orgána mas lea váikkuhanfápmu Sámedikki nuoraid politihka hábmemii ja galgá beassat leat mielde dan mearrideamen. SUPU lea dehálaš lađas nuoraid oažžumis áŋgiruššagoahtit sámepolitihkalaš bargguin, oažžut eanet nuoraid čálihit sámi jienastuslohkui ja buoridit nuoraidovddastusa Sámedikkis.

1.3.5 Giella, gulahallan ja diehtojuohkin

1.3.5.1 Sámegiella

Sámediggi bargá giellagelbbolašvuođa nannemiin vai sámegiela sáhttá geavahit buot oktavuođain ja juohke sajis sámi servodagas.

Sámedikki giellastivra lea doallan njeallje čoahkkima ja dan bargun lea earret eará gielladieđáhusa ráhkadeapmi, ođđa sániid ja tearpmaid dohkkeheapmi, ja giellastivra lea dohkkehan 11 sátnelisttu. Lea juolluduvvon rámmajuolludus dulkabálvalusaide ja guovttegielalašvuhtii guđa gielddas ja 2 fylkkagielddas, mat gullet sámelága hálddašanguvlui. Dasa lassin leat juolluduvvon ruđat sámegiela viidásetovddideapmái oarjelsámi- ja julevsámi guovllus, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluin ja iešguđet riddo- ja vuotnaguovlluin. Leat vuoruhan tearpmaprošeavttaid, arenaid gos sohkabuolvvat sáhttet deaivvadit geavahit sámegiela ja gulahallat dainna, alfabetiserenbarggu sámegielagiidda, mánáid- ja nuoraidprošeavttaid sámegielas.

2000:s álggahuvvui 5-jagi giellamovttiidahttinprošeakta mii lea vuođđuduvvon dasa ahte mánáidgárdemánát árrat besset oahppat sámegiela. Prošeakta čuovvu mánáid mánáidgárddi rájes dassážii go leat vázzán muhtun jagi skuvlla. Elgå oahpahusguovddáš Engerdal gielddas čađaha prošeavtta. Dán rádjai leat 5–8 máná ožžon oarjelsámi mánáidgárdefálaldaga. Čakčat 2002 álge golmmas sis geain lea sámegiella vuosttas giellan skuvlii. Dasa lassin leat máŋga máná geain sámegiella lea nubbin giellan skuvllas. Jos geahččalanprošeakta addá buriid bohtosiid, de sáhttá sullasaš prošeavttaid álggahit eará sajiinge.

1.3.5.2 Báikenamat

Sámi nammakonsuleantabálvalus sirdojuvvui Sámediggái 2002:s. Nammakonsuleantabálvalus hálddaša sámi nammaáššiid báikenammalága vuođul, bargá fágalaš áššiiguin mat gullet nammaáššiide, ráđđeaddimii ja diehtojuohkimii sámi báikenamaid birra ja báikenammalága sisdoalu birra. Bearráigeahččá dan ahte sámi nammaáššit meannuduvvojit báikenammalága sámi teakstaoasi mielde ja nammaáššit leat ovddiduvvon dalle go eiseválddit eai leat váldán áššiid meannudeapmái sámi nammaáššin. Nammakonsuleantabálvalus lea veahkehan Stáhta kártadoaimmahusa, Kártadoaimmahusa ja Báikenamaid guovddášregisttara nammafágalaš áššiin mat gusket sámi namaid čállinvuohkái.

1.3.5.3 Diehtojuohkin

2002:s rájes leat Sámedikki dievasčoahkkimat fievrriduvvon njuolga interneahta bokte. Dán geažil lea vejolaš čuovvut Sámedikki dievasčoahkkimiid vaikko vel ii leatge sálas čohkkámin. Sámedikki neahttasiidduid kvalitehta sihkkarastin lea vuoruhuvvon 2002:s vai nu ollugat go vejolaš ožžot vejolašvuođa searvat sámepolitihkalaš doaimmaide.

Raporttat mat leat ráhkaduvvon jienastuslohkoprošeavtta oktavuođas leat vuođđun gulahallanstrategiija ráhkadeapmái sámi jienastuslogui ektui boahtte sámediggeválgga rádjai. Váldogávdnosat iskkadeamis čájehit ahte ovddit áiggiid dáruiduhttinpolitihka váikkuhusat ain dagahit dan ahte ollu sámit eai hálit oktavuođa sámi servodahkii ja sámi kultuvrii. Dáruiduhttinpolitihka váikkuhusain beassan gáibida ollu barggu ollu servodatsurggiin. Diehtojuohkima dáfus leat gávdnosat iskkadeamis stuorra hástalussan.

19 108 dokumeantta, mat leat mannan juogo olggos dahje boahtán sisa, leat journálii fievrriduvvon, ja arkiivavuogádagas leat ásahuvvon 3 661 ášši. Go juohká dáid jahkedoaimmaide (103), de šaddet guđege bargi nammii 186 dokumeantta ja 36 ášši. Dasa lassin bohtet ollu jearaldagat eaŋkilolbmuin, servviin, gielddain, fylkkagielddain, stáhtalaš ja ii-stáhtalaš ásahusain, mat háliidit veahki ja dieđuid iešguđet fágasurggiid birra.

1.3.5.4 Sámi arkiiva

Almmolaš ja priváhta doaimmaid sámi arkiivaávdnasat leat hádjánan miehtá iešguđet ásahusaid, main gelbbolašvuohta ja resurssat leat iešguđet dásis. Sámediggi háliida ásahit ja jos vejolaš ovddidit Sámi arkiivva Guovdageainnus sámi arkiivan mas lea našuvnnalaš ovddasvástádus buot sámi ja sámegiel arkiivaávdnasiin Norggas. Oassin dán barggus álggahii Riikaarkiiva Sámedikki ávžžuhusain čakčat 2002 čielggadusa movt hukset ja organiseret arkiivabálvalusaid sámi álbmoga váste boahtteáiggis.

1.3.5.5 Sámi bibliotehkabálvalusat

Sámi sierrabibliotehka galgá veahkehit ja láhčit dilálašvuođaid sámi bibliotehkabálvalusaid positiivvalaš ovdáneapmái. Romssa fylkkagielddain dahkkojuvvon ovttasbargošiehtadusas lea bibliotehkasuorgi ovttasbargosuorgin.

Ođđa bibliotehkavuogádaga plánejuvvon geavahišgoahtin maŋiduvvui 2002:s jahkái 2003. Sivvan dasa lei dat go vuogádat maid Sámediggi álggos háliidii oastit, ii nagodan háhkat čovdosa mas sámegiel bustávat livčče doaibman. Sámi bustávvaid váilun dihtorprográmmagálvvuin hehtte dál eanemusat bálvalusaid buvttadeami neahtas sámi álbmogii. Boares vuogádagas ii leat dohkálaččat heivehuvvon interneahtta ja ná eai leat buot bálvalusat interneahtas. Bibliotehkavuogádagaide ferte gáibádussan leat sámi čálamearkkaid doaibman buot dohkkehuvvon prográmmagálvvuin.

Sámi girjebussiid doaibmadoarjja sirdojuvvui Sámediggái 2002 rájes, muhto doarjja fysálaš investeremiidda gal ii sirdojuvvon. Doaibmadoarjja juolluduvvui čieža girjebussii.

1.3.5.6 eSápmi – prošeakta

Ráđđehus lea Gielda- ja guovludepartemeantta ja Ealáhus- ja gávpedepartemeantta bušeahtain 2002:s várren 740 000 ruvnno eSápmi pilohttaprošeavtta čađaheapmái. Prošeakta lea vuosttas jagi gidden fuomášumi čuovvovaš fáttáide: Gáibádussii oažžut sámegiel bustávvaid doaibmat dihtoris, Sámi bustávvat mobiltelefovnnain, Korrektuvrareaidu sámegielas elektrovnnalaš teakstameannudeami geavaheamis mas lassidoaibman govahallojuvvon jietna ja Sámi gielladiehtovuođu čielggadus.

Dássážii ii leat dihtorindustriija váldán ovddasvástádusa sámegiela čálamearkkaid meroštallamis ja sámegielas iežas operatiivavuogádagain. Oktasaš čálamearkačovdosis sámegiela váste iešguđet operatiivavuogádagaid gaskka lea stuorra mearkkašupmi sámi čálagiela geavaheapmái ja ovddideapmái.

Eurohpalaš telekomstandardiserema (ETSI) gáibádus ásahit sierra standárdda sámegiela váste mobiltelefovnnain, ii leat dán rádjai ovdánan gosage. Lea álggahuvvon čielggadusbargu gávnnahit man ollu máksá ovddidit korrektuvrareaiddu sámegielas elektrovnnalaš teakstameannudeami váste main leat doaimmat nugo stávendárkkisteapmi, stávvaljuohku, synonymasátnegirji ja grammatihkkadárkkisteapmi. Lassireaidun korrektuvrareidui lea jurddašuvvon govahallojuvvon jietna sámegillii mii addá sámegielagiidda, geain eai leat čálagovat iežaset eatnigielas, buoret vuođu válljet daid árvalusaid gaskkas maid korrektuvrareaidu evttoha.

1.3.6 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

1.3.6.1 Mánáidgárddit

Mánáidgárdesuorggis lea eanemusat bargojuvvon kvalitehtaáŋgiruššamiin ja fierpmádagaid ásahemiin sámi mánáidgárddiin miehtá riikka. Leat doallan guokte mánáidgárdekonfereanssa sámi mánáidgárddiid váste, Snoasas ja Guovdageainnus. Juogaduvvui doarjja 48 sámi mánáidgárdái ja/dahje ossodahkii, ruđat eatnigiela oahpahussii 7 mánáidgárddis ja ruđat 23 geahččalan- ja ovddidanprošektii sámi mánáidgárddiin. Eanaš prošeavttaid ulbmilin lea nannet sámegiela mánáid gaskkas, ja ovddidit giellaovddidan vugiid. Leat maiddái juolluduvvon ruđat sámihápmásaš olgostoahkanbirrasa ovddideapmái mánáidgárddiin. Sierra doarjja galgá geavahuvvot daid liigegoluide mat mánáidgárddiin leat sámi giela ja kultuvrra gaskkusteames.

Lea stuorra dárbu oaivadit ja juohkit dieđuid Sámi mánáidgárddiide, erenoamážit pedogogalaš ávdnasiid, vugiid, sámi sisdoalu, sámegiela nannema, sámi kultuvrra gaskkusteami ja prošeavttaid birra. Dasa lassin bohtet ollu jearaldagat mánáidgárddiid eaiggádiin, gielddain ja váhnemiin, geat háliidit dieđuid sámi mánáidgárdeáššiid birra. Sámediggi lea galledan sámi mánáidgárddiid guđa gielddas hálddašanguovllus ja dan olggobealde, ja das leat leamaš čoahkkimat gielddaid ovddasteaddjiiguin sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis.

1.3.6.2 Oahpahus

Sámi oahpahusa čielggadus olggobealde sámegiela hálddašanguovllu lea vuođđun Sámedikki politihka hábmemii. Sámediggi áigu joatkit bargguin ahte oahpahusláhka rievdaduvvo nu ahte buot sámi mánáide, beroškeahttá ássamis, sihkkarastojuvvo vuoigatvuohta oahpahussii sámegillii.

Ođastusa 94 evalueren sámi joatkkaskuvllain lea maiddái deattuhuvvon 2002:s. Dego čuovvoleapmin áigu Sámediggi loahpalaččat meannudit sámi joatkkaoahpahusa prinsihpaid ja njuolggadusaid, ja sámi joatkkaskuvllaid oktavuohtahámiid.

Sullii 400 joatkkaskuvla oahppi, geat lohket sámegiela ožžot stipeandda Sámedikkis. Ortnega ulbmilin lea movttiidahttit nu ollugiid go vejolaš váldit oahpu lassin vuođđoskuvlii, seammás go ortnet galgá doaibmat váikkuhangaskaoapmin sámegiela ovddideames.

Sámedikkis lei stuorra ovttamielalašvuohta stuorradiggedieđáhusa nr 34 (2001–2002), alit sámi oahpahusa ja dutkama kvalitehtaođastusa birra , meannudeamis. Stuorradiggi ii čuovvolan ollus Sámedikki árvalusaid ja mearkkašumiid go meannudii ášši.

Oahpahus- ja dutkandepartemeanta álggahii ođđa rámmaplánaid ovddidanbarggu dábálašoahpaheaddji-, ovdaskuvlaoahpaheaddji-, fágaoahpaheaddji- ja geavatlaš pedagogalaš oahpu váste. Sámediggi oaččui bargun ráhkadit rámmaplána sámegielas ja duojis. Sámediggi oaivvilda ahte rámmaplánat fertejit deattuhit sámi perspektiivva goziheami iešguđet fágain, ja ahte sámi oahpaheaddjioahppu ja oahpaheaddji oahppu muđui heivehuvvo studeanttaid várás geat bohtet Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas.

Sámediggi geavaha ollu áiggi oaivadit ja doarjut oahpaheaddjiid geat addet oahpahusa sámi oahppiide vuođđoskuvllain ja joatkkaskuvllain. Dát guoská oahppiide ja oahpaheaddjiide eará Norgga skuvllain, ja veahkki lea addojuvvon dárbbu mielde. Sámi oahpponeahtta lea ásahuvvon neahttaportálan sámi oahpahusa váste ja diehtojuohkingáldun ja resurssan skuvllaide, mánáidgárddiide ja vánhemiidda.

Sámedikkis leat máŋga ovttasbargoprošeavtta eará eiseválddiiguin oahpahusa siskkobealde. Sámi skuvlakonfereanssas Guovdageainnus meannuduvvui fáddá Guovttegielalašvuohta – mihttomearri vai gaskaoapmi? Oahpahusdoaibmabijut leat oassin maiddái Romssa fylkkagieldda ovttasbargošiehtadusas. Hui unnán vánhemat váldet oktavuođa vuođđoskuvlla vánhenlávdegottiin (FUG). Danne váillahage Sámediggi sámi ovddastusa dán lávdegottis. Sámedikkis leat jahkásaš ovttasbargočoahkkimat Sámeskuvlastivrrain Ruoŧa bealde ja Sámedikki skvulaáššiid čállingottiin Suoma bealde. Sámediggi attii fágalaš veahki Rávisolbmuidoahpahusinstituhttii dihtoroahpahus-CD ja Dill@ almmuheamis. CD almmuhuvvui Oslos, Bergenis ja Guovdageainnus.

Erenoamášpedagogalaš fágasuorggis leat dál ollu iešguđet oasálaččat. Sámedikkis lea ovddasvástádus oahpponeavvoovddideames ja das lea mieldeovddasvástádus gelbbolašvuođa ovddideames. Danne leatge ásahuvvon buorit ovttasbargolinját iešguđet oasálaččaid gaskka mat barget suorggis. Sámedikkis lea leamaš ovddastus lahttun Davvi-Norgga ráđđeaddi orgánas, mii lea oassi riikkaviidosaš stáhtalaš erenoamášpedagogalaš doarjjavuogádagas. Guovddážis lea leamaš gelbbolašvuođa ovddideapmi sámi geavaheaddjiide.

17 studeantta leat ožžon oahppostipeandda váldit lassioahpu erenoamášpedagogihkas. Dasa lassin lea addojuvvon doarjja 4 sierra geahččalan- ja ovddidanprošektii, main leat deattuhuvvon sámegiel mánáid čállinváttisvuođat, sámegiel mánáid giellaovdáneapmi, máŋggagielat mánáid giella- ja gulahallanváttisvuođat, sámi mánáid ja nuoraid sosiálalaš ja emošuvnnalaš váttisvuođat sámi oktavuođas dahje máŋggakultuvrralaš oktavuođas.

1.3.6.3 Oahpponeavvoovddideapmi

Lea juolluduvvon ruhta dábálaš, GDT ja sierra láhččojuvvon oahpponeavvuid ovddideapmái sámegillii. Oktiibuot leat gárvvistuvvon 43 oahpponeavvu, 26 dain davvisámegillii, 9 julevsámegillii ja 8 oarjelsámegillii. Sámi oahpponeavvoguovddážis leat oktiibuot 8 000 girjetihttala ja 418 videoprográmma. 2600 gearddi leat dat luoikkahuvvon 2002:s. Sámediggi lea álggahan barggu doaibmabijuid ovddidemiin, ahte beavttálmahttit buvttadusa ja buoredit girječálliid rekrutterema. 10 studeantta ožžo stipeandda váldit lassi oahpu oahpponeavvopedagogihkas Sámi allaskuvllas. Dasto lea Sámediggi doallan logaldallamiid sámi oahpponeavvobuvttadusa iešguđet beliid birra studeanttaide geat váldet oahpponeavvopedagogihka Sámi allaskuvllas.

1.3.7 Areála-, biras- ja kultursuodjaleapmi

1.3.7.1 Areálasuodjaleapmi ja hálddašeapmi

Vuollel 2000 eaŋkilášši leat meannuduvvon kulturmuitolága ja plána- ja huksenlága mielde. Áššit mat čatnasit gieldaplánaide, gieldaoasseplánaide, regulerenplánaide ja plánejuvvon meahccegeainnuide leat jeavddalaččat leamaš ollu. Dát áššit gáibidit ollu áiggi ja barggu, ja nu ii bázege ollu áigi čuovvolit eará bargguid birasáššiid oktavuođas.

Riikaantikvára lea álggahan pilohttaprošeavtta man oktavuođas Sámedikkis lea ovddasteaddji refereansajoavkkuin. Sámedikkis lea ovddastus maiddái ovttaskas fylkkaid kultureatnadatjoavkkuin, areálaplánaforumiin ja birasforumiin. Ovttasbargošiehtadusas Romssa fylkkagielddain leat kulturmuitohálddašeapmi ja museaáššiit namahuvvon sierra artihkkaliin. iehtadusa vuođul lea álkit juogadit ovddasvástádusa ja čuovvolit.

Dál lea jođus viiddis bargu mii guoská álbmotmehciid ja eatnadatsuodjaleami ásaheapmái ja viiddideapmái sámi guovlluin 4 . Sámediggi lea buktán golbma guovddáš gulaskuddancealkámuša. Searvan sámiid beales suodjalanplánaproseassaide ii leat leamaš buorre, ja ollu suodjalanevttohusain ii leat doarvái vuhtii váldojuvvon sámi kultuvra ja ealáhusdoaibma. Sámediggi lea bivdán stuorát válddi ja váikkuhanfámu suodjalanplánaproseassaide, ja ahte dat čadnojuvvo láhkii. Suodjalanplánaproseassaid ferte maiddái fakkastit dan ođđa «finnmárkoláhkii» ja Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadussii Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

Sámediggi lea ovddidan nana vuostehágu Rávttošnjárgga álbmotmeahci viiddideapmái ja Rávttošnjárgga eatnadatsuodjalanguovllu ásaheapmái. Suodjalanmearrádus lea buktán eahpesihkarvuođa báikkálaččat sakka dan ektui makkár váikkuhusat mearrádusas leat geavaheapmái ja hálddašeapmái boahtteáiggis. Positiivvalaš lea dat go boazodoalu vuoigatvuođat eai leat gáržžiduvvon ollus, muhto seammás lea hui šállošahtti ja cuiggodanveara go eará sámi beroštumit eai váldojuvvo dohkálaččat vuhtii. Sámi areálaberoštumit ja vuoigatvuođat čatnasit luondduresurssaide nugo sámi meahcceealáhusaide, boazodollui, luossabivdui, riddo- ja vuotnabivdui, kultureatnadahkii ja kulturmuittuide. Rávttošnjárgga álbmotmeahci viiddideames ja Rávttošnjárgga eatnadatsuodjalanguovllu ásaheames eai leat báikegottiid olbmuid vuoigatvuođat ja beroštumit dohkálaččat deattuhuvvon ja gozihuvvon.

Čázádatplána dievasmahttima oktavuođas lea čađahuvvon prošeakta mas sámi beroštumit leat čielggaduvvon. Sámediggi buvttii cealkámuša čázádatsuodjalanplána dievasmahttinárvalussii ja doarjjui dan váldoáššis.

1.3.7.2 Kulturmuittut, kulturmuitoguovllut ja kulturmuitodoaibmabijut

Sámediggi lea dál bargamin ollu plánaiguin dán suorggis. Koltálaš gili kulturbirassuodjalanplána árvalus lea sáddejuvvon gulaskuddamii. Evttohusas leat njuolggadusat seailluheami ja konkrehta doaibmabijuid váste gaskkusteami ja láhčima ektui. Sámediggi válddii badjelasas hálddašanovddasvástádusa dan ráfáidahttojuvvon kulturmuitoguovllus Ceavccageađggis Unjárggas 2001:s. Guovllu váste ráhkaduvvo hálddašanplána mas evttohuvvo movt guovllu buoremusat sáhtášii seailluhit ja hálddašit boahtteáiggis.

Báktedáiddaguovllu duođaštan- ja sihkkarastinbargu Ruksesbávttis Billávuonas Porsáŋggus, mii fuomášuvvui 2001:s lea jotkojuvvon 2002:s. Mii leat geahččalan fokuseret báktedáidaga ja báikegotti olbmuid gaskasaš oktavuođa, ja báktedáidaga gaskkusteami. Dagaimet jearahallaniskkadeami, mii goassige ovdal ii leat dahkkojuvvon báktedáidaga oktavuođas. Jearahallaniskkadeami boađus geavahuvvo guovllu seailluhan- ja hálddašanbarggus viidáseappot. Interregprošeavtta Rock Art in Northern Europe bokte searvá Sámediggi ovttas eará ásahusaiguin Norggas ja Ruoŧas, ovttasbargojovkui báktedáidaga suodjaleami ja hálddašeami hárrái.

Vern og forvaltning av samiske byggverk raportaárvalus lea gárvvistuvvon. Duohta meroštallama vuođul sáhttet leat sullii 1200 automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi vistti riikkas ja 870 soitet vel šaddat boahtte 20 jagis. Raporttas geahčaduvvojit čuolbmačilgehusat movt dovdat visttiid sámi vistin, gos sámi visttit leat, mii lea sámi visttiid suodjalanárvu, movt hálddašit sámi visttiid ja doaibmabijuid sámi visttiid suodjalanbarggus.

2002:s meannuduvvojedje 50 doarjjaohcama sámi kulturmuitosuodjalandoaibmabijuide, 2001:s dat ledje 59. Doarjja lea addojuvvon sámi kulturmuittuid registreremii, seailluheapmái ja duođašteapmái ja sámi visttiid divodeapmái.

1.3.7.3 Museabargu

2002:s válddii Sámediggi badjelasas sámi museaid hálddašanovddasvástádusa Norggas. Lea bargojuvvon aktiivvalaččat Sámedikki ásahemiin riikaviidosaš oasálažžan ja hálddašeaddjin museaoktavuođas. Sámi museaforum lea ásahuvvon museaáššiid ráđđeaddi orgánan, ja mas leat daid sámi museaid ovddasteaddjit, mat ožžot doaibmadoarjaga Sámedikkis. Sámediggi ja sámi museat servet riikaviidosaš museaođastussii 5 , mas ulbmilin lea ahte museat oktiiordnejuvvojit stuorát ja nannoseabbo ovttadahkan, mii šaddá našuvnnalaš fierpmádahkan. Bargojuvvo 4 sámi museaguovllu ásahemiin, ja riikaviidosaš sámi kulturhistorjálaš fierpmádaga huksemiin. Nuortasámi musea ásahanbargguin lea jotkojuvvon ovttasráđiid Mátta-Várjjaga gielddain ja Statsbygg:in. Eaktun dán barggu joatkimii viidáseappot, lea ahte sámi museaid ekonomiija nannejuvvo. 2003 stáhtabušeahtas ii lasihuvvon mihkkege sámi museaide.

1.3.7.4 Stuorát areáladuohtadeamit sámi guovlluin

Suodjalusas leat máŋga báhčinšilju sámi guovlluin, maid leat plánen viiddidit ja rievdadit daid geavaheami, das leat stuorra negatiivvalaš váikkuhusat sámi ealáhusaide. Sámediggi lea cuiggodan sakka daid ođđa plánaid ja das lea hui kritihkalaš oaidnu Suodjalusdepartemeantta ja Forsvarsbygg geavahan vugiide. Meavkki ja Alitčohka báhčin- ja hárjehallanguovlluid viiddidanplánain ii leat doarvái vuhtii váldojuvvon boazodoallu. Hálkavári báhčinguovllu stuorra viiddidanplánat orrot doaisttážii bissehuvvon. Sámediggi lea geahččalan váikkuhit dan ahte Suodjalus ja boazoorohagat Hálkaváris dahket šiehtadusaid maiguin sihkkarastojuvvo boazodoalu guohtoneanadárbu guovlluin maid Suodjalus dál geavaha. Suodjalus pláne oažžut gieldaoasseplána Sætermoen báhčinguvlui, ja maiddái dán guovllus vurdojuvvo geavaheami veaháš rievdadeapmi. Dáppe maid ii leat Forsvarsbygg čájehan albma áddejumi sámi kulturmuittuid ja ealáhusberoštumiid duođašteapmái ja oainnusin dahkamii. Sámediggi oinnii ahte lei dárbu ovddidit vuostehágu Sætermoen báhčinguovllu gieldaoasseplánii, danne go sámi kulturmuitoberoštumit eai dohkálaččat lean vuhtii váldojuvvon.

Minerálasearvvit sis- ja olgoriikkas váldet oktavuođa jeavddalaččat ja háliidit gávdnat ja geavahit minerálaresurssaid sámi guovlluin. Sámediggi lea deaivvadan minerálaservviiguin ja lea addán signálaid ahte ii doarjjo lobi addima ii kártet iige geavahit vejolaš minerálagávdnosiid sámi guovlluin, ovdal go Sámediggi lea ožžon duohta váikkuhanfámu ja go norgalaš eiseváldit leat dohkkehan sámi vuoigatvuođaid. Oppalaš dovdu lea ahte minerálasearvvit oalle guhkás háliidit gudnejahttit sámi vuoigatvuođaid ja vejolaš roggama sámi eavttuiguin. Dán rádjai ii leat Ráđđehus vástesaččat háliidan gudnejahttit sámi vuoigatvuođaid ja ná caggá árvvoštallama ahte sáhttá go roggama bealuštit ja čađahit dihto oktavuođain.

1.3.7.5 Petroleumadoaibma

Sámediggi lea buktán cealkámuša váikkuhančielggadusprográmmaárvalussii birrajagi petroleumadoaimma ektui Lofuohta-Barentsábis. Birrajagi petroleumadoaibma Barentsábis rievdadahttá sámi guovlluid ekonomalaš struktuvrra. Sámediggi oaččui miehtama dasa ahte petroleumadoaimmaid váikkuhusat sámi guolástusaide, kultuvrii ja servodahkii oppalaččat galget čielggaduvvot, muhto ii ožžon doarjaga dasa ahte ferte maiddái čielggadit makkár váikkuhusat sáhttet leat iešguđet hápmásaš sámi mieldeváikkuheames ja mielde mearrideamis go guoská petroleumaresurssaid geavaheapmái sámi resursaguovlluin. Sámediggi lea dovddahan ahte lea garrasit fuolastuvvan daid issoras smávva áige- ja resursarámmaid geažil mat leat addojuvvon sámi čielggadusa váste. Lea váttis jáhkkit ahte 1,5 mannosaš áigerámma dán lágan viiddis ja vuođđo árvvoštallamiidda livččii fágalaččat dohkálaččat jáhkehahtti, ja attášii dohkálaš mearrádusvuođu.

1.3.8 Kultuvra ja ealáhusat

1.3.8.1 Kulturfoanda

Okta Sámedikki mihttomeriin lea háhkat buriid bajásšaddaneavttuid sámi mánáide ja nuoraide ja ovddidit sin sámi identitehta. Váikkuhangaskaomiid geavaheami bokte leat vuoruhan dán mihttomeari doarjaga juolludeami bokte iešguđet doaibmabijuide mánáid ja nuoraid váste. Sámediggi oažžu dađistaga eanet ja eanet ohcamiid skuvllain ja earáin doaibmabijuide «sámi stoalppuid» O97, Kultuvrralaš Skuvlalávka, skuvla- ja oahppomátkkit ja sullasaččaid oktavuođas, muhto ii leat vuoruhan doarjaga dieid oktavuođas.

Teáhtera oktavuođas lea deattuhuvvon doarjaga addin dakkár lávdedáidagii, main mánát ja nuorat leat leamaš oasálastin ja olahusjoavkun. Dasa lassin leat amatevrateáhterdoaibma, teáhterbihttá dáruiduhttima ja identitehta birra ja teáhter oarjelsámi guovllus vuoruhuvvon. Prošeakta «Gállanuoraid teáhterviessu» – sámi teáhterguovddáš mánáide ja nuoraide Guovdageainnus, ožžo doarjaga álggaheapmái. Leat čielggaduvvon iešguđet lágan molssaeavttut mii guoská Åarjelsaemien Teatere bissovaš doibmii. Dál leat iskamin gávdnat teáhterea doibmii bissovaš ruhtadeami, earret eará interreg-prográmmaid bokte. Sámediggi válddii badjelasas Beaivváš Sámi Teáhtera hálddašan- ja juolludanovddasvástádusa 2002:s.

Sámedikki mihttomearri festiválaoktavuođas lea gozihit ja nannet sámi artisttaid beroštumi, ja movttiidahttit ja ovddidit sámi dáidda- ja kulturčájehemiid, ja sihkkarastit arenaid daid gaskkusteapmái. Leat earret eará háliidan geahččalit háhkat deaivvadansajiid eamiálbmotdáiddáriidda ja artisttaide, álbmogii ja nuoraide. Lea juolluduvvon festiváladoarjja guovtti bissovaš sámi festiválii, Riddu Riđđui ja Guovdageainnu musihkkafestiválii (beassašfestivála). Dasa lassin lea addojuvvon prošeaktadoarjja eará sámi- ja eamiálbmotfestiválaide, ja festiválaide main leat leamaš sámi doalut.

Mánáidbláđi Leavedolgi ja nuoraidbláđi almmuheapmái lea maiddái addejojuvvo prošeaktadoarjja 2002:s. Nissonbláđđái Gába leat bargamin oažžut bissovaš ruhtadeami almmuhit bláđi 3–4 gearddi jahkái, muhto dainna eat leat lihkostuvvan. Dán golmma sámi bláđi ruhtadilli ii leamaš dohkálaš, ja heajos dilli lea leamaš juo máŋggaid jagiid. Musihkkadoarjja lea leamaš seamma dásis máŋggaid jagiid, ja ohccit fal leat lassánan jagis jahkái. Addojuvvui doarjja viđa CD almmuheapmái; daid gaskkas guokte sámi lávlla-CD, guokte juoigan-CD ja okta mas sihke lávlagat ja juoigan. Muđui addojuvvui doarjja muhtun diŋgondahkosiidda, iešguđet musihkkafestiválaide, konsearttaide ja eará musihkkadoaibmabijuide.

Daiddaoastinortnet lea bisuhuvvon. 250 000 ruvnno lea várrejuvvon dáidaga ja duoji oastimii. Savio-ávvudeami oktavuođas addojuvvui doarjja máŋgga čájáhussii. Dasa lassin addojuvvui doarjja dáiddafestiválaide, čájáhusaide, semináraide ja dáiddalogahallamiidda. Sámediggi válddii badjelasas ovddasvástádusa dáiddárstipeandaortnegis jagi 2002 rájes. Dasto leat addán guhtta 145 000 ruvdnosaš bargostipeandda, maid gaskkas guokte addojuvvojedje nuorra easkkaálgán sámi dáiddárii. Dasto addojuvvojedje golbma mátke- ja oahppostipeandda, okta ávnnastipeanda ja okta ásahanstipeanda.

1.3.8.2 Eará doarjjaortnegat kulturulbmiliidda

Oassin sámi girječálliid rekrutterenbarggus leat addojuvvon guokte stipeandda gávcci nuorra olbmui, geat čállet sámegillii. Dáid stipeandaoažžuid gaskkas ledje sihke oarjel- julev- ja davvisámegielagat. Stipeanddaid oažžut galget 2003:s čuovvoluvvot fágalaččat čállinkurssain, maid Sámi girječálliidsearvi galgá čađahit. 2002:s maid eai boahtán ohcamat almmuhit čáppagirjjálašvuođa oarjelsámegillii. Julevsámegiel girjebuvttadeami oktavuođas maŋŋonahttá barggu dat go leat unnán dakkár giellaolbmot geat sáhttet dárkkistit giela ja lohkat korrektuvrra.

Lágádusat mat almmuhit sámi girjjálašvuođa, oahpponeavvuid ja musihka lassánit. 2002:s gustogođii sámi girjelágádusdoarjja Báhko-lágádussii Divttasvuonas. Viđa kulturásahussii lea addojuvvon doaibmadoarjja. Dát ortnet guoskagođii dál vuosttas gearddi Mearrasámi gelbbolašvuođa-guovddážii Billávuonas. Leat áŋgirit bargan Gáivuona Ája sámi guovddáža huksema ollašuhttimiin.

Sámediggi attii doarjaga Sámiid Valáštallan Lihttui Norgga bealde, seamma supmi go ovddit jagi. Ruhtadárbu valáštallanulbmiliidda lea stuoris, ja leat vuordán ahte sámi váláštallan galggai oažžugoahtit speallanruđaid. Filbmasuorggis leat mearkkašahtti ollu lassánan doaimmat maŋimuš jagiid. Guovdageainnus lea sámi filbmafestivála lágiduvvon sihke 2001:s ja 2002:s. Sámi video- ja filbmadahkkiid lohku lea lassánan, ja nu maiddái ohcamiid lohku oažžut doarjaga filbmaáigumušaide.

1.3.8.3 Ealáhusovddideapmi

Ealáhusstruktuvrras sámi guovlluin leat smávva fitnodagat vátna resurssaiguin mat galget deaividit hástalusaiguin mat čatnasit nuppástuhttimii, ođđaháhkamii, árvobuvttadeami buorideapmái ja buvttaovddideapmái. Dasa lassin lea ollu fitnodagain unnán čoahkkanan ieškapitála boahtteáiggi ovddideapmái ja investeremiidda, maid lea dárbu dahkat go gilvu ealáhusaid gaskka lassána ja lassána ohpihii, ja ealáhusat leat gitta márkaniin. Gelbbolašvuođas šaddá dađistaga deháleappot sadji ođđaháhkamii ja ealáhuseallima viidásetovddideapmái. Sámi ovddidanfoandda váikkuhangaskaomiid geavaheami oktavuođas ii leat danne sáhka šat dušše okto investerendoarjagis ealáhuseallimii, muhto maiddái ruđaid juolludeamis prošeavttaide ja prográmmaide, maiguin galgá gozihit boahtteáiggi hástalusaid maid ovddabealde báikkálaš ealáhusat leat. Foandda váikkuhangaskaomiid geavaheapmi čadnojuvvo nannoseppot doaibmabijuid ja prošeavttaid čađaheapmái ovttasráđiid eará almmolaš oasálaččaiguin. Go ealáhusaid galgá guovlulaččat ovddidit, de ferte buorebut oktiiortnet doaibmabijuid guovlulaš ovddidanprográmmaid bokte ja nannet oktavuođa ovttaskas fylkkaiguin, ja dieinna lágiin dalle sáhttá leat álkit juksat oktasaš mihttomeriid.

Sámi ovddidanfoandda hálddašeami birra lea čilgejuvvvon jahkedieđáhusa 4.2 kapihttalis.

1.3.8.4 Duodji ja lotnolasealáhusat

5-jagi duoji ovddidanprográmma lea álggahuvvon, ja guđa lahttosaš refereansajoavku lea nammaduvvon. Refereansajoavku galgá fágalaččat veahkehit prográmma čađaheami. Joavku lea doallan guokte čoahkkima, ja lea árvalan čuovvovaš doaibmabijuid jagiide 2002–2003; oaivadusvirggit, oktasašbájit, duodjelogahallama ráhkadeapmi, ealáhusšiehtadusa vuođu árvvoštallan ja iešguđet stipeandaortnegat.

Sáiváčáhcebivdoprošeakta geahpedii guliid vuosttas gearddi geassit ja čakčat 2002:s. Bivdoearit eai ollašuhttojuvvon dan geažil go masse muhtun ráji áigodagas álggahanáiggi geažil. 43 tonna sturrosaš bivdoearis váldojuvvui 29 tonna. 15 searvvi ja 30–40 olbmo serve bivdui. Ulbmil maŋŋá prošeaktaáigodaga lea ahte sáivačáhcebivdu galgá leat gánnáhahtti lotnolasealáhussan 10–15 olbmo váste. Sáivačáhcebivddus stuorámus hástalussan lea álggahit vuostáiváldinstašuvnna ja vuovdin- ja márkanbarggu.

Doaibmadoarjja lotnolasealáhusaide lei seamma dásis go 2001:s. Eanaš das manai Sis-Finnmárkui. Lotnolasat, main duodji ja boazodoallu lei mielde ožžo eanemusat doarjaga. Sámediggi lea mearridan ahte lotnolasealáhusaid doaibmadoarjjaortnet heaittihuvvo 2005 rájes. Viidáset bargu lotnolasealáhusaiguin galgá láhččojuvvot birgenvejolaš lotnolasaid eanet deattuhemiin ja rámmaeavttuid buoridemiin lotnolasealáhusaide.

1.3.8.5 Boazodoallu

Sámediggi lea meannudan norgalaš-ruoŧŧilaš boazoguohtonkomišuvnna árvalusa rájá rastá boazodoalu ektui. Boazodoalu riektevuođđu guohtonareálaide vuođđuduvvá vuoigatvuođaide mat leat háhkkojuvvon dološ áiggiid geavaheami bokte. Dát mearkkaša dan ahte gávdnojit sámi guohtonvuoigatvuođat maid diet guokte riikka ferteba vuhtii váldit ođđa boazoguohtonkomišuvnna dagadettiin.

Lea buorre go 2002 boazodoallošiehtadus nannii árvobuvttadanprográmma ja rabai spiehkastanvejolašvuođa njuovvangáibádusas. Sámediggi váillaha stuorát doarjjamáksomeriid doalloovttadagaide, dasto lea váttis jos boraelliid dahkan vahágat eai galgga lohkkojuvvot mielde njuovvangáibádussii ja go bealit eai eaŋkilastán buvttadusdoarjjaortnega. Sámediggi mearkkašii ahte šiehtadusbealit eai dorjon rámmaid lasiheami Boazodoalu ovddidanfoanddas Sámi ovddidanfondii duoji ovddidanprográmma oasseruhtadeapmái.

1.3.8.6 Eanadoallu

Investeremat eanadoalus leat njiedjan jagi 2001 ektui. Fuonit gánnáhahttivuohta go leat heajos hattit ja unnit buvttadusdoarjja dagahit dan ahte eanadoallit illá oskildit lasihit eanadoallobuvttadusa. Oktasašdoaibmabijuid vuoruheapmi Sámedikki beales eanadollui lea dehálaš váikkuhangaskaoapmi doaluid mekaniserengoluid unnudeamis. Máŋggajagáš prošeakta man ulbmilin lea buoredit árvobuvttadeami doaluin, lea ruhtaduvvon. Daid eana- ja boazodolliide, geat háliidit áŋgiruššat árvobuvttademiin borramuša ektui, leat dollojuvvon gelbbolašvuođa bajidan kurssat.

1.3.8.7 Boraeallit

Boraeallit leat oktilas váttisvuohtan sávzadollui ja boazodollui, ja vahágat maid boraeallit leat dagahan leat dohkketmeahttun ollu. Sámediggi lea mielde Luondduhálddašan direktoráhta jođihan guovddáš boraeallilávdegottis. Dán lávdegotti bargu lea dehálaš dan ođđa stuorradiggedieđáhusa ektui boraelliid birra.

1.3.8.8 Guolástus

Regulerenráđis lea šiehtadallamiin giddejuvvon fuomášupmi riddolagaš bivdui, erenoamážit dainna áigumušain ahte sihkkarastit unnimus riddo- ja vuotnafatnasiid bivdovuoigatvuođaid. Lea leamaš váttis oažžut doarjaga Sámedikki oidnui reguleremiid ektui. Seammás fuolastuhttá dat go dutkiid bivdoearrerávvagat eai leat čuvvojuvvon, mii heađušta ceavzilis ovdáneami go salašmearri lea eanet go mii biologalaččat lea rávvejuvvon. Dan geažil go Sámediggi lea cuiggodan norgalaš riddodorski hálddašeami, de lea Guolástusdepartemeanta mearridan nammadit bargolávdegotti. Lávdegoddi galgá bidjat vuođđun norgalaš riddodorski guhkes áiggi ja ceavzilis hálddašeami, ja ráhkadit ja ovddidit konkrehta árvalusaid movt hálddašit ja bivdit norgalaš riddodorski.

Sámit dan olis go lea eamiálbmot Norggas, eai oažžo vuođđovuoigatvuođaid guollebivddu hálddašeapmái eaige oažžo vejolašvuođa bivdit. Dát guoská vuosttažettiin daid ollu hálddašanortnegiidda mat dagahedje dan ahte guolásteaddjit masse iežaset historjálaš bivdovuoigatvuođaid. Sámediggi lea maid čujuhan váilevaš hálddašanortnegiidda mat dagahit dan ahte báikegottiid olbmot eai sáhte ávkkástallat iežaset komparatiivvalaš ovdamuniin go ásset lahka resurssaid, dat mearkkaša dan ahte lagašvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihppa biddjojuvvo vuođđun hálddašeapmái.

1.3.9 Dearvvašvuođa- ja sosiálaáŋgiruššamat

Sámedikkis lea bajimuš ovddasvástádus sámi dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka 6 hábmemis. Mihttomearrin lea ollislaš ja dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii. Sámediggi juohká jahkásaččat ruđaid dearvvašvuođa- ja sosiálafágalaš prošeavttaide sámi guovlluin. Prošeaktaruđat leat váikkuhan gelbbolašvuođa buorideami iešguđet arenain sámi dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid oktavuođas. Dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkalaš čilgehusas dievasčoahkkimis skábmamánus, guoskkahuvvojedje čuovvovaš suorggit; Sámi mánát ja nuorat, sámi nissonolbmuid dearvvašvuohta, boarrásat, doaibmavádjet olbmot ja veajuiduhttin, sámi spesialistadearvvašvuođabálvalus ja buohcciviessobálvalusat, gárrenmirkováttisvuohta, Tjernobyl-lihkohisvuohta, nuoskkideapmi, dutkan, oahppu, WHO ja riikkaidgaskasaš ovttasbargu. Sámedikkis lei čoahkkin dearvvašvuođaministtariin geassemánu 11. b. 2002, ja válddii dalle ovdan gažaldagaid mat gusket ođđa dearvvašvuođafitnodagaide, ja dárbbu oažžut čoahkes gelbbolašvuođa guovddáža mas leat mielde sámi dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusat, dárbbu oažžut giellaruđaid dearvvašvuođafitnodagaide, ja dasto gažaldaga Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna (WHO) birra.

1.3.10 Ovttasbargu

Sámediggi lea searvan hálddahuslaš bargojovkui mii bargá guovlulaš ovddidanprográmmaid hábmemiin ja čuovvolemiin fylkkain. Joavku lea doallan 7 čoahkkima ja ovttasbarggu formaliseren fylkkagielddaiguin leamaš guovdileamos fáddá. Vuosttas ovttasbargošiehtadus dahkkojuvvui Romssa fylkkagielddain skábmamánus. Fylkkaid ođđa rolla oktavuođas lea Ráđđehus álggahan hálddahuslaš ovttasbargoprográmma departemeanttaid, fylkkagieldda, Gielddaid guovddášsearvvi ja Sámedikki gaskka. Programma ulbmilin lea nannet fylkkagieldda guovlulaš ovddidanoasálažžan. Leat álggahuvvon 5 oasseprográmma ja Sámedikkis lea ovddastus A oasseprográmmas, mii atná fylkkaplána guovlulaš ovdánahttima gaskaoapmin. Váldoprográmma lea doallan guokte čoahkkima ja oasseprográmma fas golbma čoahkkima.

Sámediggi geahččala doallat oktavuođa jeavddalaččat sámedikkiiguin Suoma ja Ruoŧa bealde, Sámi parlamentáralaš ráđi bokte. Sámediggi Ruoŧa bealde lea maid searvan sámi parlamentáralaš ovttasbargui. Dán áigodaga váldoáŋgiruššansuorgin lea sámi giela suodjaleapmi ja ovddideapmi, oahpahus, oahpponeavvuid buvttadeapmi ja dásseárvu sámi servodagas. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea sámiid beales ohcan oažžut ovddastusa Davviriikkaid Ráđis.

Ovttasbargu ráđđehusaid ja sámedikkiid gaskka lea bures jođus, sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis. Skábmamánus 2002 dollojuvvui čoahkkin ministtariid ja sámedikkiid presideanttaid gaskka goalmmát gearddi. Čoahkkima boađus lei čoahkkingirji mearrádusaiguin mii galgá čuovvoluvvot. Bargu Davviriikkalaš sámekonvenšuvnnain lea positiivvalaččat ovdáneamen, ja sámeministtarat ja sámedikkiid presideanttat leat nammadan ekspeartajoavkku mas leat guhtta lahttu, guokte guđege riikkas – nuppi lea nammadan Sámediggi ja nuppi fas Ráđđehus. Ekspeartajoavku galgá gárvvistit konvenšuvdnaárvalusa, ja vurdojuvvo ahte dat lea gárvvis loahpageahčen jagi 2003.

1.3.11 Riikkaidgaskasaš áŋgiruššamat

Riikkaidgaskasaš barggus lea deattuhuvvon vuosttažettiin bargu válljejuvvon ON-orgánaid ektui ja máilmmi davviguovlluid ektui. Lea maiddái dárbu bargat guoskevaš áššiiguin EU-vuogádaga ja Eurohpa ektui muđui, ja fállat veahki ovdáneapmái eará eamiálbmogiid gaskkas.

Eamiálbmotáššiid bissovaš forum doalai vuosttas sešuvnna New York:s miessemámus, ja Sámediggi searvvai dasa Norgga sáttágotti mielde. Sámediggi deattuhii man dehálaš lea ásahit ja ruhtadit bissovaš čállingotti Foruma váste. Foruma vuosttas jođiheaddjin válljejuvvui Ole Henrik Magga. Sámi parlamentáralaš ráđi Norgga beale sáttagoddi lea juolludan 300 000 ruvnno Bissovaš Foruma jođiheaddjái. Barggus ON Eamiálbmotjulggaštusain lea Sámediggi searvan norgalaš sáttagotti mielde bargojoavkku 7. ja 8. sešuvdnii Genevas.

Sámediggi lea ovddastan Barentsovttasbarggu eamiálbmogiid Barents Regiovdnaráđis ja Regiovdnakomiteas 2002:s. Sámediggi lea maid ovddastan Eamiálbmogiid bargojoavkkus Barentsovttasbarggus. Bargojoavkku lea nammadan Regiovdnaráđi ja das lea ráđđeaddi stáhtus regiovdnaráđi ja Barentsráđi ektui. Eamiálbmogiin ii leat oktage ovddasteaddji Barentsráđis. 2001:s mearridii Sámediggi ahte ásahuvvo eamiálbmotkantuvra Murmánskii, ja kantuvrra ásahanbargu lea álggahuvvon. Kantuvra galgá leat oktavuohtalađas eamiálbmogiid gaskka Barentsovttasbarggus ja galgá erenoamážit veahkehit eamiálbmogiid Ruošša bealde prošeaktaohcamiid ja diehtojuohkima ektui.

Sámedikki presideanta searvvai norgalaš sáttagotti mielde Arktálaš Ráđi Ministtarčoahkkimii Anáris golggotmánus. Ministtarkonfereansa lea bajimuš mearrádusorgána Arktálaš Ráđis ja dat dollojuvvo juohke nuppi jagi. Ráđđehus láve dávjá bovdet Sámedikki buktit árvalusaid, dahje searvat čoahkkimiidda ráhkkanemiide ovdal Arktálaš Ráđi čoahkkima, muhto Sámedikkis eai leat resurssat vuoruhit dán barggu. Dát ii mearkkaš dattetge dan ahte bargu ii livččii dehálaš Sámediggái. Sámi parlamentáralaš ráđđi koordinere barggu Standing Committee of Parliamentarians of Arctic Region 7 . Sámedikki presideanta Sven-Roald Nystø lea sámiid ovddasteaddji komiteas guokte jagi áigodaga, ja searvvai parlamentarihkkariid konferensii mii dollojuvvui Romssas borgemánus.

Geassemánus 2002 nammaduvvojedje prošeaktajoavkkut oassin Ráđđehusa eurohpapolitihkalaš prinsihpaid 8 čuovvoleamis. Sámediggi lea bovdejuvvon searvat prošeaktajovkui guovlulaš ja báikkálaš eiseválddiid ovttasbarggu ektui. Prošeaktajoavku loahpahii barggustis juovlamánus. Vuolggasajis lea jovkui addojuvvon bargun raporteret EEO-oktiiordnenlávdegoddái iežas árvvoštallamiid ja doaibmabidjoárvalusaid birra.

Sámediggi lea čuovvolan riikkaidgaskasaš barggu biologalaš šláddjivuođa konvenšuvnnain ja searvá dan virggálaš norgalaš sáttagoddái. Oasálaščoahkkin lea gozihan bargojoavkku rávvagiid mat barget kapihttaliin 8(j) eamiálbmotkapihttaliin, hui bures. Guovddáš hástalussan lei oažžut oasálaščoahkkima mielde čatnat barggu 8(j)-bargojoavkku siskkobealde eará guoskevaš ON proseassaide eamiálbmogiid ektui, erenoamážit go vuhtii váldá raporterema bissovaš forumii. Sámediggi lea váikkuhan ahte bargu biologalaš šláddjivuođa konvenšuvnnain, ja erenoamážit bargu kapihttaliin 8(j) čadnojuvvo eará guoskevaš riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaide main lea sáhka eamiálbmotvuoigatvuođaid 9 birra.

Sámediggi ii leat lihkostuvvan oažžut ráđđehusa mielde viidáset álgagiidda sierra eamiálbmot Agenda 21 hárrái, erenoamážit Johannesburg:a tohppačoahkkima ektui. Sámediggi lei dattetge mielde Johannesburg konfereanssas sierra sáhkavuoruin, ja oaččui dohkkehuvvot eamiálbmogiid vitála rolla ceavzilis ovdáneami barggus boahtteáiggis.

1.3.12 Čalmmusteamit

Oarjelsápmelaš Elsa Laula Renberg jođihii vuosttas oktasaš davvi- ja oarjelsámiid gaskasaš čoahkkima guovvamánu 6. – 9. b. 1917 Troanddimis. 2002:s lei 10 jagi áigi dassážii go sámekonfereansa mearridii ahte guovvamánu 6. beaivi galgá leat sámiid álbmotbeaivi. Sámediggi gudnejahtii Elsa Laula guovvamánu 6. b. čalmmusteamis Árbordes, gosa su maŋisboahttit erenoamážit ledje bovdejuvvon. Sámediggi lea maiddái čohkken ollu govaid, ávdnasiid ja teavsttaid Elsa Laula Renberg birra.

Sámedikki dásseárvobálkkašupmi geigejuvvui Kari Meløy. Son oaččui bálkkašumi su dásseárvo- ja ealáhus-politihkalaš pionerabarggu ovddas, mii lea bidjan vuođu ollu áŋgiruššamiidda dásseárvobarggus 1980–90-logus.

Sámedikki giellamovttiidahttinbálkkašupmi 2002:s geigejuvvui Harry Solhaug:ii. Solhaug lea ollu logijagiid áŋgiruššan oalle sakka máhtolašvuođa suodjalemiin ja sámegiela ovddidemiin Gáivuonaguovllus. Lea dehálaš ahte mearrasámi guovlluin gávdnojit dán lágan resursaolbmot go Solhaug lea, guhte suodjala iežas suopmana ja gaskkusta dan nuorat buolvvaide.

Sámediggi gudnejahtii sin geat ledje searvan akšuvnnaide Álttá-Guovdageainnueanu dulvadeami vuostálastima oktavuođas, skábmamánu dievasčoahkkimis. Dáinna lágiin háliidii Sámediggi gudnejahttit eaŋkil olbmuid áŋgiruššamiid sámi vuoigatvuođaid hárrái 1970- ja 1980 loguin. Njeallje joavkku ledje bovdejuvvon; 1970 miellačájáhusaid ovddasteaddjit Máze dulvadeami vuostá, dat geat nealgudedje Stuorradikki olggobealde 1979:s ja 1981:s, sámi nissonat, geat fitne stáhtaministtara kantuvrras 1981:s ja Álbmotakšuvnna ovddasteaddjit Álttá-Guovdageainnueanu vuostálastima oktavuođas.

1.4 Sámedikki rehketdoallu 2002

Sámedikki jagi 2002 rehketdoallu lea ollislaš doaimma reaidarehketdoallu ja čájeha doaimma duohta sisaboađuid ja goluid.

Ollislaš juolludus 2002:s lei 189 800 000 ruvnno. Bušeahtta regulerejuvvui miessemánus ja loahpalaš bušeahtta mearriduvvui 200 917 000 ruvdnosaš rámmain.

Čuovusin Sámedikki doaibmaruđaid juogadeamis ossodagaide, mat de ožžo iežaset bušeahta ja doaibmaovddasvástádusa, lea ahte juohke ossodagas lea ovddasvástádus doallat jahkásaš bušeahttarámma.

Čuovvovaš ruđat addojuvvon geavahussii, juogaduvvon Sámedikki iešguđet bušeahttapoasttaide áššis 41/01, ja olggobealde ruhtaduvvon prošeavttaid/refušuvnnaid bokte:

Rehketdoallu biddjo ovdan guovtti váldooasis, doaibmarehketdoallu váldogollopoasttaid mielde ja váikkuhangaskaoapmerehketdoallu váikkuhangaskaomiid mielde.

1.4.1 Doaibmarehketdoallu

Bohtosis – 771 018 ruvnno leat mielde maiddái 500 000 ruvdnosaš golut prošektii «Sámi servodatdieđalaš diehtovuođđu – sámi statistihkat». Sámi Instituhtas lea ovddasvástádus čađahit prošeavtta. Statistisk sentralbyrå lea maid mielde prošeavttas.

Postii 21 Gelbbolašvuođa bajideapmi gielas juolluduvvui 2002:s 500 000 ruvnno. Dát ruđat eai leat geavahuvvon 2002:s. Danne lea hálddahus válljen vuoruhit dáid geavatkeahtes ruđaid bajábealde namuhuvvon prošeaktii.

1.4.2 Váikkuhangaskaoapmerehketdoallu

Sámedikki váikkuhangaskaoamit leat sihke foandaruđat, mat juolluduvvojit máŋgga jagi badjel, ja foandaruđat, mat juolluduvvojit jahkásaččat. Foandapoasttat sáhttet čájehit stuorra erohusaid reaidarehketdoalus, muhto galget juohke jagi ásahallojuvvot juolludusaid ektui, mat leat čadnon boahtteáigái. Sámediggi lea 2002:s bidjan buot čadnojuvvon ruđaid sierra šiehtadusrehketdollui. Váilevaš kapasitehta geažil lea juolludusaid registrerenbargu šiehtadusrehketdoalus mii guoská oahpponeavvuide maŋiduvvon. Sámi ovddidanfoandda, Sámi kulturfoandda ja Sámeálbmotfoandda ruđat fievrriduvvojit gollun njuolgga dáid foanddaid iešguđet foandakontuide Norgga Báŋkkus ja nullejuvvojit jahkemolsumis.

Váikkuhangaskaoapmerehketdoallu poastadásis:

1.4.2.1 Poasta 51 Ealáhusovddideapmi

2 000 000 ru leat fievrriduvvon Boazodoallošiehtadusa bokte. 200 000 ruvnno das lea fievrriduvvon hálddahussii daid doaibmabijuid hálddašangoluid váste mat leat vuolggahuvvon boazodoalus.

31.12.02 nammii eai lean juolluduvvon 2 000 000 ruvnno fievrriduvvon Eanadoallodepartemeanttas. Dát leat fievrriduvvon Sámediggái easkka 2003:s. Submi lea fievrriduvvon sisaboahtun 2002:s.

Ekonomiijanjuolggadusa vuođul galgá Sámi ovddidanfoandda konto sáldu Norgga Báŋkkus čájehit daid čatnasemiid, mat bohtet ovdan gustojeaddji juolludemiin 31.12.02 muttus. Go ođđa jahki álgá, de fertege ásahallat konto vai dat čájeha daid geatnegasvuođaid, mat Sámedikkis leat lohpádusaid ektui.

1.4.2.2 Poasta 52 Kultuvra

Ekonomiijanjuolggadusa vuođul galgá Sámi ovddidanfoandda konto sáldu Norgga Báŋkkus čájehit daid čatnasemiid, mat bohtet ovdan gustovaš juolludemiin 31.12.02 muttus. Go ođđa jahki álgá, de fertege ásahallat konto, mas oaidná daid geatnegasvuođaid, mat Sámedikkis leat lohpádusaid ektui.

1.4.2.3 Poasta 53 Giella

1.4.2.4 Poasta 54 Birasgáhtten ja kultursuodjaleapmi

1.4.2.5 Poasta 55 Eará doarjagat

1.4.2.6 Poasta 56 Oahpahus ja oahpponeavvut

Sámediggi várre 12 409 078 ruvnno geatnegahttojuvvon boahtteáiggi geatnegasvuođaide.

1.4.2.7 Poasta 57 Riikkaidgaskasaš ovttasbargu

1.4.2.8 Poasta 58 Sámeálbmotfoanda

Sámeálbmotfoandda ru 12 190 738,85 sturrosaš vuoitu galgá ávnnaslaččat leat báŋkkus. Bajábealde namuhuvvon vuoitu lea 31/12–02 muttus girjejuvvon balánsii ná:

Sámeálbmotfoandda ollislaš dienas fievrriduvvo Norges Bank kontui 0629.60.12031.

1.4.2.9 Poasta 59 Dearvvašvuođa- ja sosiálaáŋgiruššamat

1.4.2.10 Poasta 60 Arkiiva, bibliotehka- ja diehtojuohkinbálvalusat

1.4.2.11 Poasta 61 Dásseárvodoaibmabijut

1.4.3 Ásahallan ja boađus 2002

Mielddus – Indikáhtortabealla areálaplánat